Česko loni dovezlo historicky suverénně rekordní množství oceli z Ruska

Čtěte více

• Česko letos dováží rekordní množství oceli z Ruska, mnozí Češi však i tak bědují nad přesunutím poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. V době masivních německých dotací jde o nepochopení základních souvislostí
  Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedení poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.
• Česko letos dováží rekordní množství oceli z Ruska, přispívá tak nadále na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu
  Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska, na suverénní historický rekord. Od ledna do července dovezla přes 456 tisíc tun této suroviny, meziročně o bezmála 42 procent více, vyplývá z dat ČSÚ (viz graf níže). Hodnota tohoto dovozu dosáhla 5,7 miliardy korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.
• Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. Jeho závislost na ruské ropě je tak nebývale vysoká, odstřihávání od ruských dodávek zatím fakticky nezačalo
  Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
• Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010, tedy ještě od doby před ruskou anexí Krymu. Závislost Česka na ruské ropě je tak letos nebývale vysoká, odstřihávání od ruských dodávek zatím fakticky nezačalo
  Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska o takřka 750 tisíc tun více ropy než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
• Česko letos financuje ruskou válku na Ukrajině i skrze historicky rekordní dovoz ruské oceli. Emisní povolenky a Green Deal a brzy i uhlíkové EU clo tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu
  Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska, na suverénní historický rekord. Od ledna do srpna dovezla přes 537 tisíc tun této suroviny, meziročně o 43 procent více, vyplývá z dat ČSÚ (viz liniový graf níže). Hodnota tohoto dovozu dosáhla zhruba 6,7 miliardy korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.
• Česko letos od ledna do dubna dovezlo z Ruska ropu za 13 miliard korun, tedy za více než loni. Zatím se mu od ruských dodávek odstřihávat nedaří, má ale i kvůli tomu jedny z nejlevnějších cen pohonných hmot v EU
  Česko letos od ledna do dubna dovezlo z Ruska ropu v hodnotě 13 miliard korun, vyplývá z dat ČSÚ. To je za více než ve stejném období loňska, kdy dovezlo ruskou ropu za 12,8 miliardy korun. V roce 2022 daná částka odpovídala 16,3 miliardy korun, v roce 2021 pak ovšem jen 9,7 miliardy korun.
• Česko letos poroste zřejmě méně, než nově prognózuje MMF. Fond nezohlednil čerstvou hloubku potíží autoprůmyslu, ani nečekaně silnou měnovou restrikci ČNB
  Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta.
• Česko letos vykáže rekordní schodek státních financí, ratingové agentury jsou zatím shovívavé. Trpělivost jim ale jednou dojde, je třeba přijít s plánem ozdravení
  Výsledek hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí potvrzuje, že Česko letos vykáže historicky rekordní schodek státních financí, jenž dokonce převýší ten loňský. Deficit letos dosáhne 420 miliard korun. Ve druhém pololetí roku lze očekávat výraznější ekonomický růst, jejž umožní postupující vakcinace u nás i v zahraničí. Stát si také obecně ve druhém pololetí půjčuje méně než v pololetí prvním, přičemž letošek nebude výjimkou – i to v příštích měsících zmírní tempo nárůstu státního dluhu.
• Česko letos výrazně navyšuje dovoz paliv z ruské ropy, o zhruba 20 %. Probíhající útoky Ukrajiny na ruská ropná zařízení tedy mohou ovlivnit i zásobování Česka
  Česká republika letos v prvním pololetí výrazně navýšila dovoz paliv vyrobených z ruské ropy. Dovoz těchto paliv, například nafty, ze Slovenska, kde se vyrábí z ruské surové ropy, narostl v prvních šesti měsících letošního roku o 18,3 procenta, když vykázal objem zhruba 410 tisíc tun. Vyplývá to z dat ČSÚ.
• Česko letos zatím vyvezlo o 130 miliard korun méně aut než loni, export elektroniky nebo potravin ale navzdory covidu meziročně stoupá
  Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty.
• Česko loni navýšilo svůj čistý export elektřiny o 27 procent, je třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. České domácnosti ale elektřinu mají jednu z nejdražších v EU
  Česká republika loni vyvezla o 13,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Navíc navýšila svůj čistý vývoz elektřiny oproti roku 2021, kdy takto vyvezla 10,7 milionu megawatthodin. Nárůst představuje 27,1 procenta a loni rovněž patřil k nejvýraznějším v Evropě.
• Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
  Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“ o více než tunu zlata. ČNB v posledním půldruhém roce navýšila své zlaté rezervy nejvíce od 90. let, cena zlata však klesá
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“, uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu zlata. Češi přesto mají doma stále dvakrát více zlata než centrální banka, na Chorvaty ale ani tak nemají
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni více do USA vyvezlo, než odtamtud dovezlo, poprvé po sedmi letech; Trump tomu ale dnes může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů – ti už se stěhují do USA
  Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,4 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,5 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 3,9 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016 (viz tabulka ČSÚ).
• Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí, mohou zmírnit také inflaci v zemi
  V Česku loni zemřelo takřka 140 tisíc lidí, přesněji 139 900. Je to ještě o 10 600 osob více než v roce 2020, kdy covidová pandemie – klíčový zdroj tak vysokého počtu zemřelých – propukla. Počet zemřelých tak převýšil počet živě narozených o 28 100. Takto relativně vysoké číslo znamená, že Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918.
• Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
  Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
• Česko má druhou nejnižší inflaci v EU
  Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %). Dle harmonizovaných čísel inflace v Česku mírně vzrostla z červnových 1,1 % na 1,3 %. Cenové tlaky drží po celý rok na uzdě administrativní zásah vlády, respektive odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ukusuje z inflace zhruba 0,4procentního bodu. Výsledkem je meziroční pokles cen energií o 6,8 %, druhé nejrychlejší tempo v EU po Dánsku.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se opět přehřívá. Červencová míra nezaměstnanosti činí 3,7 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 358 tisíc. Tento údaj překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se přehřívá nad očekávání intenzivně. Srpnová míra nezaměstnanosti činí 3,6 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Čekal se přitom údaj 3,7 procenta. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 363 tisíc. Tento údaj znatelně překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.