Česko loni více do USA vyvezlo, než odtamtud dovezlo, poprvé po sedmi letech; Trump tomu ale dnes může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů – ti už se stěhují do USA

Čtěte více

• Česko letos od ledna do dubna dovezlo z Ruska ropu za 13 miliard korun, tedy za více než loni. Zatím se mu od ruských dodávek odstřihávat nedaří, má ale i kvůli tomu jedny z nejlevnějších cen pohonných hmot v EU
  Česko letos od ledna do dubna dovezlo z Ruska ropu v hodnotě 13 miliard korun, vyplývá z dat ČSÚ. To je za více než ve stejném období loňska, kdy dovezlo ruskou ropu za 12,8 miliardy korun. V roce 2022 daná částka odpovídala 16,3 miliardy korun, v roce 2021 pak ovšem jen 9,7 miliardy korun.
• Česko letos poroste zřejmě méně, než nově prognózuje MMF. Fond nezohlednil čerstvou hloubku potíží autoprůmyslu, ani nečekaně silnou měnovou restrikci ČNB
  Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta.
• Česko letos vykáže rekordní schodek státních financí, ratingové agentury jsou zatím shovívavé. Trpělivost jim ale jednou dojde, je třeba přijít s plánem ozdravení
  Výsledek hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí potvrzuje, že Česko letos vykáže historicky rekordní schodek státních financí, jenž dokonce převýší ten loňský. Deficit letos dosáhne 420 miliard korun. Ve druhém pololetí roku lze očekávat výraznější ekonomický růst, jejž umožní postupující vakcinace u nás i v zahraničí. Stát si také obecně ve druhém pololetí půjčuje méně než v pololetí prvním, přičemž letošek nebude výjimkou – i to v příštích měsících zmírní tempo nárůstu státního dluhu.
• Česko letos výrazně navyšuje dovoz paliv z ruské ropy, o zhruba 20 %. Probíhající útoky Ukrajiny na ruská ropná zařízení tedy mohou ovlivnit i zásobování Česka
  Česká republika letos v prvním pololetí výrazně navýšila dovoz paliv vyrobených z ruské ropy. Dovoz těchto paliv, například nafty, ze Slovenska, kde se vyrábí z ruské surové ropy, narostl v prvních šesti měsících letošního roku o 18,3 procenta, když vykázal objem zhruba 410 tisíc tun. Vyplývá to z dat ČSÚ.
• Česko letos zatím vyvezlo o 130 miliard korun méně aut než loni, export elektroniky nebo potravin ale navzdory covidu meziročně stoupá
  Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty.
• Česko loni dovezlo historicky suverénně rekordní množství oceli z Ruska
  ČR tak přispívá nadále na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu.
• Česko loni navýšilo svůj čistý export elektřiny o 27 procent, je třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. České domácnosti ale elektřinu mají jednu z nejdražších v EU
  Česká republika loni vyvezla o 13,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Navíc navýšila svůj čistý vývoz elektřiny oproti roku 2021, kdy takto vyvezla 10,7 milionu megawatthodin. Nárůst představuje 27,1 procenta a loni rovněž patřil k nejvýraznějším v Evropě.
• Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
  Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“ o více než tunu zlata. ČNB v posledním půldruhém roce navýšila své zlaté rezervy nejvíce od 90. let, cena zlata však klesá
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“, uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu zlata. Češi přesto mají doma stále dvakrát více zlata než centrální banka, na Chorvaty ale ani tak nemají
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí, mohou zmírnit také inflaci v zemi
  V Česku loni zemřelo takřka 140 tisíc lidí, přesněji 139 900. Je to ještě o 10 600 osob více než v roce 2020, kdy covidová pandemie – klíčový zdroj tak vysokého počtu zemřelých – propukla. Počet zemřelých tak převýšil počet živě narozených o 28 100. Takto relativně vysoké číslo znamená, že Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918.
• Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
  Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
• Česko má druhou nejnižší inflaci v EU
  Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %). Dle harmonizovaných čísel inflace v Česku mírně vzrostla z červnových 1,1 % na 1,3 %. Cenové tlaky drží po celý rok na uzdě administrativní zásah vlády, respektive odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ukusuje z inflace zhruba 0,4procentního bodu. Výsledkem je meziroční pokles cen energií o 6,8 %, druhé nejrychlejší tempo v EU po Dánsku.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se přehřívá nad očekávání intenzivně. Srpnová míra nezaměstnanosti činí 3,6 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Čekal se přitom údaj 3,7 procenta. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 363 tisíc. Tento údaj znatelně překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se opět přehřívá. Červencová míra nezaměstnanosti činí 3,7 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 358 tisíc. Tento údaj překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu, letos poprvé překoná 200 miliard korun
  Český zahraniční obchod vykázal v říjnu kladné saldo čítající jedenáct miliard korun. Je to slabší výsledek, než s jakým se počítalo, ale přesto stále solidní, potvrzující letošní rekordní rok českého zahraničního obchodu. Analytici oslovení agenturou Bloomberg nicméně předpokládali ve střední hodnotě svých dohadů přebytek 15,8 miliardy korun.
• Česko má jen jednu vládu, byť v demisi, a ta by tedy také měla splnit svoji základní povinnost – předložit opravený návrh rozpočtu. Žádná jiná vláda než Fialova nyní neexistuje
  Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
• Česko má letos v růstu HDP překonat průměr Evropské unie. Otázkou zůstává dění v Německu
  Česká ekonomika zvyšuje pomalu ale jistě tempo svého růstu. Podle aktuálních dat se český hrubý domácí produkt ve třetím kvartále loňského roku meziročně zvýšil o 1,4 procenta. To je více než dvojnásobné tempo oproti čtvrtletí předchozímu. Pro příští rok se takřka všechny relevantní instituce shodnou, že hospodářský růst Česka převýší dvě procenta. To by mělo být rychlejší tempo než jakým poroste ekonomika celé Evropské unie.
• Česko má letos z Ruska více než třetinu veškeré dovážené ropy. Stále za ni Rusku platí desítky miliard, trvalejší výpadek Družby by tedy byl problém
  Česko letos od ledna do srpna dovezlo ropu za zhruba 61 miliard korun. Z toho hodnota ropy dovezené z Ruska ropovodem Družba činí přibližně 22 miliard korun. Hodnota dovážené ruské ropy tedy letos odpovídá 36 procentům hodnoty celkově dovezené ropy. To je nižší podíl než v uplynulých letech. Loni v období od ledna do srpna činil zhruba 54 procent, předloni v témže období pak bezmála 47 procent, v prvních osmi měsících roku 2021 rovných 48 procent a od ledna do srpna 2020 pak přibližně 41 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
• Česko má na fotbalovém mistrovství světa více než dvoutřetinovou pravděpodobnost postupu ze skupiny, vyšší než Švédsko či Skotsko, spočítala americká banka. Vyřadit jej má Belgie
  Česko vyhraje fotbalové mistrovství světa s pravděpodobností 0,2 procenta, spočítala americká banka Goldman Sachs. Má tedy podle ní větší šanci na triumf než třeba Skotsko či Švédsko, které vykazují pouze 0,1procentní pravděpodobnost získání titulu. Šance na postup ČR ze skupiny je však už více než dvoutřetinová (konkrétně 68,7procentní), tedy vyšší než v případě takřka poloviny účastnících se zemí (viz tabulka níže). Český tým tak podle amerických bankéřů nepatří k úplným outsiderům, spíše se má pohybovat „uprostřed pelotonu“.