V květnu došlo ke zrychlení celkové i jádrové inflace

Čtěte více

• V komoditách je nejvíc peněz od roku 2013
  Podle Barclays je v komoditách nainvestováno nejvíc prostředků od roku 2013. Vysoká poptávka po komoditách představuje dobrou zprávu pro akciový trh, myslí si Ed Yardeni.
• V koncernu Volkswagen přes noc odstranili poruchu sítě, výroba se obnovuje
  V německém koncernu Volkswagen přes noc odstranili poruchu počítačové sítě. Výroba v závodech, které se kvůli ní ve středu zastavily, se tak začala obnovovat. Agentuře DPA to dnes ráno řekl mluvčí firmy, jejíž součástí je i Škoda Auto. Událost podle agentury Reuters zdůraznila zranitelnost infrastrukturní sítě největšího výrobce automobilů v Evropě.
• V konkursu Sberbank CZ se hraje o čas. Do 12. prosince by měly být prodány její úvěry, včetně hypoték, a do té doby bude klesat šance, že klienti padlé banky dostanou všechny své peníze zpět
  Pražský městský soud dnes prohlásil konkurz na Sberbank CZ. Je to důležitá zpráva samozřejmě i pro ty klienty této padlé banky, kteří si u ní sjednali hypotéku. Nejpozději v listopadu by likvidátorka a nyní insolvenční správkyně Jiřina Lužová měla dát dohromady novou nabídku úvěrového portfolia banky. Hypotéky klientů Sberbank CZ by tak byly opět nabídnuty k prodeji jiné bance.
• V krizi prodá nemovitostní fondy jen 8 % lidí, raději se zbaví akcií či firemních dluhopisů. Průzkum ukazuje investiční priority Čechů
  Až 35 % Čechů přiznává, že o investování přemýšlí více než v minulosti. Aktuálně se ale obávají několika investičních rizik, primárně pak dopadů rozhodnutí americké administrativy, války na Ukrajině a inflace. I proto v dnešní turbulentní době hledají jistotu a stabilitu. Tu nalézají v nemovitostech, které lidé nevnímají pouze jako investici, ale především jako nedotknutelnou rezervu, chránící jejich rodinu, budoucnost i stáří. V osobní finanční krizi by proto pouze 8 % Čechů zvážilo prodej nemovitosti nebo nemovitostního fondu. Výsledky vychází z aktuálního průzkumu agentury InsightLab pro fond Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti, který patří pod investiční skupinu RSBC.
• V krizovém roce 2020 pokračoval růst mezd
  „Mzdy v loňském roce mírně vzrostly, přestože ekonomika zažila dramatický propad. K růstu mezd přispěla situace na trhu práce, kde je stále vysoký počet volných pracovních míst. V odvětvích silně zasažených koronavirovou krizí však zaměstnanci i podnikatelé trpěli kvůli výpadkům příjmů. Ty zhoršovaly jejich rodinné rozpočty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V kurzu je investování s konzervativním výnosem. Fond na domovy seniorů hlásí nárůst
  Válečná situace na Ukrajině zasáhla také investiční svět, globální akciové trhy zažívají po nástupu pandemie další tvrdou ránu. Řada investorů tak přehodnocuje strategii a vyhledává nové možnosti pro zhodnocení svých peněz. „Je patrné, že lidé nyní hledají investičně klidné přístavy s konzervativním výnosem.
• V květnu Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů téměř beze změny
  Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v květnu 2020 dosáhla hranice 6,91 %, p. a., což v porovnání s minulým měsícem znamená de facto stagnaci. Vyplývá to z dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů za květen 2020. Z čísel lze vytušit, že jednotliví poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nyní vyčkávají, jaká bude situace po uvolnění opatření související s Covid-19.
• V květnu činily hypotéky na bydlení přes 15 miliard korun
  Úroková sazba hypoték klesla na 2,8 %. Objem sjednaných úvěrů poprvé letos překonal částku 15 miliard korun. Příznivým faktorem je vývoj úrokových sazeb, které přestaly růst a začaly klesat.
• V květnu deficit dál prudce rostl a přesahuje 270 mld. Kč
  Po pěti měsících letošního roku se deficit takřka dostal ke svému celoročnímu plánu a státní rozpočet tak květen uzavírá s negativním saldem 271,4 mld. Kč. Vývoj je tak i nadále srovnatelný se stavem z roku 2021, kdy v květnu deficit přesahoval 255 miliard Kč a celoroční deficit dosáhl ve výsledku zhruba 420 miliard Kč. V letošním rozpočtu ale chybí několik významných kladných položek, zejména pak výnos daně z neočekávaných zisků spolu s dividendou od energetické skupiny ČEZ. Zároveň by se pokles cen energií na burze měl odrážet i ve snižování cen pro domácnosti, do budoucna i pod nastavený cenový strop. Letošní výdaje státu na kompenzace ztrát plynoucích z cenových stropů by díky tomu nemusely být tak vysoké, jak se původně předpokládalo. Naplánovaný 295miliardový schodek tak je stále dosažitelný, byť aktuální rizika jdou ve směru vyššího celoročního deficitu, než bylo původně předpokládáno.
• V květnu došlo ke zrychlení celkové i jádrové inflace
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v květnu zrychlil z 1,8 % na 2,4 %. To bylo oproti očekávání trhu (2,0 %) i naší prognóze (1,9 %) výrazně více. Zatímco v dubnu meziroční inflace skončila o 0,2 pb pod prognózou ČNB, v květnu se již nacházela o 0,1 pb nad ní.
• V květnu zaznamenala hodnota POVIndexu velmi mírný nárůst, přesto se drží 456 korun pod dlouhodobou průměrnou hodnotou
  Po dubnovém propadu na historicky nejnižší úroveň vzrostla v květnu hodnota Broker Consulting POVIndexu o 63 korun na 6 392 korun. I přes toto nepatrné zdražení vychází z širšího pohledu současné povinné ručení výrazně levněji než v minulosti, v porovnání s dlouhodobou průměrnou hodnotou POVIndexu je to o 456 korun méně, oproti stejnému období loňského roku je pak letošní květnová částka nižší o 161 korun.
• Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
  Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
• Vláda by dnes měla snížit maximální povolené ceny nafty nejspíše o 1,50 až 2 Kč/l, citelně totiž klesly velkoobchodní ceny, klesá i burzovní cena nafty
  Česká vláda začala nově každý den stanovovat maximální cenu benzinu a nafty podle vzorce, který kombinuje domácí velkoobchodní ceny a burzovní kotace. Do výpočtu vstupuje průměr cen firem Čepro, Orlen Unipetrol a MOL Group, k němu se přidává kotace agentury S&P Global Commodity Insights, následně pevná marže 2,50 koruny na litr a nakonec DPH.
• Vláda by měla daň z mimořádných zisků už ukončit, prospěje to pražské burze i celé české ekonomice
  Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
• Vláda by měla rozpočet předložit i nové sněmovně, lidé ji za to platí
  Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží.
• Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun
  Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion Kč. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun.
• Vláda by mohla už od července zvýšit daň z nafty. Ministři to nevylučují
  Nafta v Česku dramaticky zlevňuje. Včera se litr prodával za 33,86 koruny, tedy o skoro 16 korun levněji než loni v březnu.
• Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování, třeba elektřiny, zatímco Česká národní banka vyhlíží nákupní mánii po odeznění pandemie
  Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.
• Vláda dala, vláda vezme. Za zrušení superhrubé mzdy zaplatí Češi dražším tabákem, dražím vínem, dražší naftou či dražšími nemovitostmi
  Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za necelé čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tudíž pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun, může být však i ještě nižší. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.
• Vláda dále navýší životní minimum a i přídavky na děti. Tím ale zakletý kruh inflace nepřetne
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.