Vláda by mohla už od července zvýšit daň z nafty. Ministři to nevylučují

Čtěte více

• V květnu Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů téměř beze změny
  Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v květnu 2020 dosáhla hranice 6,91 %, p. a., což v porovnání s minulým měsícem znamená de facto stagnaci. Vyplývá to z dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů za květen 2020. Z čísel lze vytušit, že jednotliví poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nyní vyčkávají, jaká bude situace po uvolnění opatření související s Covid-19.
• V květnu činily hypotéky na bydlení přes 15 miliard korun
  Úroková sazba hypoték klesla na 2,8 %. Objem sjednaných úvěrů poprvé letos překonal částku 15 miliard korun. Příznivým faktorem je vývoj úrokových sazeb, které přestaly růst a začaly klesat.
• V květnu deficit dál prudce rostl a přesahuje 270 mld. Kč
  Po pěti měsících letošního roku se deficit takřka dostal ke svému celoročnímu plánu a státní rozpočet tak květen uzavírá s negativním saldem 271,4 mld. Kč. Vývoj je tak i nadále srovnatelný se stavem z roku 2021, kdy v květnu deficit přesahoval 255 miliard Kč a celoroční deficit dosáhl ve výsledku zhruba 420 miliard Kč. V letošním rozpočtu ale chybí několik významných kladných položek, zejména pak výnos daně z neočekávaných zisků spolu s dividendou od energetické skupiny ČEZ. Zároveň by se pokles cen energií na burze měl odrážet i ve snižování cen pro domácnosti, do budoucna i pod nastavený cenový strop. Letošní výdaje státu na kompenzace ztrát plynoucích z cenových stropů by díky tomu nemusely být tak vysoké, jak se původně předpokládalo. Naplánovaný 295miliardový schodek tak je stále dosažitelný, byť aktuální rizika jdou ve směru vyššího celoročního deficitu, než bylo původně předpokládáno.
• V květnu došlo ke zrychlení celkové i jádrové inflace
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v květnu zrychlil z 1,8 % na 2,4 %. To bylo oproti očekávání trhu (2,0 %) i naší prognóze (1,9 %) výrazně více. Zatímco v dubnu meziroční inflace skončila o 0,2 pb pod prognózou ČNB, v květnu se již nacházela o 0,1 pb nad ní.
• V květnu došlo ke zrychlení celkové i jádrové inflace
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v květnu zrychlil z 1,8 % na 2,4 %. To bylo oproti očekávání trhu (2,0 %) i naší prognóze (1,9 %) výrazně více. Zatímco v dubnu meziroční inflace skončila o 0,2 pb pod prognózou ČNB, v květnu se již nacházela o 0,1 pb nad ní.
• V květnu zaznamenala hodnota POVIndexu velmi mírný nárůst, přesto se drží 456 korun pod dlouhodobou průměrnou hodnotou
  Po dubnovém propadu na historicky nejnižší úroveň vzrostla v květnu hodnota Broker Consulting POVIndexu o 63 korun na 6 392 korun. I přes toto nepatrné zdražení vychází z širšího pohledu současné povinné ručení výrazně levněji než v minulosti, v porovnání s dlouhodobou průměrnou hodnotou POVIndexu je to o 456 korun méně, oproti stejnému období loňského roku je pak letošní květnová částka nižší o 161 korun.
• Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
  Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
• Vláda by měla daň z mimořádných zisků už ukončit, prospěje to pražské burze i celé české ekonomice
  Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
• Vláda by měla rozpočet předložit i nové sněmovně, lidé ji za to platí
  Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží.
• Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun
  Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion Kč. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun.
• Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování, třeba elektřiny, zatímco Česká národní banka vyhlíží nákupní mánii po odeznění pandemie
  Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.
• Vláda dala, vláda vezme. Za zrušení superhrubé mzdy zaplatí Češi dražším tabákem, dražím vínem, dražší naftou či dražšími nemovitostmi
  Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za necelé čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tudíž pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun, může být však i ještě nižší. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.
• Vláda dále navýší životní minimum a i přídavky na děti. Tím ale zakletý kruh inflace nepřetne
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.
• Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit
  Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
• Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
  Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
• Vláda dělá hrubou ekonomickou chybu, když reguluje cenu respirátorů. Celospolečensky by bylo prospěšnější nechat ji volnou, navzdory „obchodování se strachem“
  Ministerstvo financí začalo regulovat ceny respirátorů. V případě respirátorů vyrobených v EU úřad stanovil maximální cenu pro konečné spotřebitele na 175 korun bez DPH. U respirátorů vyrobených mimo EU je limit stanoven na 350 korun bez DPH.
• Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1050 jen na 600 korun za kus, tlačí tím pádem akcie ČEZ dolů také
  Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost tak jen dnes přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.
• Vláda dnes schvaluje navýšení schodků o 40 miliard korun, i když mezitím jí Brusel přiklepl 50 miliard. Celkem 90 miliard státních extra peněz na povodně je historicky zcela nevídané číslo
  Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun?
• Vláda druhý měsíc v řadě snižuje rozpočtový schodek, přesto se letos do vytyčeného schodku nejspíše nevejde. A to ani tehdy, pokud se podaří ušetřit dvacet miliard, čímž ministr financí nyní splnění vytyčeného schodku 295 miliard podmiňuje
  Vládě se druhý měsíc v řadě daří snižovat rozpočtový schodek. Koncem července činil 214,1 miliardy Kč. Byl o zhruba miliardu nižší než koncem června.
• Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.