Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc

Čtěte více

• Český průmysl zakončil loňský rok zklamáním
  Průmyslová výroba v prosinci meziročně poklesla o 0,9 %. Ačkoliv se od ní nečekaly zázraky, dosažený výsledek je přesto poněkud překvapivě slabý a za odhady zaostal o 2,6 procentních bodů. Průmyslu přitom pomáhal počet pracovních dní, kterých v prosinci bylo o jeden více oproti předchozímu roku. Po očištění o tento vliv byl tak výsledek ještě slabší, konkrétně -3,4 %. V meziměsíčním srovnání pak český průmysl odepsal 0,9 %. Za slabým výsledkem stojí primárně sektor výroby motorových vozidel, jehož meziroční pokles o více než 10 % znamenal vzhledem k jeho významné roli příspěvek -1,8 procentního bodu do celkového růstu. Nedařilo se ani v odvětví výroby kovových konstrukcí (příspěvek -0,7) či výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (-0,6). Mezi výjimky, jež si připsaly pozitivní výsledek, se pak řadí výroba elektrických zařízení, která narostla o 9,1 %, čímž podpořila celkový růst 0,6 procentními body. V poklesu na konci roku pokračovaly i objemy zakázek, jež se meziročně snížily o 2,7 %, přičemž z výrazné většiny za tímto výsledkem stálo oslabení zájmu ze zahraničí. Stejně jako v průběhu celého roku 2019 se i v posledním měsíci dále snižoval počet zaměstnanců v průmyslu, tentokráte o 1,8 %. K silnějšímu růstu se ovšem vrátily mzdy, které v tomto odvětví poskočily meziročně o 7,2 %. Na českém průmyslu je tak nadále zřetelně patrné ochlazení přicházející ze zahraničních trhů a vzhledem k datům z Německa je pravděpodobné, že slabý trend bude pokračovat i v nejbližších měsících.
• Český průmysl zůstává oslaben
  Český průmysl v březnu oproti únoru klesl o 0,1 % (po sezónním očištění). Meziročně se sotva udržel v černých číslech, když rostl o 0,1 %. Analytici v průměru čekali meziroční růst o 0,8 %.
• Český průmysl zůstává utlumen
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu klesla meziměsíčně o 0,1 %. Na meziroční bázi se jedná o pokles o 0,4 %. Bez očištění o nevýhodu v podobě chybějícího jednoho pracovního dne činil meziroční pokles 3,0 %. To bylo v souladu s očekáváním trhu. My jsme s ohledem na vývoj předstihových indikátorů a vývoj zahraniční poptávky, čekali hlubší pokles. Nicméně průmyslová výroba zůstává v útlumu a pro nejbližší měsíce je pravděpodobný další pokles.
• Český rozpočet přechází z nachlazení do virózy
  Státní rozpočet byl již v průběhu minulého roku trochu z formy, když konzistentně vykazoval nižší než plánované daňové příjmy. V podobném stavu vstoupil i do roku aktuálního, když v únoru dosáhl nevídaně záporné bilance. Není tak příliš překvapivé, že březen dopadl hlubokým schodkem na úrovni 44,7 mld. Kč, srovnatelným jen s obdobím finanční krize. Do plnění rozpočtu se teprve pomalu propisuje hibernace české ekonomiky, do které ji byla vláda nucena zavést ve jménu boje proti epidemii. S ohledem na očekávané zvýšení rozpočtových výdajů, ať již na podporu podnikatelských subjektů či jejich zaměstnanců, stejně jako nevyhnutelné snížení předpokládaných příjmů, již vláda přehodnotila výhled na letošní deficit a nově tak počítá se schodkem na úrovni 200 namísto původních 40 mld. Kč. Jak moc se vláda svými přehodnocenými odhady trefila do budoucího vývoje, bude možné posoudit až s odstupem času, nicméně z dat je již zřejmé, že virový zásah do hospodaření státu bude citelný.
• Český růst HDP příjemně překvapil
  V regionu budou dnes zveřejněna pouze pravidelná data z polského trhu práce. Zaměstnanost by si měla v meziročním srovnání polepšit o 3,1 %, přičemž podobné tempo si zřejmě udrží i v následujících měsících. Slušnou dynamiku by měly vykázat i průměrné hrubé nominální mzdy (+4,6 % y/y). To přispívá k dobré náladě domácností, které jsou ochotny utrácet. Spotřeba domácností tak zůstává, stejně jako ve zbytku regionu, hlavním tahounem růstu HDP. Pokud jde o vývoj regionálních měn, dnešek příliš mnoho vzruchu neslibuje. Kurz koruny zůstane s největší pravděpodobností přilepen u hranice 27,02 CZK/EUR, přičemž u ostatních měn může být patrná nervozita před zveřejněním zápisu z posledního zasedání Fedu. Na ten si však budeme muset počkat až do dnešní osmé hodiny večerní.
• Český růst pokračuje ve zpomalování
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl český hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí roku 2019 meziročně o 1,7 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu zvýšení o 0,2 %. V souladu s naším předpokladem tak růst české ekonomiky znatelně zpomaluje, když oproti předchozímu kvartálu zpomalil o 0,8 procentního bodu. Trh přitom počítal s mírně rychlejším růstem na úrovni 2 %. Za celý rok 2019 tak česká ekonomika vyrostla tempem 2,4 %.
• Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější
  Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
• Český trh opět překonal západní indexy, daří se technologiím
  Evropské akcie dnes pokračují v negativním trendu. Strach z protikoronavirových opatření překonal převahu dobrých hospodářských výsledků. Německý DAX (DE30) ztrácel krátce před svým závěrem 1,1 % a blížil se k úrovni 12 000 bodů. Horší výsledky dnes předváděla italské a španělské indexy, na kterých rezonoval rychlý návrat koronaviru do jižního křídla eurozóny. Na Wall Street se po otevření dařilo technologickým akciím. Index Nasdaq (US100) rostl takřka o 1 % a pohyboval se v blízkosti úrovně 11 450 bodů. Index S&P 500 (US500) se po otevření držel v blízkosti kulaté hladiny 3 400 bodů.
• Český trh otevřel do černých čísel
  Český akciový index PX roste krátce po otevření o 0,4 % na 870 bodů. Následuje tak západoevropské indexy a také pozitivní asijskou seanci. Nejvíce rostou bankovní tituly v čele s Erste bank, která přidává 1,4 % na 483 korun za akcii. V minulém týdnu klesl index PX o 2,34 % a zaznamenal tak první říjnový pokles. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzky, že nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje sazeb je jejich stabilita. Podobně se vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda pro HN. Hlavním důvodem stability sazeb jsou ve střednědobém horizontu slabší koruna, která zvyšuje inflaci, a také slabší hospodářský růst. Česká koruna se v pondělí dopoledne obchoduje v blízkosti úrovně 27,24 EURCZK. V posledních hodinách měla spíše tendenci oslabovat.
• Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý. Poprvé od 90. let také prosincová míra nezaměstnanosti v ČR vykazuje hodnotu nižší než tříprocentní. Korunuje tak rok, jenž byl z hlediska vývoje na trhu práce v ČR nejúspěšnější v celém období od transformace tuzemské ekonomiky z centrálně plánované, socialistické ekonomiky, v jejímž rámci byla nezaměstnanost jednotlivce trestným činem příživnictví, na ekonomiku tržní. To je další historický milník českého trhu práce roku 2019.
• Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř
  Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
• Český veřejný dluh poprvé v historii přesahuje dva biliony korun. Za rok a půl, do konce letošního prvního pololetí, se Česko zadlužilo o více než 500 miliard, dluh přitom dále poroste
  Česká republika je zadlužená tolik jako nikdy ve své historii. Ve druhém letošním čtvrtletí totiž její veřejný dluh dosáhl úrovně 2,26 bilionu korun. Dosud přitom své nejvyšší úrovně dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy činil 1,92 bilionu. Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám zejména na krátkodobém českém dluhu. Takže veřejný dluh se posléze poměrně citelně snížil. Například ve čtvrtém čtvrtletí 2018 už dosahoval jen 1,73 bilionu korun.
• Český zahraniční obchod se pořád „drží“, vzhledem k mezinárodní situaci
  Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé situaci ve světě a vzhledem k horšímu než očekávanému výkonu tuzemského průmyslu.
• Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce
  Koruna vůči euru povážlivě slábne. Pokud za předvánoční období budeme považovat už dobu od začátku listopadu, slabší byla čeká měna v předvánočním čase naposledy v roce 2014. Češi tedy budou muset před letošními Vánocemi čelit nejméně výhodnému kursu své měny za posledních šest let. A možná bude ještě hůře.
• Češi by si měli pospíšit s nákupem liber či britského zboží. Tento týden koruna vůči libře zřejmě prudce oslabí, kvůli schválení brexitové dohody
  Britská libra sice dnes mírně oslabuje, ale jinak v uplynulých necelých dvou týdnech citelně posílila. Například vůči české koruně zpevnila od 10. října o celou korunu. Z úrovně přibližně 28,70 koruny za jednu libru na současný kurs zhruba 29,70. Vůči žádné jiné měně česká koruna v říjnu tolik neoslabila jako právě vůči libře, a sice o 2,44 procenta.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
  V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5.
• Češi jsou v rámci EU nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nových údajů Eurostatu
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska 15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Češi konzumují o pětinu více čokolády než před deseti lety, stále častěji vyhledávají její hořkou variantu. Spořádají čtyřikrát více čokolády než průměrný obyvatel Afriky, velmoci kakaa
  Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle ČSÚ 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více než ještě v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek. Aby toho nebylo málo, rovnou o padesát procent mezi lety 2009 a 2018 v ČR narostla spotřeba kakaového prášku. Zvláště oblíbená je v posledních letech hořká čokoláda, která jej zdravější. Za růstem spotřeby čokolády stojí postupné bohatnutí Čechů a možnost dopřát si poměrně luxusní potraviny, stejně jako právě rostoucí přesvědčení, že zejména hořká čokoláda je ještě poměrně zdravým pamlskem.
• Češi kvůli koronaviru a obavě z budoucnosti navyšují své úspory nejvýrazněji za posledních šest let
  Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun.