Žádné „zub za zub“, EU by na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Nechť místo toho sníží svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe, nechť tedy pozastaví Green Deal, emisní povolenky, nechť debyrokratizuje a dereguluje

Čtěte více

• Zvyšuje se pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší sazby
  Poměrně citelné inflační tlaky byly v březnu patrné v oblasti produkce napříč ekonomikou. Zejména kvůli loňské neúrodě, způsobené suchým a teplým počasím, druhý měsíc znatelně, meziročně více než osmiprocentním tempem, rostly ceny zemědělských výrobců. Táhne je zdražování producentů v oblasti rostlinné výroby. Dramaticky rostou ceny zeleniny, například cibule, nebo brambor. Poměrně markantní je rovněž zdražení obilovin, které se pak přenáší do pětiprocentního meziročního růstu cen pekárenských a cukrářských výrobků. Zrychlení inflačních tlaků lze navíc v příštích měsících očekávat také v oblasti živočišné produkce, která v březnu meziročně v zásadě stagnovala. Kvůli epidemii afrického moru prasat v Číně lze totiž očekávat až pětinové zdražení vepřového, které se v jisté míře promítne do zdražení dalších živočišných výrobků.
• Zvyšují centrální banky bezpečnost finančního systému, nebo mu škodí?
  Banky nakupují riziková aktiva a používají k tomu peníze, které jim půjčují lidé ve snaze investovat do bezpečných aktiv. Celý proces tak stojí částečně na určitém klamu a také na explicitní podpoře ze strany vlády, která bankám umožňuje získávat peníze od opatrných střadatelů. Podpora ze strany vlády probíhá mimo jiné tak, že je bankám umožněno získat půjčky od banky centrální, a to v neomezeném množství a za relativně nízkých sazeb. Centrální banka tak vykonává funkci „věřitele poslední instance“ a banky díky ní mohou získat zdroje během paniky. Nemusí pak prodávat riziková aktiva se ztrátou.
• Zvyšující se ceny, kvůli obráceném toku plynu Jamalem
  Již patnáctým dnem proudí plynovodem Jamal ruský plyn v opačném směru, to znamená z Německa do Polska. Tok plynu je mnohem silnější než byl v předchozích dnech. V poledníku hodinách se začala výrazně zvyšovat cena plynu a vykazuje růst o více než 30%, i tak ale zůstává hluboko pod rekordy z konce roku 2021.
• Žádná dohoda
  Včerejší jednání v Doha skončilo bez jakékoli dohody. Saudská Arábie trvá na tom, aby se Írán připojil k dohodě o zmra...
• Žádná dohoda o rušení všech cel není, říká Trump. Trhy však nepanikaří
  Na závěr dalšího pozitivního týdne se už hlavním akciovým trhům nechtělo lámat nové rekordy a převládla konsolidace či lehký výběr zisků. U toho překvapivě zůstalo i poté, co Donald Trump v podvečer prohlásil, že USA nesouhlasily s odstraněním všech cel, jak by si Čína přála. Právě takové vyhlídky přitom udržovaly tržní nadšení v posledních dnech.
• Žádná expanze netrvá věčně
  Už i v předcházejících článcích jsem avizoval, že trh by potřeboval zdravou korekci, aby opět mohl dále růst. Velmi těžko se však odpovídá na to, kdy aktuální pokles, který nyní dosahuje několika procent (5 až 7 procent od vrcholu) skončí. Uvidíme ale něco podobného jako v nedávném období nebo budeme opět růst?
• „Žádná měnová válka", tvrdí Draghi
  Jako důsledek setkání G-20 v Moskvě, vedoucí představitelé centrálních bank spolu s Mezinárodním měnov,...
• Žádná reakce CAD na data maloobchodu
  Údaje o maloobchodních prodejích v Kanadě za únor byly zveřejněny ve 14:30. Výsldky dopadly smíšeně a nezpůsobily žádné velké pohyby na trhu. Nejdůležitější zprávy:
• „Žádné rubly, žádný plyn“. Kreml odmítá posílat Evropě plyn za eura, ta zas odmítá jej platit v rublech – co bude dále?
  Moskevská burza minulý týden otevřela akciové obchodování jedenáctiprocentním vzestupem, nejvýraznějším za posledních devět let. Přes den pak sice svůj počáteční zisk umazala, ale i tak skončila v plusu o takřka pět procent. Jde jen o další ilustraci toho, jak krátkozraké je čekat, že Rusko ekonomicky vykrvácí během pár dní. Přece jenom má páky, jak alespoň po nějaký čas dopad těžkých západních sankcí tlumit. A nejen to. Sem tam se odhodlá vyjít i do protiútoku. Ale nakonec se hospodářsky stejně položí.
• Žádné zprávy, dobré zprávy? Úvod týdne převážně pozitivní
  Vývoj na hlavních akciových trzích zůstává většinou pozitivní. Kromě Nasdaqu rostoucího o 1 procento jsou však klíčově indexy spíše jen mírně v plusu. Během dne nepřišly zprávy, které by sentiment podstatným způsobem ovlivnily.
• Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné
  Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.
• Žádný spěch s dalším snížením sazeb? Projevy zástupců ECB 📃
  Nagel: Zdůraznil postupné zlepšování soukromé spotřeby a vývozu se silným růstem mezd a tvrdohlavou inflací služeb. Zdůraznil rozhodnutí o sazbách na základě dat a tvrdil, že nedávné snížení sazeb bylo logické a nebylo předčasné.
• Žádosti o dávky klesly
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti klesl v minulém týdnu podle očekávání trhů na 180 tis. oproti revidovaným 185 tis. v předchozím týdnu.
• Žádosti o dávky mírně stouply
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu stouply na 203 tis. oproti revidovaným 202 tis. Trhy očekávaly pokles na 192 tis. nových žádostí.
• Žádostí o dávky přibývá. Data obrala akcie o dnešní zisky, euro se však drží
  V poslední sadě firemních výsledků vlastně nenajdeme nic, co by trhy vysloveně zaskočilo. Přesto bychom řekli, že jsou vnímané většinou kladně. Je to ale také asi jediná věc, o kterou dnes mohou investoři opírat svůj optimismus.
• Žádosti o dávky se snížily
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesly na 184 tis. oproti revidovaným 186 tis. v předminulém týdnu. Trhy očekávaly pokles na 180 tis. nových žádostí.
• Žádosti o dávky v nezaměstnanosti klesly
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesl na 215 tis. oproti revidovaným 233 tis. v předminulém týdnu. Trhy očekávaly pokles na 225 tis. nových žádostí.
• Žádosti o dávky v nezaměstnanosti klesly
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesly na 214 tis. oproti revidovaným 226 tis. v předminulém týdnu. Trhy naopak očekávaly růst na 232 tis. nových žádostí.
• Žádosti o dávky v nezaměstnanosti klesly
  Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti minulý týden klesl na 225 tis. oproti 240 tis. předminulý týden. Trhy očekávaly pokles na 235 tis. nových žádostí.
• Žádosti o dávky v nezaměstnanosti klesly
  Nové žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesly na 211 tis. oproti revidovaným 220 tis. v předminulém týdnu. Trhy naopak očekávaly růst na 221 tis. nových žádostí.