Žádná dohoda

Čtěte více

• Zvyšování sazeb ze strany ECB firmám prodraží úvěry v eurech
  Evropská centrální banka na dnešním měnově-politickém zasedání stejně jako v září zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Trhy toto rozhodnutí očekávaly i vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosáhla v září nových maxim a vyšplhala na 9,9 procenta.
• Zvyšování úrokových sazeb nemusí být u konce
  Tuzemská ekonomika je i přes viditelné zpomalení ve stále dobré kondici. Slabší koruna, vyšší růst mezd a spotřeba domácností a rychlejší inflace oproti prognóze ČNB hrají ve prospěch dalšího zvyšování úrokových sazeb. Na druhou stranu ČNB trápí vývoj v zahraničí, který nabízí několik rizik pro tuzemskou ekonomiku. Červnové jednání tak bude mít spíše holubičí vyznění, i přes dva hlasy ve prospěch zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině roku by však lepší výhled zahraničního vývoje měl přinést ještě jedno dodatečné zvýšení úrokových sazeb.
• Zvyšování úrokových sazeb není aktuálně ve hře
  Hlavní událostí tohoto týdne bude čtvrteční jednání ČNB, kterého se zúčastní všichni členové bankovní rady. Zvyšování úrokových sazeb není aktuálně ve hře a pozornost tak bude mít situační zpráva a vystoupení guvernéra J. Rusnoka po samotném zasedání. Vzhledem ke slabším číslům z ekonomiky, než s kterými počítala únorová prognóza centrální banky, nelze očekávat jestřábí vyjádření. Poslední statistika HDP je i přes solidní výkon mírně pod očekáváním ČNB a únorová inflace dokonce sklouzla pod dvouprocentní cíl centrální banky. Podle vyjádření členů bankovní rady by tento jednorázový výkyv neměl vést k přehodnocení celé prognózy, ale jestřábího pohledu se určitě ve čtvrtek nedočkáme. Většina členů bankovní rady, kteří se stihli vyjádřit, mluví o zvyšování úrokových sazeb v druhé polovině roku, resp. na jeho konci. Rychlejšímu zvyšování braní, podle slov bankovní rady, stále extrémně uvolněná měnová politika ECB a nevole rozšiřovat už tak vysoký úrokový diferenciál mezi naší ekonomikou a eurozónou. Zbytek utahování měnových podmínek by podle modelu ČNB mělo probíhat skrze silné posilování koruny.
• Zvyšte si své pravidelné příspěvky na penzijko! Za rok můžete od státu dostat i více než 11 280 korun
  Účastníci penzijního spoření a připojištění mohou za rok od státu získat i více než 11 280 korun. Podmínkou je navýšení pravidelných měsíčních příspěvků na 5700 korun. Díky tomu klienti dosáhnou na maximální státní příspěvek a zároveň si budou moci za rok odečíst až 48 tisíc korun ze základu daně.
• Zvyšte své investiční úspěchy: obchodujte v párech
  Pro investory by se dvojka mohla stát kouzelným číslem, pokud se rozhodnou pustit do párování. Tato technika nabízí jak možnost hedgeování, tak i schopnost vytvářet zisk bez ohledu na výkyvy trhu. Kupříkladu Apple a Samsung by mohly představovat zajímavý pár vzhledem k tomu, že Apple ztrácí na síle.
• Zvyšujeme cílovou cenu na akcie Colt CZ z 698 Kč na 791 Kč, potvrzujeme doporučení „Akumulovat"
  Nová analýza na akcie Colt CZ Group: stanovujeme cílovou cenu 791 Kč a doporučení „Akumulovat“.
• Zvyšujeme cílovou cenu na akcie Kofola ze 410 Kč na 484 Kč, potvrzujeme doporučení "držet"
  V naší nové analýze na akcie společnosti Kofola ČeskoSlovensko zvyšujeme cílovou cenu ze 410 Kč na 484 Kč a potvrzujeme doporučení „držet“.
• Zvyšuje se pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší sazby
  Poměrně citelné inflační tlaky byly v březnu patrné v oblasti produkce napříč ekonomikou. Zejména kvůli loňské neúrodě, způsobené suchým a teplým počasím, druhý měsíc znatelně, meziročně více než osmiprocentním tempem, rostly ceny zemědělských výrobců. Táhne je zdražování producentů v oblasti rostlinné výroby. Dramaticky rostou ceny zeleniny, například cibule, nebo brambor. Poměrně markantní je rovněž zdražení obilovin, které se pak přenáší do pětiprocentního meziročního růstu cen pekárenských a cukrářských výrobků. Zrychlení inflačních tlaků lze navíc v příštích měsících očekávat také v oblasti živočišné produkce, která v březnu meziročně v zásadě stagnovala. Kvůli epidemii afrického moru prasat v Číně lze totiž očekávat až pětinové zdražení vepřového, které se v jisté míře promítne do zdražení dalších živočišných výrobků.
• Zvyšují centrální banky bezpečnost finančního systému, nebo mu škodí?
  Banky nakupují riziková aktiva a používají k tomu peníze, které jim půjčují lidé ve snaze investovat do bezpečných aktiv. Celý proces tak stojí částečně na určitém klamu a také na explicitní podpoře ze strany vlády, která bankám umožňuje získávat peníze od opatrných střadatelů. Podpora ze strany vlády probíhá mimo jiné tak, že je bankám umožněno získat půjčky od banky centrální, a to v neomezeném množství a za relativně nízkých sazeb. Centrální banka tak vykonává funkci „věřitele poslední instance“ a banky díky ní mohou získat zdroje během paniky. Nemusí pak prodávat riziková aktiva se ztrátou.
• Zvyšující se ceny, kvůli obráceném toku plynu Jamalem
  Již patnáctým dnem proudí plynovodem Jamal ruský plyn v opačném směru, to znamená z Německa do Polska. Tok plynu je mnohem silnější než byl v předchozích dnech. V poledníku hodinách se začala výrazně zvyšovat cena plynu a vykazuje růst o více než 30%, i tak ale zůstává hluboko pod rekordy z konce roku 2021.
• Žádná dohoda o rušení všech cel není, říká Trump. Trhy však nepanikaří
  Na závěr dalšího pozitivního týdne se už hlavním akciovým trhům nechtělo lámat nové rekordy a převládla konsolidace či lehký výběr zisků. U toho překvapivě zůstalo i poté, co Donald Trump v podvečer prohlásil, že USA nesouhlasily s odstraněním všech cel, jak by si Čína přála. Právě takové vyhlídky přitom udržovaly tržní nadšení v posledních dnech.
• Žádná expanze netrvá věčně
  Už i v předcházejících článcích jsem avizoval, že trh by potřeboval zdravou korekci, aby opět mohl dále růst. Velmi těžko se však odpovídá na to, kdy aktuální pokles, který nyní dosahuje několika procent (5 až 7 procent od vrcholu) skončí. Uvidíme ale něco podobného jako v nedávném období nebo budeme opět růst?
• „Žádná měnová válka", tvrdí Draghi
  Jako důsledek setkání G-20 v Moskvě, vedoucí představitelé centrálních bank spolu s Mezinárodním měnov,...
• Žádná reakce CAD na data maloobchodu
  Údaje o maloobchodních prodejích v Kanadě za únor byly zveřejněny ve 14:30. Výsldky dopadly smíšeně a nezpůsobily žádné velké pohyby na trhu. Nejdůležitější zprávy:
• Žádná zpráva je vlastně už dobrá zpráva
  Druhým dnem budou pokračovat obchodní jednání mezi Spojenými státy a Čínou, protože obě strany se snaží zmírnit napětí kolem vývozu technologií a prvků vzácných zemin.
• Žádné fronty a platba na samoobslužné pokladně do 10 vteřin. Purple Ventures vložili 16 milionů korun do českého startupu Buylo, který digitalizuje retail
  Vložit klidně deset položek do pokladního boxu najednou a za deset sekund odcházet s účtenkou. Žádné fronty, rychlejší a pohodlnější nákupy. Ale také automatické inventury nebo schopnost minimalizovat ztráty. Do českého startupu Buylo, který nabízí pokročilá RFID řešení pro moderní retail, investoval brněnský investiční fond Purple Ventures bezmála 16 milionů korun. Peníze poslouží na další vývoj, pokračování expanze do zahraničí a nábor technických i obchodních posil. Cílem Buyla je ukázat, že kamenné prodejny mohou fungovat stejně efektivně jako online.
• „Žádné rubly, žádný plyn“. Kreml odmítá posílat Evropě plyn za eura, ta zas odmítá jej platit v rublech – co bude dále?
  Moskevská burza minulý týden otevřela akciové obchodování jedenáctiprocentním vzestupem, nejvýraznějším za posledních devět let. Přes den pak sice svůj počáteční zisk umazala, ale i tak skončila v plusu o takřka pět procent. Jde jen o další ilustraci toho, jak krátkozraké je čekat, že Rusko ekonomicky vykrvácí během pár dní. Přece jenom má páky, jak alespoň po nějaký čas dopad těžkých západních sankcí tlumit. A nejen to. Sem tam se odhodlá vyjít i do protiútoku. Ale nakonec se hospodářsky stejně položí.
• Žádné zprávy, dobré zprávy? Úvod týdne převážně pozitivní
  Vývoj na hlavních akciových trzích zůstává většinou pozitivní. Kromě Nasdaqu rostoucího o 1 procento jsou však klíčově indexy spíše jen mírně v plusu. Během dne nepřišly zprávy, které by sentiment podstatným způsobem ovlivnily.
• Žádné „zub za zub“, EU by na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Nechť místo toho sníží svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe, nechť tedy pozastaví Green Deal, emisní povolenky, nechť debyrokratizuje a dereguluje
  Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla. Po něčem takovém ostatně volá i Trumpův pobočník Elon Musk.
• Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné
  Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.