Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK

Čtěte více

• Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 271,4 mld. CZK
  Stát za celý loňský rok hospodařil se schodkem 271,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 17,1 mld. CZK mírnější a oproti schváleným 282 mld. CZK menší o 10,6 mld. CZK. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu v hotovostním vyjádření loni 3,4 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
  Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
• Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
  V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
  V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard
  Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).
• Deficit státního rozpočtu se prohloubil
  Hospodaření státního rozpočtu skončila na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč oproti 210,7 mld. Kč v říjnu.
• Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
  Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil
  Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.
• Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu skočil v roce 2025 schodkem bezmála 291 mld. Kč
  V roce 2025 skončil deficit státního rozpočtu se schodkem 290,7 mld. Kč, což je o 49,7 mld. Kč více, než bylo plánováno (241 mld. Kč). Saldo hospodaření za rok 2025 vykázalo čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku České republiky a meziročně se zhoršilo o 19,3 mld. Kč. Mezi faktory nedodržení schodku patří nižší, než plánované příjmy z emisních povolenek o 16,3 mld. Kč. Výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) byly vyšší v porovnání s plánem o 17,4 mld. Kč, výdaje na regionální školství se zvýšily nad plán o 9,2 mld. Kč, vzrostly také výdaje na sociální dávky nad plán o 6,7 mld. kč. Příjmy z majetkových účastí byly nižší o – 2,0 mld. Kč, než bylo plánováno.
• Deficit státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK
  Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.
• Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
• Deficit trhá rekordy
  Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí, jejichž schodek dosáhl 157,4 mld. Kč. Zcela tak vymazal vzpomínky na krizový rok 2010, kdy za stejné období činil pouhých 95,4 mld. Kč. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet. Na vině je pochopitelně dočasné uzavření velké části ekonomiky, které významně snižuje příjmy, a také podpůrná/záchranná/stabilizační opatření, která si vynucují růst výdajů. Ačkoliv se epidemiologická situace zřejmě výrazně zlepšuje, a květen tak snad na dlouhou dobu bude posledním karanténním měsícem, ani zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového. Mnoho nákladných podpůrných opatření zůstává v platnosti a po jejich odeznění se naopak zřejmě o slovo přihlásí rostoucí nezaměstnanost a pokles koupěschopnosti.
• Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
  Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
• Deficit veřejného sektoru se zhoršuje více než se očekávalo – libra dosáhla 1,3 dolaru
  Evropské trhy dnes odpoledne poklesly, když se indexy CAC40 a DAX potopily až dvojnásobně. FTSE100 byl tohoto ušetřen, avšak stále ještě trpěl masovým prodejem přes kanál.
• Deficit veřejných financí se v příštím roce prohloubí na 3,5 % HDP
  Ministerstvo financí dnes předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem ve výši 389 mld. CZK. Podle našeho odhadu to na úrovni veřejných financí znamená prohloubení schodku z letošních 2,8 % HDP na 3,5 % HDP. Přestože deficit pravděpodobně překročí 3 % HDP, měl by zůstat v souladu s rozpočtovými pravidly EU. Vláda totiž avizuje využití únikové doložky na obranu ve výši 0,7 % HDP. Agregátní fiskální impulz, který zachycuje dopad diskrečních fiskálních opatření do růstu HDP, odhadujeme pro letošní rok na +0,4 pb a v roce 2027 na +0,5 pb. Působení fiskální politiky je tak navzdory solidnímu ekonomickému růstu viditelně expanzivní a v příštím roce ještě zesílí.
• Deficity zámořských obchodních bilancí stoupají
  Obchodní bilance v USA negativně překvapila Deficit obchodní bilance (rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží a slu...
• Deficit zahraničního obchodu lepší, než očekával trh
  Deficit zahraničního obchodu se v říjnu dostal na 73,8 mld. dolarů oproti revidovaným 83,8 mld. USD v září. Trhy očekávaly deficit 75 mld. dolarů.
• Deficit zahraničního obchodu prohlubují auta a komodity
  Zářijová obchodní bilance skončila s deficitem 13,3 mld. CZK, tedy jen lehce pod naším odhadem. Na jejím vývoji se opět projevil meziroční pokles přebytku ochodu s motorovými vozidly, tentokrát o 20,6 mld. CZK. To vzhledem k tomu, že výroba automobilů v září propadla o masivních 53,1 %, není překvapivé. Růst cen na světových komoditních trzích pak vedl k prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 13,4 mld. CZK). Hlubší byl i v kategorii základních kovů (o 5,8 mld. CZK). V meziměsíčním srovnání poklesl vývoz i dovoz shodně o zhruba dvě procenta.
• Deficit zahraničního obchodu přiživují energie a zmírňují auta
  Bilance zahraničního obchodu v září dle očekávání mírně navýšila deficit z 21,5 na 28,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl opět meziročně vyšší deficit s ropou a zemním plynem, kde se projevily meziročně vyšší čerpané objemy plynu a vyšší ceny. Ke zmírnění deficitu pomohlo především kladné saldo obchodu s motorovými vozidly. Stejným směrem znovu působil i přebytek s obchodem elektřiny.