Čechy přestává drtit inflace, osmělují se k nákupům věcí, které nutně nepotřebují. Maloobchod tak vykazuje nečekaně slibný výsledek, nejlepší takřka od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu

Čtěte více

• Čechům zdraží džíny i trička. Bavlna na burze zdražuje na desetiletá maxima
  Lidé v Česku se musí připravit na zdražení džín a dalších oděvů. Na světových burzách totiž citelně zdražuje bavlna. Výroba textilií se tak prodraží. A vyšší náklady výrobci přenesou na konečného zákazníka, i toho v Česku.
• Čechům zdraží pohonné hmoty, a to kvůli rostoucí naději na vakcínu proti koronaviru
  Pohonné hmoty v uplynulých sedmi dnech třetí týden v řadě zlevňovaly. V uplynulých sedmi dnech zlevnil jak benzín, tak nafta, avšak mírnějším tempem než o týden dříve. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem snížila o dva haléře na litr a činí 27,74 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od konce září. Nafta nyní stojí 27,06 haléře za litr, tedy o dva haléře méně než před týdnem.
• Čechům zlevní dovolená v Turecku. Zatkli totiž Erdoganova rivala, takže lira padá na historické minimum
  Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie. Autokratické režimy nejsou mezinárodními investory příliš oblíbené, neboť ekonomika je pak v rukou vládce či úzké suity kolem něj, což ji činí nevyzpytatelnější. Zároveň to oslabuje víru v instituce a právní řád země.
• Čech vydělává na krabičku cigaret necelou hodinu, Rakušan dvacet minut. Od ledna 2026 se opět zvyšuje spotřební daň, tentokrát se změna dotkne nejen klasických cigaret, ale i jejich alternativ
  V České republice tvoří kuřáci zhruba 22 % populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Kuřáci tak pod tlakem drahoty stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.
• Čechy čekají suverénně nejdražší Velikonoce v historii. Za „velikonoční košík“ utratí o 30 % více než loni a o 50 % více než průměrně v letech 2016 až 2022
  Velikonoce 2023 jsou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení silně projevuje také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena „velikonočního nákupního košíku“ vzrostla oproti loňskému roku o více než třicet procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení nepamatujeme od 90. let. Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je také citelně vyšší, o více než 50 procent, než cena stejného nákupního košíku v průměru let 2016 až 2022.
• Čechy čeká lékový šok. Trump už nechce, aby Česku dotovali léky Američané – výrazně zdražit může plejáda přípravků, od těch na obezitu až po léky na rakovinu
  Česko a celou Evropu může v příštích letech čekat lékový šok. Ne, z lékáren nezmizí paracetamol, běžná antibiotika nebo léky na vysoký tlak. Ohrožena ale bude hlavně dostupnost nejmodernějších, patentově chráněných léků – například na rakovinu, vzácná onemocnění, obezitu, cukrovku či některé neurologické a autoimunitní choroby. Buď za ně Evropané zaplatí více, nebo se k nim mohou dostávat později než k Američanům. Nebo také vůbec.
• Čechy děsí inflace, cestou k ochraně peněz může být zlato a dluhopisy
  V souvislosti s obavami lidí z dramatického růstu cen se stále s dotazy ohledně investic do zlata. Někdo plánuje nakupovat mince, někdo slitky, někdo chce do zlata pravidelně spořit jako do stavebního spoření, ale všichni ho chtějí mít doma co nejdříve. Vnímají zlato jako pojistku proti inflaci. A mají pravdu. Cena zlata přepočtená na koruny za posledních dvacet let vyskočila na více než čtyřnásobek, zatímco spotřebitelské ceny se za tu dobu nezvýšily ani na dvojnásobek.
• Čechy loni ohrožovala chudoba nejméně v celé EU, dokonce méně než Dány, Nizozemce či Němce
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
• Čechy momentálně trápí zdražující ovoce, alkohol, tabák, nájemné i elektřina. Inflace však zmírňuje a ve druhé polovině roku zmírní ještě výrazněji, zlevní třeba plyn
  Míra inflace v ČR v květnu klesla pod úroveň tří procent, a to poprvé od loňského října. Zůstala však nad předpokladem trhu.
• Čechy neopouští chuť podnikat. V první polovině roku se zrodilo 67 tisíc nových firem a OSVČ, činnost ukončilo o třetinu méně subjektů než vloni
  Podnikatelé v Česku nezahálejí. Během prvních šesti měsíců tohoto roku si živnost založilo téměř 40 000 lidí a nových firem i živnostníků vzniklo celkem 67 tisíc. Oproti loňsku se zároveň výrazně snížil počet zaniklých subjektů, a to o celou třetinu. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Imper, která prostřednictvím svého B2B obchodního nástroje Merk.cz sdružuje detailní informace o veškerých subjektech podnikajících v Česku.
• Čeká akcie Tesly druhý Trump trade? Akcie po politické podpoře opět rostou
  Akcionáři Tesly zažívají divokou jízdu. Po prezidentských volbách v USA vzrostly její akcie o více než 90 %, tažené očekáváním, že blízký vztah Elona Muska s novým prezidentem přinese Tesle výhodu. Tento optimismus však rychle vyprchal – od prosince akcie ztratily veškeré zisky a tržní hodnota společnosti klesla o více než 500 miliard dolarů. Nyní se však díky silné politické podpoře rýsuje obrat trendu.
• Čeká akciové trhy hlubší výprodej? Dluh Británie, Francie, USA ale i Japonska budí obavy, ze kterých těží zlato, stříbro, a ještě více jejich těžaři
  S koncem prázdnin se po letní idylce začíná nad světovými akciovými trhy smrákat. Dnešní poměrně plošné akciové výprodeje na obou stranách Atlantiku částečně navazují už na chmurnější dění z konce minulého týdne (v Americe se včera kvůli svátku neobchodovalo).
• Čeká Baidu na návrat na vrchol čínského technologického sektoru?
  Pokud se podíváme na vývoj ceny akcií Baidu, je na první pohled vidět, že se společnost pravděpodobně potýká s některými zásadními problémy, a také s konkurenčním tlakem ze strany zavedených hráčů na domácím trhu, jako jsou DeepSeek, Alibaba nebo ByteDance. Podle posledních zpráv však existuje potenciál pro návrat tohoto zaostávajícího čínského giganta. Co za tím stojí?
• Čeká Čínu transformace a prosperita?
  „Cyklické a strukturální problémy Číny nemusi zabránit další vlně prosperity. Silný základ v podobě četné, práceschopné a relativně mladé populace druhé největší ekonomiky světa je velkým zdrojem síly do budoucna,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Čeká ČNB velký propad cen nemovitostí?
  Centrální banky většinou mluví jasně. Jasná jsou čísla predikcí, jasná je motivace. S motivací či s přijímaným kroky sice nemusíme souhlasit, skoro vždy je však jasná linie proč (=predikce) → co (=konkrétní kroky). Víme, proč FED v březnu 2020 bez zaváhání vytáhl rukověť krizového manažera z let 2008 (=aby nezkolaboval celý finanční trh), víme, proč jsou sazby na nule. Víme, proč FED dělá dolarové swapy s každou centrální bankou, která za něco stojí (aby dolar v nynější sháňce po dolarové hotovosti neposílil nad všechny meze). Víme, proč po kolapsu Lehman Brothers zachránil AIG a všechny další velké finanční instituce. Chápeme i „peníze z vrtulníku“.
• Čeká dolar další růst? Rozhoudující bude názor trhu na vývoj sazeb
  Nekonečné téma zvyšování amerických úrokových sazeb. Už jsem jej trochu nakousnul v dnešním ranním videu, ale rád bych mu věnoval ještě trochu pozornosti. Americké sazby byly největší (a praktick\y jediné) téma celé první poloviny letošního roku, které v poslední době, hlavně díky brexitu, tak nějak vyšumělo. Vše ale nasvědčuje tomu, že se toto téma na trhy brzy vrátí a pokud se tak skutečně stane, bude to dobrá zpráva především pro americký dolar. Bloomberg dal dohromady zajímavou grafiku, která zkoumá to, k jakému postoji má americká centrální banka tendenci inklinovat. Indikátor vychází z modifikovaného Taylorova pravidla a mapuje vývoj jádrové PCE inflace (hlavní indikátor inflace pro americkou centrální banku), míry nezaměstnanosti a index finanční stability Spojených států, který monitoruje úroveň nervozity na mezibankovním, dluhopisovém a akciovém trhu. Podle tohoto indikátoru se dostáváme vůbec poprvé od finanční krize do kladných hodnot, které signalizují, že by měla americká centrální banka začít inklinovat k jestřábí měnové politice (politice zvyšování sazeb).
• Čeká dolar temná budoucnost?
  Čína přísahá, že se podobným směrem nevydá. To dává smysl z několika důvodů. Za prvé, silný a stabilní juan by pomohl prohloubit zájem o vyrovnávání dovozů do Číny v juanu, což představuje základní stavební kámen čínské strategie nové cesty. Za druhé, Čína má nyní, po letech obrovských přebytků, svůj běžný účet téměř vyrovnaný na nule, protože spotřeba dovozu v Číně – zejména energií – rostla daleko rychleji než vývoz. Slabší měna by pravděpodobně oslabila čínskou nákupní sílu u klíčových dovozů rychleji než by dokázal jakýkoli nárůst vývozu vyrovnat, zejména díky tomu, že čínský vývoz se posouvá vzhůru v hodnotovém řetězci alespoň tam, kde země nekonkuruje cenově.
• Čeká domácí ekonomiku významný cenový šok?
  Systém emisních povolenek ETS₂ se nedávno naplno dostal do české politické debaty – a to před klíčovými volbami. Od roku 2027 totiž začne pokrývat spalování paliv v sektoru domácností (vytápění), dopravy a malého průmyslu. Za nákup emisní povolenky bude zodpovědný distributor (např. dodavatel plynu nebo benzínu), nikoliv přímo domácnost. Možné významné zdražování těchto statků se tak stalo jádrem diskuze – často však poněkud opomíjeným aspektem zůstávají širší ekonomické dopady, zejména na inflaci.
• Čeká evropské dluhopisy stejný osud, jaký potkal japonské?
  Včera jsem narazil na zajímavý graf, který srovnává jednu epizodu na japonských bondech z roku 2013 s tím, co se na tr...
• Čekají automotive lepší zítřky?
  Průmyslová produkce meziročně v dubnu bez kalendářního očištění sice mírně poklesla (-1,1 %), ale protože letošní duben měl o jeden pracovní den méně než v loni, výroba po tomto vyhlazení dat vzrostla o 2 %. Tento výsledek skončil těsně pod naší predikcí (2,4 %). Je to již třetí měsíc v řadě, kdy průmysl vzrostl, ale další vývoj zůstává nejistý.