Čechy děsí inflace, cestou k ochraně peněz může být zlato a dluhopisy

Čtěte více

• Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl
  Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku.
• Čechům se vrací chuť nakupovat. V lednu navýšili své útraty nejvíce za poslední takřka dva roky, ani nástup platnosti konsolidačního balíčku je neodradil
  Lednové maloobchodní tržby překonaly veškerá očekávání. Meziročně totiž stouply o 2,4 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s nárůstem jen 0,5 procenta. Našli se i tací, kteří vyhlíželi meziroční mírný pokles maloobchodních tržeb.
• Čechům tikají poslední chvíle na to, aby objednali levné zboží z čínského e-shopu. Poslanci dnes Brzy výrazně podraží, kvůli zavedení DPH
  Čechům odtikávají poslední dny, aby si bezpečně objednali drobné zboží z čínských e-shopů. To do Evropy, ke konečnému zákazníkovi často putuje až dva měsíce. Přitom letos 1. července končí osvobození levných a drobných čínských zásilek do 22 eur od DPH.
• Čechům výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou totiž rekordně drahé, poprvé v historii překročily cenu 58 eur
  Cena emisních povolenek Evropské unie tento měsíc pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 58 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší (viz graf níže). Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle. Emisní povolenky EU jsou totiž rekordně drahé, poprvé v historii stojí přes 57 eur
  Cena emisních povolenek Evropské unie dnes pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 57 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší (viz graf níže). Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.
• Čechům za rok uteče 47 miliard korun kvůli penězům pod polštářem
  Kvůli příliš opatrnému rozložení financí přijdou české domácnosti o 47 miliard korun za rok. Drží totiž 64 % peněz v hotovosti a na bankovních účtech. Částka, o kterou Češi přicházejí, se za posledních 6 let více než ztrojnásobila. Může za to celkové zbohatnutí domácností a nárůst úrokových sazeb, kvůli kterým se z peněz ponechaných ladem stal luxus. Vyplývá to z analýzy společnosti Generali Investments.
• Čechům zdraží džíny i trička. Bavlna na burze zdražuje na desetiletá maxima
  Lidé v Česku se musí připravit na zdražení džín a dalších oděvů. Na světových burzách totiž citelně zdražuje bavlna. Výroba textilií se tak prodraží. A vyšší náklady výrobci přenesou na konečného zákazníka, i toho v Česku.
• Čechům zdraží pohonné hmoty, a to kvůli rostoucí naději na vakcínu proti koronaviru
  Pohonné hmoty v uplynulých sedmi dnech třetí týden v řadě zlevňovaly. V uplynulých sedmi dnech zlevnil jak benzín, tak nafta, avšak mírnějším tempem než o týden dříve. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem snížila o dva haléře na litr a činí 27,74 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od konce září. Nafta nyní stojí 27,06 haléře za litr, tedy o dva haléře méně než před týdnem.
• Čechům zlevní dovolená v Turecku. Zatkli totiž Erdoganova rivala, takže lira padá na historické minimum
  Turecká měna i istanbulská burza se dnes hluboce propadají v důsledku zadržení Ekrema Imamoglua. Populární starosta Istanbulu představuje úhlavního politického rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho zatčení tak dále podrývá již tak nahlodanou důvěru mezinárodních investorů v turecký režim, jenž stále zřetelněji nese prvky autokracie. Autokratické režimy nejsou mezinárodními investory příliš oblíbené, neboť ekonomika je pak v rukou vládce či úzké suity kolem něj, což ji činí nevyzpytatelnější. Zároveň to oslabuje víru v instituce a právní řád země.
• Čechy čekají suverénně nejdražší Velikonoce v historii. Za „velikonoční košík“ utratí o 30 % více než loni a o 50 % více než průměrně v letech 2016 až 2022
  Velikonoce 2023 jsou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení silně projevuje také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena „velikonočního nákupního košíku“ vzrostla oproti loňskému roku o více než třicet procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení nepamatujeme od 90. let. Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je také citelně vyšší, o více než 50 procent, než cena stejného nákupního košíku v průměru let 2016 až 2022.
• Čechy loni ohrožovala chudoba nejméně v celé EU, dokonce méně než Dány, Nizozemce či Němce
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
• Čechy momentálně trápí zdražující ovoce, alkohol, tabák, nájemné i elektřina. Inflace však zmírňuje a ve druhé polovině roku zmírní ještě výrazněji, zlevní třeba plyn
  Míra inflace v ČR v květnu klesla pod úroveň tří procent, a to poprvé od loňského října. Zůstala však nad předpokladem trhu.
• Čechy přestává drtit inflace, osmělují se k nákupům věcí, které nutně nepotřebují. Maloobchod tak vykazuje nečekaně slibný výsledek, nejlepší takřka od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí aut v červnu meziročně klesaly, a to meziročně o 4,1 procenta, tedy méně, než se čekalo. Z tohoto hlediska lze vývoj maloobchodu hodnotit jako poměrně příznivý a jako „blýskání na lepší časy“. Jedná se totiž o nejlepší, resp. nejméně špatný výsledek maloobchodu od dubna 2022, tedy za takřka celou dobu, po niž trvá válka na Ukrajině. Tu loni koncem února vyvolalo Rusko svým vojenským vpádem na ukrajinské území.
• Čeká akcie Tesly druhý Trump trade? Akcie po politické podpoře opět rostou
  Akcionáři Tesly zažívají divokou jízdu. Po prezidentských volbách v USA vzrostly její akcie o více než 90 %, tažené očekáváním, že blízký vztah Elona Muska s novým prezidentem přinese Tesle výhodu. Tento optimismus však rychle vyprchal – od prosince akcie ztratily veškeré zisky a tržní hodnota společnosti klesla o více než 500 miliard dolarů. Nyní se však díky silné politické podpoře rýsuje obrat trendu.
• Čeká Baidu na návrat na vrchol čínského technologického sektoru?
  Pokud se podíváme na vývoj ceny akcií Baidu, je na první pohled vidět, že se společnost pravděpodobně potýká s některými zásadními problémy, a také s konkurenčním tlakem ze strany zavedených hráčů na domácím trhu, jako jsou DeepSeek, Alibaba nebo ByteDance. Podle posledních zpráv však existuje potenciál pro návrat tohoto zaostávajícího čínského giganta. Co za tím stojí?
• Čeká Čínu transformace a prosperita?
  „Cyklické a strukturální problémy Číny nemusi zabránit další vlně prosperity. Silný základ v podobě četné, práceschopné a relativně mladé populace druhé největší ekonomiky světa je velkým zdrojem síly do budoucna,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Čeká ČNB velký propad cen nemovitostí?
  Centrální banky většinou mluví jasně. Jasná jsou čísla predikcí, jasná je motivace. S motivací či s přijímaným kroky sice nemusíme souhlasit, skoro vždy je však jasná linie proč (=predikce) → co (=konkrétní kroky). Víme, proč FED v březnu 2020 bez zaváhání vytáhl rukověť krizového manažera z let 2008 (=aby nezkolaboval celý finanční trh), víme, proč jsou sazby na nule. Víme, proč FED dělá dolarové swapy s každou centrální bankou, která za něco stojí (aby dolar v nynější sháňce po dolarové hotovosti neposílil nad všechny meze). Víme, proč po kolapsu Lehman Brothers zachránil AIG a všechny další velké finanční instituce. Chápeme i „peníze z vrtulníku“.
• Čeká dolar další růst? Rozhoudující bude názor trhu na vývoj sazeb
  Nekonečné téma zvyšování amerických úrokových sazeb. Už jsem jej trochu nakousnul v dnešním ranním videu, ale rád bych mu věnoval ještě trochu pozornosti. Americké sazby byly největší (a praktick\y jediné) téma celé první poloviny letošního roku, které v poslední době, hlavně díky brexitu, tak nějak vyšumělo. Vše ale nasvědčuje tomu, že se toto téma na trhy brzy vrátí a pokud se tak skutečně stane, bude to dobrá zpráva především pro americký dolar. Bloomberg dal dohromady zajímavou grafiku, která zkoumá to, k jakému postoji má americká centrální banka tendenci inklinovat. Indikátor vychází z modifikovaného Taylorova pravidla a mapuje vývoj jádrové PCE inflace (hlavní indikátor inflace pro americkou centrální banku), míry nezaměstnanosti a index finanční stability Spojených států, který monitoruje úroveň nervozity na mezibankovním, dluhopisovém a akciovém trhu. Podle tohoto indikátoru se dostáváme vůbec poprvé od finanční krize do kladných hodnot, které signalizují, že by měla americká centrální banka začít inklinovat k jestřábí měnové politice (politice zvyšování sazeb).
• Čeká dolar temná budoucnost?
  Čína přísahá, že se podobným směrem nevydá. To dává smysl z několika důvodů. Za prvé, silný a stabilní juan by pomohl prohloubit zájem o vyrovnávání dovozů do Číny v juanu, což představuje základní stavební kámen čínské strategie nové cesty. Za druhé, Čína má nyní, po letech obrovských přebytků, svůj běžný účet téměř vyrovnaný na nule, protože spotřeba dovozu v Číně – zejména energií – rostla daleko rychleji než vývoz. Slabší měna by pravděpodobně oslabila čínskou nákupní sílu u klíčových dovozů rychleji než by dokázal jakýkoli nárůst vývozu vyrovnat, zejména díky tomu, že čínský vývoz se posouvá vzhůru v hodnotovém řetězci alespoň tam, kde země nekonkuruje cenově.
• Čeká domácí ekonomiku významný cenový šok?
  Systém emisních povolenek ETS₂ se nedávno naplno dostal do české politické debaty – a to před klíčovými volbami. Od roku 2027 totiž začne pokrývat spalování paliv v sektoru domácností (vytápění), dopravy a malého průmyslu. Za nákup emisní povolenky bude zodpovědný distributor (např. dodavatel plynu nebo benzínu), nikoliv přímo domácnost. Možné významné zdražování těchto statků se tak stalo jádrem diskuze – často však poněkud opomíjeným aspektem zůstávají širší ekonomické dopady, zejména na inflaci.