Rozbřesk: Jak se Fed vypořádá s inflačními tlaky?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak může české ekonomice pomoci příchod uprchlíků z Ukrajiny?
  Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku podle posledních údajů mobilních operátorů přesáhl 270 tisíc, zatímco registrovaných (s jednoročním dočasným vízem) jich je přes 205 tisíc. A při pohledu na humanitární katastrofu v Mauriopolu a v dalších městech na jihovýchodě Ukrajiny je pravděpodobné, že počet válečných uprchlíků bude ještě dál narůstat. Podle migračních studií z jiných válečných konfliktů je pravděpodobné, že se velká část nově příchozích v Česku usadí natrvalo. Pro českou společnost a ekonomiku proto nakonec bude důležité, jak dobře zvládneme nově příchozí integrovat.
• Rozbřesk: Jak napjatý bude trh s ropou v roce 2018?
  V minulém týdnu vydaly dvě hlavní „ropné“ organizace – IEA a OPEC – své měsíční zprávy, první od listopadového prodloužení dohody států OPEC+ na pokračujícím omezení produkce. Historicky se jedná o organizace, které představují jistou protiváhu – IEA vzniká jako reakce západních zemí na ropné embargo států OPEC. Z tohoto důvodu se i jejich zprávy o stavu trhu s ropou, respektive jeho dalším směřování mnohdy významně rozcházejí.
• Rozbřesk: Jak (ne)mohou centrální banky pomoci v boji s koronavirem
  Trhy se budou snažit na počátku týdne vzpamatovat z nejhoršího akciového masakru od pádu investiční banky Lehman Brothers. Americký index S&P 500 ztratil za uplynulý týden 11 %. A zdá se, že nové zprávy přes víkend nenabízí moc čerstvého optimismu. Přírůstky případů mimo Čínu dál zrychlují, zatímco čínské PMI spadly na historicky nejnižší úrovně vůbec, stejně tak jako výnos desetiletého amerického dluhopisu.
• Rozbřesk: Jako by svět měl dvě tváře. Povzbuzení z USA, studené sprchy z Evropy
  Jako by svět měl dvě tváře. Ze Spojených států přichází velmi povzbudivá ekonomická čísla, která ukazují na solidní oživení (naposledy silné payrolls), přírůstky nakažených jsou víceméně stabilizované a očkování probíhá více jak třikrát rychleji než ve většině evropských zemí. Evropa nejen že je pomalejší ve vakcinaci, ale na většině starého kontinentu se rozjíždí třetí vlna pandemie – s čestnou výjimkou Česka, kde se podle posledních čísel snad daří krotit již čtvrtou vlnu. I proto poslední čísla na rozdíl od USA nevypadala nijak přesvědčivě – na globální trhy orientovaný průmysl sice pořád jede vpřed, ale maloobchod zažil na začátku roku jednu z nejstudenějších “sprch” od začátku pandemie.
• Rozbřesk: Jak ovlivní evropské embargo cenu ropy?
  Lídři členských zemí EU se včera dohodli na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Výsledná podoba je evidentně kompromisní – do konce roku by měla Evropa přestat nakupovat ruskou ropu dováženou po moři, která představuje přibližně tři čtvrtiny celkových dovozů. Skrze ropovod bude moci ruská ropa proudit dále, ovšem Německo a Polsko přislíbily zastavení dodávek prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, díky čemuž by se mohly celkové dovozy ruské ropy do EU snížit až o 90 %.
• Rozbřesk: Jakože nízká inflace? To si asi děláte…
  Chodíte do obchodů? Jako normálně nakupovat? A máte pocit, že by ceny rostly v posledních letech v průměru jen o 2 % ročně? Já, když ráno vytáhnu peněženku, abych si zaplatil snídani, mám tíživý pocit, že tomu tak není. Centrální bankéři nás přitom neustále přesvědčují o tom, že inflace je proklatě nízko, ve světě plno rizik a proto je třeba stále přilévat olej do ohně (čti držet úroky blízko nuly a tisknout masivní objemy peněz). Přitom, když už se inflace ocitne viditelně nad inflačním cílem, tak centrální bankéři spustí oblíbenou písničku o tom, že vysoká inflace je způsobena faktory mimo jejich kontrolu. K tomu obvykle dodají, že centrální banka vlastně cílí na úplně něco jiného, než je růst agregovaného spotřebitelské koše, s nímž je konfrontována normální domácnost, která potřebuje nakrmit své děti, svítit a občas jezdit autem. K tomu dvě hezké historky z poslední dnů…
• Rozbřesk: Jak rychle zdražující nemovitosti ovlivní politiku ČNB?
  Česká národní banka se čím dál častěji zabývá vývojem na trhu nemovitostí. Je to logické. Poslední globální finanční krize ukázala, že nerovnováhy na realitním trhu dokáží nastartovat velké problémy, zvlášť pokud lidé nerozvážně naskočí do rozjetého vlaku a výrazně se zadluží na vrcholu realitní bubliny. I když tak daleko ještě nejsme, ČNB posiluje zbrojní arzenál, kterým by mohla nárůst “rizikového? financování nemovitostí krotit. Podle včera zveřejněné studie (http://bit.ly/2qRUGDB) totiž očekává, že ceny nemovitostí v tomto i v příštím roce dál porostou velice rychle (o 10 a 7,5 %).
• Rozbřesk: Jak se ČNB ve čtvrtek popere s vyšší inflační prognózou?
  Ústřední událostí tohoto týdne bude zasedání ČNB. Centrální banka se bude muset primárně vypořádat s tím, že inflace šla nahoru v posledních měsících o poznání rychleji, než očekávala. Oproti listopadové prognóze dosáhla cíle o půl roku dříve. O něco vyšší inflační prognóza by měla na prvním letošním zasedání soustředit pozornost ČNB primárně na přípravu ukončení intervencí. Trhy budou sledovat především, jak se změní rétorika bankovní rady ohledně načasování exitu.
• Rozbřesk: Jak se ECB popere s námitkami německých ústavních soudců?
  Na čtvrtečním zasedání ECB bude jedním z “nejžhavějších témat” přestřelka mezi Frankfurtem a Karlsruhe - přesně řečeno mezi Evropskou centrální bankou a německým ústavním soudem.
• Rozbřesk: Jak se ekonomika vzpamatovává z karantény
  Tento týden bude ve znamení nových reálných dat z ekonomiky, která ukážou, v jakém stavu se nacházely největší odvětví po začátku uvolňování restriktivních opatření zaměřených na boj s koronavirem, a to nejenom u nás, ale i v blízkém okolí. Už včera se trhy měly možnost podívat na vývoj nových zakázek v německém průmyslu, který byl v důsledku své exportní orientace koronakrizí zasažen extrémně silně. Květnová data naznačují, že z nejhoršího je německý průmysl už venku, avšak k předkrizové úrovni zakázek má stále ještě velmi daleko. Proto lze více než desetiprocentní meziměsíční nárůst objednávek jistě uvítat, avšak současně se nedá přehlédnout, že jsou stále o téměř 30 % pod úrovní loňského května nebo o 31 % pod únorovou hodnotou. V případě automobilového průmyslu, jehož dodavatelské řetězce sahají i do ČR, byly květnové zakázky v podstatě jen poloviční.
• Rozbřesk: Jak se nám skládá obrázek české ekonomiky?
  Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie. Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 %, nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala. Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.
• Rozbřesk – Jak se nový italský premiér popere s problémovými bankami?
  Itálie má nového premiéra - bývalého ministra zahraničí Paola Gentiloniho, který chce pokračovat skoro se stejným týmem jako jeho předchůdce Mateo Renzi. Trhy to včera přijaly velice pozitivně a italské akcie na rozdíl od německých nebo francouzských mířily vzhůru. Brzy se ale může ukázat, že radost byla předčasná. Novou (pravděpodobně přechodnou) vládu čekají nelehké úkoly, s nepopulárními řešeními, při kterých může lehce sbírat body “anti-evropská? opozice. Vedle změny volebního zákona se v tuto chvíli jedná především o pomoc s pročištěním italských bank.
• Rozbřesk: Jak se poperou dluhopisy s dalším růstem evropské inflace?
  Německé dluhopisy se v předvečer důležitých makroúdajů z eurozóny stabilizovaly a zastavily své novoroční ztráty. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Dnes by měl totiž Eurostat ukázat, že eurozóna ke konci roku 2016 zrychlila (na 0,4 % mezikvartálně a 1,7 % meziročně) a současně lednová euro-inflace vyskočí do blízkosti čtyřletých maxim (náš odhad 1,5 %).
• Rozbřesk: Jak se proinvestovat z krize?
  Investice mají na rozdíl od spotřeby domácností nebo vlády hned dvojí pozitivní efekt. Nejprve podobně jako spotřeba podporují poptávku - investující firma tím, že staví nebo nakupuje stroje, jednoduše utrácí peníze a dává “okamžitě” práci řadě jiných firem v dalších odvětvích (například ve stavebnictví). Ne každá nová poptávka ovšem podpoří českou ekonomiku stejně. Důležité je, jaké navazující obory ovlivní. Klíčové je, kolik benefitující firmy vytvoří přidané hodnoty v Česku a kolik z ní nakonec rozdělí mezi zaměstnance na mzdách, které oni zase mohou utratit za nové zboží a služby. Jednoduše řečeno, je velký rozdíl mezi investicí, která znamená nákup drahého stroje vytvořeného z větší části firmami v Německu a v Číně a mezi investicí, která znamená výstavbu nové výrobní haly menší domácí stavební firmou zaměstnávající domácí stavaře.
• Rozbřesk – Jak se svět vyrovná se silným dolarem?
  Americký dolar v uplynulém týdnu jenom zářil - po dalším zvýšení sazeb Fedu a jestřábím vzkazu Janet Yellenové se posunul až k úrovním okolo 1,0400 EUR/USD. Dosáhl tak na nejsilnější úrovně za posledních čtrnáct let. Politika silnějšího dolaru s sebou přináší řadu otázek. Jednou z nich je, jak se v příštím roce sžije se silným dolarem zbytek světa, a to především rozvíjející se trhy?
• Rozbřesk: Jak si koruna poradí s rychlejším růstem?
  Silná čísla z ekonomiky včera katapultovala korunu zpět do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Je ale otázkou, zda česká měna sebere dost sil na opětovné testování této psychologické hranice.
• Rozbřesk: Jak si povedou rozvíjející se trhy po konci prázdnin?
  Školní rok začíná na trzích klasicky pomaleji, protože v USA je na programu ještě Labour day. Hlavní díl pozornosti v následujících čtrnácti dnech ovšem tak jako tak padne na to, jak návrat větších objemů na trh ovlivní vrtkavou náladu na rozvíjejících se trzích. Nejslabší z nich (Argentina, Turecko) neprožily vůbec hezké léto a z návratu do školy mají strach. Argentinské peso se v závěru uplynulého týdne dostalo znovu pod tlak poté, co prezident Mauricio Macri žádal přes YouTube Mezinárodní měnový fond, aby urychlil platby ze záchranného balíku. Na jeho žádost reagovaly trhy 12% propadem pesa (35 % za posledních čtrnáct dní !) a centrální banka musela pro jeho stabilizaci sáhnout k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - o 15 % na 60 %.
• Rozbřesk: Jak slabá nálada v Německu ovlivní rozhodování ČNB?
  Německá čísla opět motají trhům hlavu. Nejnovější index podnikatelské nálady Ifo překvapivě poklesl na 99,2 bodu zpátky do blízkosti čtyřletých minim z února tohoto roku. A na vině je znovu zejména průmysl, kde se nálada dál propadá. Služby a stavebnictví se sice dál opatrně vylepšují, ale špatná nálada jako by lehce začala kazit náladu i mezi obchodníky. To není dobrá zpráva ani pro českou ekonomiku a uvidíme, zda nebude mít ještě dopad i na květnové rozhodnutí ČNB. Není žádným tajemstvím, že čeští centrální bankéři byli horšími zprávami z Německa na začátku roku znepokojeni.
• Rozbřesk: Jak slabé euro souvisí s čínskými problémy
  ECB otočila včera kormidlo holubičím směrem především kvůli výrazně nižšímu odhadu růstu, který se nakonec propsal i do nižšího inflačního výhledu. Nová prognóza ECB tak počítá s tím, že letos ekonomika poroste jen on 1,1% a inflace zůstane viditelně pod cílem na celém horizontu prognózy až do roku 2021 (kdy odhaduje “pouze” 1,6 %).
• Rozbřesk: Jak tento týden Fed zareaguje na vysokou inflaci a souběžné výprodeje akcií a dluhopisů?
  Uplynulý týden byl ve znamení vysoké americké inflace, která trhy poprávu vystrašila a spustila kombinovaný výprodej na akciových i dluhopisových trzích. Dolarové i eurové dvouleté swapové sazby vystoupaly na nejvyšší úrovně za více než dekádu a k více než desetiletým maximům se blíží i dlouhý konec americké křivky. Vysoká inflace a vyšší sazby se nelíbí akciím, které šly minulý týden prudce dolů a od začátku roku jsou hlavní indexy v mínusu necelých 19 %.