Rozbřesk: Jak tento týden Fed zareaguje na vysokou inflaci a souběžné výprodeje akcií a dluhopisů?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jak se Fed vypořádá s inflačními tlaky?
  Cena ropy Brent se včera dostala pod 100 USD za barel a snad tak poskytne částečnou úlevu spotřebitelům, i když jde samozřejmě o vývoj cen ropných produktů, a ne o ceny ropy surové. Ale i tak je zřejmé, že nabídkové inflační tlaky sílí. Nejen našemu pravidelnému čtenáři jistě neuniklo, že ceny energetických komodit a dalších v meziročním srovnání letí vzhůru.
• Rozbřesk: Jak se nám skládá obrázek české ekonomiky?
  Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie. Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 %, nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala. Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.
• Rozbřesk – Jak se nový italský premiér popere s problémovými bankami?
  Itálie má nového premiéra - bývalého ministra zahraničí Paola Gentiloniho, který chce pokračovat skoro se stejným týmem jako jeho předchůdce Mateo Renzi. Trhy to včera přijaly velice pozitivně a italské akcie na rozdíl od německých nebo francouzských mířily vzhůru. Brzy se ale může ukázat, že radost byla předčasná. Novou (pravděpodobně přechodnou) vládu čekají nelehké úkoly, s nepopulárními řešeními, při kterých může lehce sbírat body “anti-evropská? opozice. Vedle změny volebního zákona se v tuto chvíli jedná především o pomoc s pročištěním italských bank.
• Rozbřesk: Jak se poperou dluhopisy s dalším růstem evropské inflace?
  Německé dluhopisy se v předvečer důležitých makroúdajů z eurozóny stabilizovaly a zastavily své novoroční ztráty. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Dnes by měl totiž Eurostat ukázat, že eurozóna ke konci roku 2016 zrychlila (na 0,4 % mezikvartálně a 1,7 % meziročně) a současně lednová euro-inflace vyskočí do blízkosti čtyřletých maxim (náš odhad 1,5 %).
• Rozbřesk: Jak se proinvestovat z krize?
  Investice mají na rozdíl od spotřeby domácností nebo vlády hned dvojí pozitivní efekt. Nejprve podobně jako spotřeba podporují poptávku - investující firma tím, že staví nebo nakupuje stroje, jednoduše utrácí peníze a dává “okamžitě” práci řadě jiných firem v dalších odvětvích (například ve stavebnictví). Ne každá nová poptávka ovšem podpoří českou ekonomiku stejně. Důležité je, jaké navazující obory ovlivní. Klíčové je, kolik benefitující firmy vytvoří přidané hodnoty v Česku a kolik z ní nakonec rozdělí mezi zaměstnance na mzdách, které oni zase mohou utratit za nové zboží a služby. Jednoduše řečeno, je velký rozdíl mezi investicí, která znamená nákup drahého stroje vytvořeného z větší části firmami v Německu a v Číně a mezi investicí, která znamená výstavbu nové výrobní haly menší domácí stavební firmou zaměstnávající domácí stavaře.
• Rozbřesk – Jak se svět vyrovná se silným dolarem?
  Americký dolar v uplynulém týdnu jenom zářil - po dalším zvýšení sazeb Fedu a jestřábím vzkazu Janet Yellenové se posunul až k úrovním okolo 1,0400 EUR/USD. Dosáhl tak na nejsilnější úrovně za posledních čtrnáct let. Politika silnějšího dolaru s sebou přináší řadu otázek. Jednou z nich je, jak se v příštím roce sžije se silným dolarem zbytek světa, a to především rozvíjející se trhy?
• Rozbřesk: Jak si koruna poradí s rychlejším růstem?
  Silná čísla z ekonomiky včera katapultovala korunu zpět do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Je ale otázkou, zda česká měna sebere dost sil na opětovné testování této psychologické hranice.
• Rozbřesk: Jak si povedou rozvíjející se trhy po konci prázdnin?
  Školní rok začíná na trzích klasicky pomaleji, protože v USA je na programu ještě Labour day. Hlavní díl pozornosti v následujících čtrnácti dnech ovšem tak jako tak padne na to, jak návrat větších objemů na trh ovlivní vrtkavou náladu na rozvíjejících se trzích. Nejslabší z nich (Argentina, Turecko) neprožily vůbec hezké léto a z návratu do školy mají strach. Argentinské peso se v závěru uplynulého týdne dostalo znovu pod tlak poté, co prezident Mauricio Macri žádal přes YouTube Mezinárodní měnový fond, aby urychlil platby ze záchranného balíku. Na jeho žádost reagovaly trhy 12% propadem pesa (35 % za posledních čtrnáct dní !) a centrální banka musela pro jeho stabilizaci sáhnout k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - o 15 % na 60 %.
• Rozbřesk: Jak slabá nálada v Německu ovlivní rozhodování ČNB?
  Německá čísla opět motají trhům hlavu. Nejnovější index podnikatelské nálady Ifo překvapivě poklesl na 99,2 bodu zpátky do blízkosti čtyřletých minim z února tohoto roku. A na vině je znovu zejména průmysl, kde se nálada dál propadá. Služby a stavebnictví se sice dál opatrně vylepšují, ale špatná nálada jako by lehce začala kazit náladu i mezi obchodníky. To není dobrá zpráva ani pro českou ekonomiku a uvidíme, zda nebude mít ještě dopad i na květnové rozhodnutí ČNB. Není žádným tajemstvím, že čeští centrální bankéři byli horšími zprávami z Německa na začátku roku znepokojeni.
• Rozbřesk: Jak slabé euro souvisí s čínskými problémy
  ECB otočila včera kormidlo holubičím směrem především kvůli výrazně nižšímu odhadu růstu, který se nakonec propsal i do nižšího inflačního výhledu. Nová prognóza ECB tak počítá s tím, že letos ekonomika poroste jen on 1,1% a inflace zůstane viditelně pod cílem na celém horizontu prognózy až do roku 2021 (kdy odhaduje “pouze” 1,6 %).
• Rozbřesk: Jak ven z energetické apokalypsy? Centrálním bankéřům začíná Jackson Hole
  Ceny na energetických burzách nadále atakují astronomické úrovně. Zatímco evropský plyn včera pokořil 300 EUR/MWh, elektřina se obchoduje nad hranicí 600 EUR/MWh. Jen pro porovnání a dokreslení toho, jak vážná je aktuální situace – průměrná cena plynu byla v minulé dekádě pod 20 EUR/MWh, v případě elektřiny okolo 40 EUR/MWh. Pokud by se měl energetický šok plně propsat do koncových cen pro odběratele, do existenčních problémů by se dostaly nejen domácnosti, ale také podstatná část energeticky náročného průmyslu.
• Rozbřesk: Jak vypadá aktuální nabídka volných míst na úřadech práce?
  S blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB se pozornost opět stočila k trhu práce. Vývoj průměrné mzdy totiž v posledním kvartále loňského roku vcelku významně zaostal za poslední prognózou banky. A ačkoliv růst mediánové mzdy, který byl významně rychlejší (6 %), je z pohledu většiny obyvatel relevantnější, tak právě nejistotu ohledně tempa růstu mezd zmiňuje ČNB jako jedno z negativních rizik pro vývoj inflace na horizontu prognózy (za rok až rok a půl).
• Rozbřesk: Jak vysoko má být dlouhý konec české křivky?
  Pokles delších výnosů na vyspělých trzích v posledních dvou týdnech dolehl i na Česko. Největší nejistota nepanuje ani tak kolem pohybu krátkých sazeb (stanovovaných centrální bankou) v nejbližších kvartálech. Velkou neznámou je spíše terminální (konečná) rovnovážná sazba, ke které budou centrální banky směřovat sazby po odeznění dnešní inflační vlny. Právě různé názory na konečné sazby jsou tím, co výrazně odlišuje i pohled investorů na to, kde by se dnes měly pohybovat desetileté tržní úrokové sazby. A toto dilema je svým způsobem stejné jak v USA, tak i v Česku.
• Rozbřesk: Jak zamává epidemie českým trhem práce - dnes částečně napovídají březnová data
  Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.
• Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.
• Rozbřesk: Jak zareaguje ECB na padající inflační očekávání?
  Tento týden bude mít ECB opět těžkou úlohu. S tím, jak se kotel plný globálních nejistot blíží k bodu varu, roste na centrální bankéře tlak, aby reagovali. Zatímco v USA rostou dramaticky sázky na pokles sazeb - trhy už věří trojitému snížení sazeb do roka - v eurozóně není moc na co vsadit. Zbrojní arsenál je prakticky vybraný a manévrovací prostor ECB minimální -to se ostatně ukáže i tento týden po čtvrtečním zasedání.
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují na druhou největší přírodní katastrofu v USA za posledních 75 let. Jak se projeví na americké ekonomice a na trzích?
• Rozbřesk: Jak zatopí americké ekonomice hurikán Irma?
  Přírodní katastrofy jako hurikán Harvey a Irma se nestávají každý den. Jejich celkové náklady je pravděpodobně pasují ...
• Rozbřesk: Jay chce být jako Paul, aneb čeká nás návrat do osmdesátek?
  Měl to být týden zcela ve stínu dnešního zasedání Fedu. Nicméně již včerejší překvapivé rozhodnutí švédské centrální banky zvýšit sazby o 100 bazických bodů upozornilo na to, že to nebude jen Fed, ale celá plejáda měnových autorit Západu, která tento týden vytasí jestřábí drápy proti inflaci. Připomeňme, že ve čtvrtek rovněž zasedá nejen vedení Bank of England, ale i švýcarská a norská centrální banka. Ve všech třech případech se očekává zvýšení hlavních úrokových sazeb o 50 - 75 bazických bodů, ale pokud ve čtvrtek padne další stovka, tak už to takové překvapení nebude.
• Rozbřesk: Jednání G20 (spolu)rozhodnou o měnové politice ECB
  V tomto týdnu dostane ECB další důležité díly do skládačky, která by měla rozhodnout o nastavení měnové politiky v nejbližších měsících. Kromě další várky podnikatelských nálad a červnové inflace to bude zejména výsledek zasedání G20. Maria Draghiho totiž netrápí pouze slabá čísla z eurozóny: kvůli průmyslové recesi v Německu a klopýtání Itálie počítáme v druhém kvartále s nulovým růstem (mezikvartálně). O poznání větším bolehlavem jsou příčiny špatných hospodářských výsledků a padajících inflačních očekávání. Ty ECB správně spojuje s posledním rozjezdem obchodního válčení mezi USA a Čínou. To je skutečný startér prohlubujících se potíží německého průmyslu a Mario Draghi dokonce důležitost v pátek startujícího setkání G20 vyzdvihl ve svém vystoupení v Sintře.