Rozbřesk – Jak se svět vyrovná se silným dolarem?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jakože nízká inflace? To si asi děláte…
  Chodíte do obchodů? Jako normálně nakupovat? A máte pocit, že by ceny rostly v posledních letech v průměru jen o 2 % ročně? Já, když ráno vytáhnu peněženku, abych si zaplatil snídani, mám tíživý pocit, že tomu tak není. Centrální bankéři nás přitom neustále přesvědčují o tom, že inflace je proklatě nízko, ve světě plno rizik a proto je třeba stále přilévat olej do ohně (čti držet úroky blízko nuly a tisknout masivní objemy peněz). Přitom, když už se inflace ocitne viditelně nad inflačním cílem, tak centrální bankéři spustí oblíbenou písničku o tom, že vysoká inflace je způsobena faktory mimo jejich kontrolu. K tomu obvykle dodají, že centrální banka vlastně cílí na úplně něco jiného, než je růst agregovaného spotřebitelské koše, s nímž je konfrontována normální domácnost, která potřebuje nakrmit své děti, svítit a občas jezdit autem. K tomu dvě hezké historky z poslední dnů…
• Rozbřesk: Jak rychle zdražující nemovitosti ovlivní politiku ČNB?
  Česká národní banka se čím dál častěji zabývá vývojem na trhu nemovitostí. Je to logické. Poslední globální finanční krize ukázala, že nerovnováhy na realitním trhu dokáží nastartovat velké problémy, zvlášť pokud lidé nerozvážně naskočí do rozjetého vlaku a výrazně se zadluží na vrcholu realitní bubliny. I když tak daleko ještě nejsme, ČNB posiluje zbrojní arzenál, kterým by mohla nárůst “rizikového? financování nemovitostí krotit. Podle včera zveřejněné studie (http://bit.ly/2qRUGDB) totiž očekává, že ceny nemovitostí v tomto i v příštím roce dál porostou velice rychle (o 10 a 7,5 %).
• Rozbřesk: Jak se ČNB ve čtvrtek popere s vyšší inflační prognózou?
  Ústřední událostí tohoto týdne bude zasedání ČNB. Centrální banka se bude muset primárně vypořádat s tím, že inflace šla nahoru v posledních měsících o poznání rychleji, než očekávala. Oproti listopadové prognóze dosáhla cíle o půl roku dříve. O něco vyšší inflační prognóza by měla na prvním letošním zasedání soustředit pozornost ČNB primárně na přípravu ukončení intervencí. Trhy budou sledovat především, jak se změní rétorika bankovní rady ohledně načasování exitu.
• Rozbřesk: Jak se ECB popere s námitkami německých ústavních soudců?
  Na čtvrtečním zasedání ECB bude jedním z “nejžhavějších témat” přestřelka mezi Frankfurtem a Karlsruhe - přesně řečeno mezi Evropskou centrální bankou a německým ústavním soudem.
• Rozbřesk: Jak se ekonomika vzpamatovává z karantény
  Tento týden bude ve znamení nových reálných dat z ekonomiky, která ukážou, v jakém stavu se nacházely největší odvětví po začátku uvolňování restriktivních opatření zaměřených na boj s koronavirem, a to nejenom u nás, ale i v blízkém okolí. Už včera se trhy měly možnost podívat na vývoj nových zakázek v německém průmyslu, který byl v důsledku své exportní orientace koronakrizí zasažen extrémně silně. Květnová data naznačují, že z nejhoršího je německý průmysl už venku, avšak k předkrizové úrovni zakázek má stále ještě velmi daleko. Proto lze více než desetiprocentní meziměsíční nárůst objednávek jistě uvítat, avšak současně se nedá přehlédnout, že jsou stále o téměř 30 % pod úrovní loňského května nebo o 31 % pod únorovou hodnotou. V případě automobilového průmyslu, jehož dodavatelské řetězce sahají i do ČR, byly květnové zakázky v podstatě jen poloviční.
• Rozbřesk: Jak se Fed vypořádá s inflačními tlaky?
  Cena ropy Brent se včera dostala pod 100 USD za barel a snad tak poskytne částečnou úlevu spotřebitelům, i když jde samozřejmě o vývoj cen ropných produktů, a ne o ceny ropy surové. Ale i tak je zřejmé, že nabídkové inflační tlaky sílí. Nejen našemu pravidelnému čtenáři jistě neuniklo, že ceny energetických komodit a dalších v meziročním srovnání letí vzhůru.
• Rozbřesk: Jak se nám skládá obrázek české ekonomiky?
  Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie. Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 %, nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala. Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.
• Rozbřesk – Jak se nový italský premiér popere s problémovými bankami?
  Itálie má nového premiéra - bývalého ministra zahraničí Paola Gentiloniho, který chce pokračovat skoro se stejným týmem jako jeho předchůdce Mateo Renzi. Trhy to včera přijaly velice pozitivně a italské akcie na rozdíl od německých nebo francouzských mířily vzhůru. Brzy se ale může ukázat, že radost byla předčasná. Novou (pravděpodobně přechodnou) vládu čekají nelehké úkoly, s nepopulárními řešeními, při kterých může lehce sbírat body “anti-evropská? opozice. Vedle změny volebního zákona se v tuto chvíli jedná především o pomoc s pročištěním italských bank.
• Rozbřesk: Jak se poperou dluhopisy s dalším růstem evropské inflace?
  Německé dluhopisy se v předvečer důležitých makroúdajů z eurozóny stabilizovaly a zastavily své novoroční ztráty. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Dnes by měl totiž Eurostat ukázat, že eurozóna ke konci roku 2016 zrychlila (na 0,4 % mezikvartálně a 1,7 % meziročně) a současně lednová euro-inflace vyskočí do blízkosti čtyřletých maxim (náš odhad 1,5 %).
• Rozbřesk: Jak se proinvestovat z krize?
  Investice mají na rozdíl od spotřeby domácností nebo vlády hned dvojí pozitivní efekt. Nejprve podobně jako spotřeba podporují poptávku - investující firma tím, že staví nebo nakupuje stroje, jednoduše utrácí peníze a dává “okamžitě” práci řadě jiných firem v dalších odvětvích (například ve stavebnictví). Ne každá nová poptávka ovšem podpoří českou ekonomiku stejně. Důležité je, jaké navazující obory ovlivní. Klíčové je, kolik benefitující firmy vytvoří přidané hodnoty v Česku a kolik z ní nakonec rozdělí mezi zaměstnance na mzdách, které oni zase mohou utratit za nové zboží a služby. Jednoduše řečeno, je velký rozdíl mezi investicí, která znamená nákup drahého stroje vytvořeného z větší části firmami v Německu a v Číně a mezi investicí, která znamená výstavbu nové výrobní haly menší domácí stavební firmou zaměstnávající domácí stavaře.
• Rozbřesk: Jak si koruna poradí s rychlejším růstem?
  Silná čísla z ekonomiky včera katapultovala korunu zpět do těsnější blízkosti 26,00 EUR/CZK. Je ale otázkou, zda česká měna sebere dost sil na opětovné testování této psychologické hranice.
• Rozbřesk: Jak si povedou rozvíjející se trhy po konci prázdnin?
  Školní rok začíná na trzích klasicky pomaleji, protože v USA je na programu ještě Labour day. Hlavní díl pozornosti v následujících čtrnácti dnech ovšem tak jako tak padne na to, jak návrat větších objemů na trh ovlivní vrtkavou náladu na rozvíjejících se trzích. Nejslabší z nich (Argentina, Turecko) neprožily vůbec hezké léto a z návratu do školy mají strach. Argentinské peso se v závěru uplynulého týdne dostalo znovu pod tlak poté, co prezident Mauricio Macri žádal přes YouTube Mezinárodní měnový fond, aby urychlil platby ze záchranného balíku. Na jeho žádost reagovaly trhy 12% propadem pesa (35 % za posledních čtrnáct dní !) a centrální banka musela pro jeho stabilizaci sáhnout k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - o 15 % na 60 %.
• Rozbřesk: Jak slabá nálada v Německu ovlivní rozhodování ČNB?
  Německá čísla opět motají trhům hlavu. Nejnovější index podnikatelské nálady Ifo překvapivě poklesl na 99,2 bodu zpátky do blízkosti čtyřletých minim z února tohoto roku. A na vině je znovu zejména průmysl, kde se nálada dál propadá. Služby a stavebnictví se sice dál opatrně vylepšují, ale špatná nálada jako by lehce začala kazit náladu i mezi obchodníky. To není dobrá zpráva ani pro českou ekonomiku a uvidíme, zda nebude mít ještě dopad i na květnové rozhodnutí ČNB. Není žádným tajemstvím, že čeští centrální bankéři byli horšími zprávami z Německa na začátku roku znepokojeni.
• Rozbřesk: Jak slabé euro souvisí s čínskými problémy
  ECB otočila včera kormidlo holubičím směrem především kvůli výrazně nižšímu odhadu růstu, který se nakonec propsal i do nižšího inflačního výhledu. Nová prognóza ECB tak počítá s tím, že letos ekonomika poroste jen on 1,1% a inflace zůstane viditelně pod cílem na celém horizontu prognózy až do roku 2021 (kdy odhaduje “pouze” 1,6 %).
• Rozbřesk: Jak tento týden Fed zareaguje na vysokou inflaci a souběžné výprodeje akcií a dluhopisů?
  Uplynulý týden byl ve znamení vysoké americké inflace, která trhy poprávu vystrašila a spustila kombinovaný výprodej na akciových i dluhopisových trzích. Dolarové i eurové dvouleté swapové sazby vystoupaly na nejvyšší úrovně za více než dekádu a k více než desetiletým maximům se blíží i dlouhý konec americké křivky. Vysoká inflace a vyšší sazby se nelíbí akciím, které šly minulý týden prudce dolů a od začátku roku jsou hlavní indexy v mínusu necelých 19 %.
• Rozbřesk: Jak ven z energetické apokalypsy? Centrálním bankéřům začíná Jackson Hole
  Ceny na energetických burzách nadále atakují astronomické úrovně. Zatímco evropský plyn včera pokořil 300 EUR/MWh, elektřina se obchoduje nad hranicí 600 EUR/MWh. Jen pro porovnání a dokreslení toho, jak vážná je aktuální situace – průměrná cena plynu byla v minulé dekádě pod 20 EUR/MWh, v případě elektřiny okolo 40 EUR/MWh. Pokud by se měl energetický šok plně propsat do koncových cen pro odběratele, do existenčních problémů by se dostaly nejen domácnosti, ale také podstatná část energeticky náročného průmyslu.
• Rozbřesk: Jak vypadá aktuální nabídka volných míst na úřadech práce?
  S blížícím se koncem intervenčního režimu ČNB se pozornost opět stočila k trhu práce. Vývoj průměrné mzdy totiž v posledním kvartále loňského roku vcelku významně zaostal za poslední prognózou banky. A ačkoliv růst mediánové mzdy, který byl významně rychlejší (6 %), je z pohledu většiny obyvatel relevantnější, tak právě nejistotu ohledně tempa růstu mezd zmiňuje ČNB jako jedno z negativních rizik pro vývoj inflace na horizontu prognózy (za rok až rok a půl).
• Rozbřesk: Jak vysoko má být dlouhý konec české křivky?
  Pokles delších výnosů na vyspělých trzích v posledních dvou týdnech dolehl i na Česko. Největší nejistota nepanuje ani tak kolem pohybu krátkých sazeb (stanovovaných centrální bankou) v nejbližších kvartálech. Velkou neznámou je spíše terminální (konečná) rovnovážná sazba, ke které budou centrální banky směřovat sazby po odeznění dnešní inflační vlny. Právě různé názory na konečné sazby jsou tím, co výrazně odlišuje i pohled investorů na to, kde by se dnes měly pohybovat desetileté tržní úrokové sazby. A toto dilema je svým způsobem stejné jak v USA, tak i v Česku.
• Rozbřesk: Jak zamává epidemie českým trhem práce - dnes částečně napovídají březnová data
  Dnes se i Česko dozvídá velice důležitou první zprávu o dopadu koronaviru do ekonomiky - březnová čísla z trhu práce. Ta potvrdila náš předpoklad, že by (narozdíl od USA) zatím nemělo dojít k masivnímu nárůstu nezaměstnaných. Březnová nezaměstnanost byla potvrzena na únorové úrovni 3,0 %. Za prvé proto, že eventuální výpovědi jsou v Česku spojeny s dvouměsíční výpovědní lhůtou. A za druhé, situace na trhu práce byla extrémně napjatá a Česko patřilo k zemím s největším počtem neobsazených pracovních míst.
• Rozbřesk: Jak zareaguje český trhy na volební překvapení?
  Výsledky českých voleb nemají tradičně na trhy výraznější dopad. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.