Finanční trh bude sledovat především červencovou inflaci

Čtěte více

• Finanční ředitelé napříč světovou ekonomikou jsou čím dál pesimističtější
  Výsledky pravidelné studie Duke University/CFO Global Business Outlook za třetí čtvrtletí ukázaly, že podnikatelský optimismus v USA v aktuálním třetím čtvrtletí poklesl na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Většina finančních ředitelů očekává nástup hospodářské recese ještě před prezidentskými volbami v příštím roce. Tato studie finančních ředitelů přitom probíhá již 94 čtvrtletí v řadě.
• Finanční ředitelé v očekávají pro rok 2024 růst HDP až 1,5 %. Výzvou zůstává udržitelnost
  Čeští finanční ředitelé očekávají v roce 2024 optimističtější ekonomický výhled s růstem HDP mezi 0,6 % a 1,5 %. Pro loňský rok přitom většina z nich počítala s růstem do 0,5 %. Přetrvává však opatrnost při přijímání rizik. Vyplývá to z průzkumu mezi finančními řediteli českých společností realizovaným poradenskou a technologickou společností Deloitte. Významnou výzvou zůstává udržitelnost a nové povinnosti v oblasti ESG. Firmy čelí zejména vysokým nákladům a obtížnému měření výsledků. Přesto se snaží hledat způsoby, jak tyto překážky překonat a dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti.
• Finanční sektor na vzestupu?
  Aktuálním tématem kapitálových trhů jsou dopady proinflačního prostředí na jednotlivé akciové sektory. Pod tlakem se nachází především růstové akcie, zejména technologické firmy. Peníze investorů tak proudí do nových odvětví, a to do oblastí financí, energetiky a základních surovin. Ty totiž nejvíce trpěly uzavřením ekonomiky kvůli pandemii COVID-19. „Pro banky je navíc obecně slibným faktorem probíhající hospodářské oživení. Finanční tituly totiž mají tendenci překonávat průměr trhu v době, kdy se obnovuje aktivita v průmyslu, rostou sazby, výnosová křivka je strmější a rostou inflační očekávání,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
• Finanční sektor oslabuje po Trumpových komentářích k zastropování úroků na kreditních kartách
  Akcie společností vydávajících kreditní karty a bank v předburzovní fázi obchodování klesají poté, co prezident Donald Trump v pátek večer ve svém příspěvku na sociálních sítích oznámil dočasné opatření, které by na jeden rok zastropovalo úrokové sazby kreditních karet na 10 % ročně.
• Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB odolný
  Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky. ČNB nechala poměr výše hypotéky a hodnoty nemovitosti (LTV) na 80 pct. Na úrovni platné od června zůstaly i limity dalších ukazatelů. Bankovní rada ČNB nechala beze změny sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Je 1,5 pct.
• Finanční skupina SAB Finance letos dosáhne rekordního zisku
  Rok 2021 je pro SAB Finance extrémně úspěšným: Třetí čtvrtletí roku 2021 se stalo nejvýnosnějším kvartálem v historii SAB Finance s výnosy téměř 85 milionů korun. Jen za říjen SAB Finance dosáhla rekordních výnosů ve výši 42,5 milionů Kč a očekávaný zisk před zdaněním za prvních 10 měsíců atakuje hranici 148 milionů Kč.
• Finanční společnost State Street oznámila výsledky za 4Q, výhled analytiky nepotěšil
  Finanční společnost State Street reportovala výsledky za čtvrtý kvartál fiskálního roku 2024. Výsledky mírně překonaly analytická očekávání, avšak výhled čistých úrokových výnosů analytiky nepotěšil.
• Finanční správa zabránila daňovému úniku v oblasti hazardních her za 540 mil. Kč
  Finanční správa zabránila finančnímu úniku v oblasti hazardních her za 540 milionů korun. Specializovaný finanční útvar odhalil nesrovnalosti u finančních toků v kasinech a provozovateli hazardních her doměřil daň za roky 2021 a 2022. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskovém prohlášení.
• Finanční systém v ohrožení? 💥USA řeší skryté úvěrové riziko
  Americké ministerstvo financí se podle agentury Reuters chystá v nejbližších týdnech svolat první sérii jednání s domácími i zahraničními pojišťovacími regulátory. Tématem budou aktuální rizika na trhu private creditu (soukromého úvěrování), tedy neveřejného úvěrování mimo tradiční bankovní sektor, jehož objem už dosahuje zhruba 2 bilionů USD.
• Finanční technologie mění pravidla hry ve finančním sektoru
  Rychlé proměny v digitálním světě jsou jedním z aktuálních témat a globální finanční sektor si je konečně vědom příležitostí, které představují finanční technologie.
• Finanční trh se dál hroutí
  Zlato v reakci na rostoucí výnosy dluhopisů, které podpořily dolar a během jednoho dne klesly o 50 USD, zaznamenalo prudký výprodej. Drahý kov čelí výzvám, protože investoři stále ještě vstřebávají páteční údaje o inflaci a opětovné obavy z dalšího zpomalení růstu v Číně kvůli poslední vlně covidu. Situace související s covidem-19 v Číně by mohla vyústit v delší období problémů s dodavatelskými řetězci, což by posílilo obavy z inflace. Navíc, očekávání agresivního zvyšování sazeb Federálního rezervního systému, která jsou nyní z hlediska kontroly inflace považována za nedostatečná, jsou poněkud nadsazená. Očekávalo se, že Fed dokáže zpomalit zvyšování sazeb do září nebo října. Teď se ale taktika změnila. Analytici odhadují, jak agresivní bude a jak dlouho potrvá. Agresivní zpřísňování by mohlo pokračovat do konce roku. Zlatu v důsledku toho dál hrozí výraznější výprodej. Support na hladině 1 800 USD za unci se nemusí udržet a trh se zlatem by mohl klesnout na 1 750 USD za unci.
• Finanční trhy hledají jednotící myšlenku, ropa ještě využívá obnovení sankcí
  Úterní obchodování v Evropě se rozjíždí bez jasného směru či jednotného tématu. Ropa ještě využívá k mírným ziskům poslední zprávy o plném obnovení amerických sankcí, ale dluhopisy jsou nerozhodné při mírném nárůstu výnosů a akcie v Evropě od začátku nasbíraly drobné ztráty.
• Finanční trhy jsou v poslední době trochu „tricky“
  Vývoj cen některých finančních instrumentů se v poslední době může někomu zdát trochu chaotický a ne tak úplně odpovídající ekonomickým fundamentům.
• Finanční trhy očekávají zhoršení obrázku veřejných financí a vyšší emisi státních dluhopisů
  Předpokládáme, že pouze z důvodu nižších daňových příjmů vzroste deficit státního rozpočtu minimálně na 150 mld. Kč. Další prohloubení deficitu půjde na vrub výdajové strany, která závisí na diskrečních opatřeních vlády. V menší míře očekáváme i výpadek daňových příjmů municipalit a horší hospodaření zdravotních pojišťoven skrze nižší výběr pojistného. V případě, že by státní rozpočet opravdu dosáhl deficitu 200 mld. Kč, jednalo by se tak o nejvyšší deficit v historii. S těmito vyhlídkami již počítají i finanční trhy. České státní dluhopisy se v posledních dnech dostaly pod tlak a investoři se jich zbavují. Desetiletý výnos státního dluhopisu vzrostl za poslední týden o 70 bazických bodů a tento trend bude pravděpodobně pokračovat. I tak se však výnosy státních dluhopisů drží z historického hlediska na velmi nízké úrovní. V kombinaci s vysokým ratingem země a nízkým zadlužením nebude problém pro Ministerstvo financí vydat nové státní dluhopisy na pokrytí deficitu státního rozpočtu.
• Finanční trhy od začátku roku a od brexitu. Komodity září, Evropa zaostává
  Zajímavá grafika z dílny německé Deutsche Bank, která mapuje výkonnost finančních aktiv od začátku roku a od brexitu (černý kosočtverec) ke dnešnímu dni via FTAlphaville.
• Finanční trhy plné nejistoty
  Navzdory týdnu plnému rizika a volatility INDU uzavírá týden s mírným ziskem. Maratonský týden začal volbami v Itálii, které vyvolaly značnou nejistotu, zatímco německé potvrzení "Velké koalice" podpořilo evropské trhy.
• Finanční trhy podceňují letošní nabídku českých státních dluhopisů
  Ministerstvo financí v dnešní aukci prodalo státní dluhopisy v objemu 13,6 mld. Kč, zatímco investoři poptávali téměř trojnásobek. Podle našich očekávání byl největší zájem o nejkratší z dnes nabízených dluhopisů se splatností čtyř let. Ten byl prodán s průměrným výnosem 1 %. Vysoká poptávka nebyla překvapením vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí v posledních měsících nabízí hlavně dluhopisy s výrazně delší splatností. Vysokou poptávku však zaznamenal i devítiletý dluhopis s průměrným výnosem 1,57 %. Ten však spíše kompenzoval nízký zájem o poslední dluhopis z dnešní nabídky se splatností devatenáct let a výnosem 1,96 %.
• Finanční trhy pod tlakem globálních událostí
  V posledních dnech jsme zaznamenali mnoho událostí, které přímo ovlivňují světové dění, včetně eskalace už tak napjaté geopolitické situace nebo vývoje akciových trhů. Dění v Americe, a to na těch nejvyšších místech, je jednoznačně velkým hybatelem. Proto asi nikomu neunikl nepovedený atentát na Donalda Trumpa, kdy jen se štěstím přišel o kousek ucha, ale ani to, že americký prezident Joe Biden odstoupil z prezidentských voleb a podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harris. „Tím se samotný Trump, který velmi často útočil na Bidena s tím, že je starý a nekompetentní, dostal do role, kdy tuto štafetu postaršího kandidáta přebral sám. Uvidíme, zda to bude mít nějaký vliv, pro světovou ekonomiku by ale byla Kamala Harris určitě přijatelnější volbou,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
• Finanční trhy: Pro trvalejší oslabení dolaru je nutné rozvolnění ze strany Fedu
  Pokud v nadcházejícím čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropskou unii a euro, ale i měny jejích satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“. A dokud nezačne Federální rezervní systém znovu rozvolňovat, nemůžeme si být jistí, že je americký dolar konečně připraven oslabit.
• Finanční trhy se chovají schizofrenně
  Světová ekonomika se nenachází zrovna v nejlepší kondici. Čísla za poslední čtvrtletí loňského roku totiž ukázala, že dynamika světového HDP rozhodně není žádná hitparáda. Japonská ekonomika ve čtvrtém kvartálu dokonce poklesla o více než 6 % (mezikvartálně anualizovaně), německá ekonomika stagnovala a je o milimetr unikla recesi a celá ekonomika eurozóny rostla pouze o 0,1 % mezikvartálně. Přitom francouzský a italský HDP mezikvartálně mírně poklesl. Americká ekonomika se ještě docela drží, je to nicméně výhradně zásluha amerického spotřebitele, neboť například podnikové investice pokračují ve výrazném poklesu.