Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB odolný

Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky. ČNB nechala poměr výše hypotéky a hodnoty nemovitosti (LTV) na 80 pct. Na úrovni platné od června zůstaly i limity dalších ukazatelů. Bankovní rada ČNB nechala beze změny sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Je 1,5 pct.

Podzimní zpráva ČNB o finanční stabilitě obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru zohledňujícího klimatická rizika. Výsledek dokladuje jeho schopnost ustát delší období silně negativního vývoje včetně dopadů klimatických rizik a politik, které na ně reagují. Došlo by však podle ní ke značnému nárůstu úvěrových selhání a silnému oslabení ziskovosti.

"Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.

Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové limity v základním scénáři vývoje ekonomiky i v hypotetickém nepříznivém scénáři s klimatickými riziky. Nicméně dopad nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný a zvýraznil by význam kapitálových rezerv. Silné nejistoty ohledně dalšího vývoje domácí i světové ekonomiky a souběh řady rizik vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu, včetně dividendové politiky, doplnil.

Podzimní zpráva o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům, byla pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Ty rada dnes ponechala beze změny. "V době, kdy je náš hlavní cíl podstatné snížení inflace, musíme být velmi přísní a neslevovat v nárocích na banky i jejich klienty, aby vznikalo méně dluhů,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

ČNB nechala limity pro poskytování hypoték beze změn

Česká národní banka (ČNB) dnes ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 procentech. Beze změny proti poslednímu posouzení v červnu zůstaly i další dva limity pro poskytování hypoték. ČNB o tom dnes informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala podzimní Zprávu o finanční stabilitě.

ČNB zároveň konstatovala, že ceny nemovitostí zůstávají nadhodnocené. V letošním pololetí byly podle centrální banky zhruba o 60 procent vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti, a zhruba o 40 procent vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti. Pod deset procent klesl podíl domácností, kterým příjmy umožňují bezpečně dluhově financovat průměrný byt při současné výši úrokových sazeb.

Podle scénáře ČNB by ceny rezidenčních nemovitostí měly v prvním pololetí příštího roku meziročně klesnout o šest až deset procent. Pravděpodobnost této úpravy cen roste, řekl ředitel sekce finanční stability Libor Holub. "Určité signály korekce už na trhu pozorujeme," řekl. K rychlejšímu poklesu cen nemovitostí by podle Holuba mohlo přispět především zvýšení míry nezaměstnanosti nebo omezení dostupnosti hypotečních úvěrů.

ČNB zpřísnila limity pro poskytování hypoték loni v listopadu s platností od letošního dubna. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Limit 90 procent je možné uplatnit pro žadatele mladší 36 let. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték. Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu, je od dubna 8,5. Pro mladé do 36 let pak je 9,5. Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem, je 45 procent. U mladých do 36 let to aktuálně činí 50 procent.

Bankovní rada považuje rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů nadále za zvýšená, uvedla členka rady Karina Kubelková. "Nadhodnocené ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby z hypotečních úvěrů, dopad inflace a cen energií na životní náklady domácností, očekávané zpomalení hospodářské aktivity a významné ekonomické a geopolitické nejistoty jsou faktory, které v současnosti zvyšují rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů," řekla novinářům. Upozornila, že přes 40 procent úvěrů má rizikový poměr výše splátky k příjmům.

Podle Holuba by však případné změny fixací hypoték neměly posunout významnou část úvěrů do rizikového poměru DSTI. Data ČNB podle něj ukazují, že by se sazby úvěrů po změně fixace mohly zvýšit o 2,5 až 4,2 procentního bodu. Vzhledem k růstu nominálních mezd od původní fixace nepředpokládá zásadní dopady na schopnost domácností splácet hypotéku.

Rada ČNB nechala sazbu na ochranu úvěrového trhu beze změny

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala beze změny sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. ČNB o tom dnes informovala na své internetové stránce. Aktuálně je sazba 1,5 procenta, k 1. lednu vzroste na dvě procenta a od dubna bude 2,5 procenta.

Bankovní rada v dnešním rozhodnutí zohlednila dříve přijatá rizika v bilanci bankovního sektoru, zhoršený výhled vývoje ekonomiky a rychlou dynamiku především u úvěrů v cizí měně, uvedla po jednání rady členka bankovní rady Karina Kubelková. Rada podle ní také přihlédla ke geopolitickým nejistotám a k hrozbě zvýšení systémového rizika kvůli rostoucímu zadlužení vládního sektoru.

"V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem pokrýt vzniklé ztráty a podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku," řekla Kubelková novinářům.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

"Naposledy byla proticyklická rezerva snižována po příchodu pandemie, v loňském roce však začala být opět postupně navyšována. Pokud by se ekonomická situace začala opět výrazněji zhoršovat, ČNB může rezervu opět rychle rozpustit, aby podpořila úvěrování reálné ekonomiky. Tato situace však prozatím kromě úvěrů na bydlení nenastala, zároveň vzhledem k nízkým rizikovým váhám je její vliv na zajištěně úvěry na bydlení spíše menší. I z toho důvodu tak bylo dnešní rozhodnutí sazbu neměnit spíše očekávané," sdělil ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Upozornil, že úroveň 2,5 procenta, na kterou se má sazba zvýšit od dubna, je nejvyšší, kdy platí mezinárodní reciprocita a na úvěry v tuzemské ekonomice musí držet vyšší kapitál i relevantní zahraniční banky, které nepodléhají regulaci ČNB. "Na tuto maximální výši prozatím plánují sazbu v příštím roce zvýšit kromě v ČR také v Norsku a Dánsku," uvedl Seidler.

ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, zpravidla s ročním předstihem. Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV).

Zdroj: ČTK, ČNB