České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou

Čtěte více

• České dráhy se chystají plošně škrtat na mzdách, využívají zrušení superhrubé mzdy. Kdo bude další?
  Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář.
• České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
  Česká ekonomika naráží na své kapacitní limity. Nyní sice silně roste, už v roce 2018 ale začne postupně zpomalovat, vyplývá z makroekonomické prognózy týmu analytiků skupiny ČSOB. Celkově slibnou trajektorii české ekonomiky navíc mohou ohrozit některé vnější vlivy. Ekonomiku eurozóny čeká v příštím roce mírné zrychlení.
• České ekonomice se dařilo hůře, než jsme si mysleli
  „Rostoucí mzdové náklady navyšují příjmy domácností. Díky tomu roste životní úroveň Čechů. Na druhé straně se snižuje míra zisku, která však stále setrvává nad průměrem Evropské unie. Česká republika je tak stále atraktivním místem pro investory,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České ekonomice se dařilo i na počátku letošního roku
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,5 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Vzhledem k rozporuplným výsledkům zejména z průmyslu a ochablému růstu ekonomiky v eurozóně je výsledek pozitivním překvapením, ačkoli se zatím jedná pouze o předběžný odhad.
• České ekonomické výhledy: Inflace cení tesáky
  Česká ekonomika zpomaluje: Hlavním důvodem útlumu je slábnoucí výkon průmyslu. Ochlazení by se postupně mělo přenést i do dalších sektorů, ale nemělo by jít o nic dramatického. Růst ekonomiky by se měl letos i příští rok nacházet poblíž dvou procent. Výhled ale budou tížit nejistoty ve vnějším prostředí a přísné regulace v automobilovém sektoru.
• České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů
  Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.
• České ekonomické výhledy: Narážíme na strop
  Česká ekonomika zpomaluje, inflační tlaky sílí: Část ekonomiky naráží na své kapacitní limity, jiná část trpí zpomalením poptávky z eurozóny. Zpomalení se ale neprojevuje na trhu práce. Stále je víc pracovních míst než uchazečů o práci. Utažený trh práce tak i nadále bude zajišťovat silný mzdový růst, který se bude přelévat do zvyšování cen.
• České e-shopy měly díky koronaviru v dubnu rekordní nárůst tržeb, nákupním hitem byly dezinfekce, dětská pyžama a set-top boxy. Naopak tržby v ubytování klesly o 96 procent
  Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
• České firmy hledají nové exportní příležitosti. Potvrzuje to vysoký zájem o Meeting Point CzechTrade
  Největší proexportní B2B akce Meeting Point CzechTrade opět nabídne českým firmám příležitost individuálně konzultovat své exportní plány s ředitelkami a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade z celého světa. Zájem o konzultace je i letos vysoký – z celkové kapacity 1 683 konzultačních slotů je obsazenost necelých 14 dní před akcí na 80 procentech. Letošní ročník se uskuteční 10. a 11. února 2026 v Praze a umožní exportérům během dvou dnů ověřit potenciál jejich produktů a služeb na zahraničních trzích i probrat konkrétní kroky vstupu na trh i rozvoje podnikání.
• České firmy míří za hranice ambiciózněji než dříve. CzechTrade eviduje rekordní zájem o exportní podporu
  České firmy dnes na zahraničních trzích hledají více než jen obchodní kontakty. Stále častěji řeší budování dlouhodobé přítomnosti, strategická partnerství nebo vstup do nových technologických segmentů. Data agentury CzechTrade za období 2022–2025 ukazují rostoucí zájem o exportní podporu, rekordní počet realizovaných zakázek i proměnu potřeb českých exportérů. CzechTrade dnes působí prostřednictvím 58 zahraničních kanceláří v 65 zemích na 5 kontinentech.
• České firmy si udržují stabilitu navzdory geopolitickým tlakům. Index stability českých firem má nejvyšší hodnotu za poslední rok. Ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhl 6,1 bodu z 10
  Stabilita českých firem se ve 3. čtvrtletí 2025 zvýšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Index stability firem, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC CZ), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony. Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví – a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysokým cenám energií a regulatorní zátěži.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.
• České HDP nepatrně lepší, než se čekalo
  Podle předběžného odhadu česká ekonomika v prvním čtvrtletí dle očekávání výrazně zpomalila z předchozího tempa 0,8 % č/č. Zpomalení bylo nepatrně menší, než se v průměru čekalo. Mezičtvrtletně ekonomika přidala 0,5 % a meziroční tempo růstu zpomalilo na 2,5 % z předchozího tempa 2,6 %. Analytici čekali v průměru o desetinku méně. Naopak předpověď ČNB byla o desetinku optimističtější. O významnějším překvapení nemůže být řeč.
• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hory trestají váhavé, za stejný skipas zaplatíte klidně o 700 korun víc. Zájem o české hory ani tak neutuchá, státní kase ročně zajistí 13 miliard korun
  Lyžařská sezona se teprve rozjíždí, ale cenový souboj o peněženky už dávno začal. Na první pohled to přitom vypadá skoro idylicky – oficiální ceníky slibují jen velmi mírné zdražení skipasů, většinou o dvě až tři procenta, tedy zhruba tempem inflace. Část areálů ceny dokonce vůbec nezvedla. Jenže tyto tabulky dnes slouží spíš jako dekorace. Skutečné ceny se totiž už neurčují tiskem na papír, ale algoritmem, který řídí nabídku podle poptávky podobně jako u letenek nebo hotelů. A právě tady se rodí ty největší rozdíly.
• České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům
  Dnešní den přinese z domova zveřejnění struktury růstu HDP za druhé čtvrtletí. Již oznámený předběžný odhad překvapil vyšším než očekávaným mezičtvrtletním růstem o 0,9 % q/q. Meziroční dynamika tak zpomalila pouze mírně, a to z 3,0 % v prvním kvartále na 2,5 % y/y. Očekáváme, že hlavním tahounem české ekonomiky byla spotřeba domácnostní reflektující vysokou zaměstnanost, rostoucí mzdy a nízkou inflaci. Zejména silná poptávka po českých autech a růst vývozů by se měly podepsat na pozitivním příspěvku čistých exportů. Naopak problémy s EIA a pomalý náběh nového programového období v čerpání fondů EU se promítlo negativně do investiční aktivity; s tím související nižší investiční dovozy opět pomohly čistým exportům. A v neposlední řadě růstu pomohla i vláda svou spotřebou. Zveřejnění národních účtů za Q2 16 by mělo korunu udržet u hladiny kurzového závazku.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České indikátory důvěry se překvapivě zlepšily, a to i přes konflikt na Blízkém východě
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden procentní bod na hodnotu 102,1 bodu, přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Podniky očekávají zrychlení tempa růstu výrobní činnosti, což se odrazilo v růstu důvěry mezi průmyslníky o dva body. Pozitivně hodnotili situaci i maloobchodníci (+1,4 bodu). Naopak ve stavebnictví se důvěra zhoršila (-2,3 bodu), stejně tak i ve službách.
• České inflaci se dolů nechce
  České spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,9 %, přičemž ve srovnání s prognózou ČNB byla o tři desetiny vyšší. Ani to ale korunu z letargie nevyvedlo. Naopak se po celý den pohybovala v úzkém tříhaléřovém pásmu 25,84-25,87 CZK/EUR. Co se nepovedlo inflaci v Česku, to se povedlo inflaci v Maďarsku. Ta naopak skončila za očekáváním trhu a poslala forint na o 0,4 % slabší hodnoty (331,6 HUF/EUR). Polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem beze změny na úrovni 4,335 PLN/EUR.