České HDP nepatrně lepší, než se čekalo

Čtěte více

• České ekonomice se dařilo hůře, než jsme si mysleli
  „Rostoucí mzdové náklady navyšují příjmy domácností. Díky tomu roste životní úroveň Čechů. Na druhé straně se snižuje míra zisku, která však stále setrvává nad průměrem Evropské unie. Česká republika je tak stále atraktivním místem pro investory,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České ekonomice se dařilo i na počátku letošního roku
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,5 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Vzhledem k rozporuplným výsledkům zejména z průmyslu a ochablému růstu ekonomiky v eurozóně je výsledek pozitivním překvapením, ačkoli se zatím jedná pouze o předběžný odhad.
• České ekonomické výhledy: Inflace cení tesáky
  Česká ekonomika zpomaluje: Hlavním důvodem útlumu je slábnoucí výkon průmyslu. Ochlazení by se postupně mělo přenést i do dalších sektorů, ale nemělo by jít o nic dramatického. Růst ekonomiky by se měl letos i příští rok nacházet poblíž dvou procent. Výhled ale budou tížit nejistoty ve vnějším prostředí a přísné regulace v automobilovém sektoru.
• České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů
  Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.
• České ekonomické výhledy: Narážíme na strop
  Česká ekonomika zpomaluje, inflační tlaky sílí: Část ekonomiky naráží na své kapacitní limity, jiná část trpí zpomalením poptávky z eurozóny. Zpomalení se ale neprojevuje na trhu práce. Stále je víc pracovních míst než uchazečů o práci. Utažený trh práce tak i nadále bude zajišťovat silný mzdový růst, který se bude přelévat do zvyšování cen.
• České e-shopy měly díky koronaviru v dubnu rekordní nárůst tržeb, nákupním hitem byly dezinfekce, dětská pyžama a set-top boxy. Naopak tržby v ubytování klesly o 96 procent
  Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
• České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou
  Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě – lidé, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě –, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o „organizátorech provokací“.
• České firmy si udržují stabilitu navzdory geopolitickým tlakům. Index stability českých firem má nejvyšší hodnotu za poslední rok. Ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhl 6,1 bodu z 10
  Stabilita českých firem se ve 3. čtvrtletí 2025 zvýšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Index stability firem, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC CZ), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony. Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví – a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysokým cenám energií a regulatorní zátěži.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.
• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hory trestají váhavé, za stejný skipas zaplatíte klidně o 700 korun víc. Zájem o české hory ani tak neutuchá, státní kase ročně zajistí 13 miliard korun
  Lyžařská sezona se teprve rozjíždí, ale cenový souboj o peněženky už dávno začal. Na první pohled to přitom vypadá skoro idylicky – oficiální ceníky slibují jen velmi mírné zdražení skipasů, většinou o dvě až tři procenta, tedy zhruba tempem inflace. Část areálů ceny dokonce vůbec nezvedla. Jenže tyto tabulky dnes slouží spíš jako dekorace. Skutečné ceny se totiž už neurčují tiskem na papír, ale algoritmem, který řídí nabídku podle poptávky podobně jako u letenek nebo hotelů. A právě tady se rodí ty největší rozdíly.
• České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům
  Dnešní den přinese z domova zveřejnění struktury růstu HDP za druhé čtvrtletí. Již oznámený předběžný odhad překvapil vyšším než očekávaným mezičtvrtletním růstem o 0,9 % q/q. Meziroční dynamika tak zpomalila pouze mírně, a to z 3,0 % v prvním kvartále na 2,5 % y/y. Očekáváme, že hlavním tahounem české ekonomiky byla spotřeba domácnostní reflektující vysokou zaměstnanost, rostoucí mzdy a nízkou inflaci. Zejména silná poptávka po českých autech a růst vývozů by se měly podepsat na pozitivním příspěvku čistých exportů. Naopak problémy s EIA a pomalý náběh nového programového období v čerpání fondů EU se promítlo negativně do investiční aktivity; s tím související nižší investiční dovozy opět pomohly čistým exportům. A v neposlední řadě růstu pomohla i vláda svou spotřebou. Zveřejnění národních účtů za Q2 16 by mělo korunu udržet u hladiny kurzového závazku.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České inflaci se dolů nechce
  České spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,9 %, přičemž ve srovnání s prognózou ČNB byla o tři desetiny vyšší. Ani to ale korunu z letargie nevyvedlo. Naopak se po celý den pohybovala v úzkém tříhaléřovém pásmu 25,84-25,87 CZK/EUR. Co se nepovedlo inflaci v Česku, to se povedlo inflaci v Maďarsku. Ta naopak skončila za očekáváním trhu a poslala forint na o 0,4 % slabší hodnoty (331,6 HUF/EUR). Polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem beze změny na úrovni 4,335 PLN/EUR.
• České IT v číslech: roste počet žen, dominují třicátníci, vysoká škola není nutnost
  Společnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku. Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.
• České koruně se ve středu nedařilo
  Česká koruna včera zaznamenala vůči euru ztráty ve výši 0,4 %, když se kurz CZK/EUR posunul z ranních úrovní okolo 27,33 na 27,44. Větší ztráty...
• České malé a střední podniky patří v čase koronavirové krize k vůbec nejodolnějším v celém hospodářsky vyspělém světě, plyne z nové studie ekonomů z USA
  Tuzemské malé a střední podniky patří v hospodářsky vyspělém světě k těm, které jsou vůbec nejméně zranitelné tváří v tvář probíhající koronavirové krize. Plyne to ze studie čtyř ekonomů působících v USA, kterou tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum.
• České maloobchodní tržby dál rostou
  Maloobchodní tržby v červenci rostly rychleji, než se čekalo. Růst optimismu se projevil na vyšší ochotě utrácet. Vstup do třetího čtvrtletí je mírně lepší, než ukazovala naše prognóza a předchozí data byla revidována vzhůru. Výhled na nejbližší měsíce ale zůstává značně nejistý, přičemž spotřebitelská důvěra se již mírně snížila.
• České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut ji uvádí třikrát vyšší, zhruba 200 miliard korun. Kdo se plete?
  Někdo se tady plete. České ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že na pomoc ukrajinským uprchlíkům dalo Česko od začátku invaze do konce loňska 62,5 miliardy Kč. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to ale bylo 7,96 miliardy eur, tedy 199,6 miliardy Kč dle aktuálního kurzu.