České hospodářství rostlo v Q2 16 díky spotřebě domácností a čistým exportům

Čtěte více

• České firmy hledají nové exportní příležitosti. Potvrzuje to vysoký zájem o Meeting Point CzechTrade
  Největší proexportní B2B akce Meeting Point CzechTrade opět nabídne českým firmám příležitost individuálně konzultovat své exportní plány s ředitelkami a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade z celého světa. Zájem o konzultace je i letos vysoký – z celkové kapacity 1 683 konzultačních slotů je obsazenost necelých 14 dní před akcí na 80 procentech. Letošní ročník se uskuteční 10. a 11. února 2026 v Praze a umožní exportérům během dvou dnů ověřit potenciál jejich produktů a služeb na zahraničních trzích i probrat konkrétní kroky vstupu na trh i rozvoje podnikání.
• České firmy míří za hranice ambiciózněji než dříve. CzechTrade eviduje rekordní zájem o exportní podporu
  České firmy dnes na zahraničních trzích hledají více než jen obchodní kontakty. Stále častěji řeší budování dlouhodobé přítomnosti, strategická partnerství nebo vstup do nových technologických segmentů. Data agentury CzechTrade za období 2022–2025 ukazují rostoucí zájem o exportní podporu, rekordní počet realizovaných zakázek i proměnu potřeb českých exportérů. CzechTrade dnes působí prostřednictvím 58 zahraničních kanceláří v 65 zemích na 5 kontinentech.
• České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou
  Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě – lidé, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě –, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o „organizátorech provokací“.
• České firmy si udržují stabilitu navzdory geopolitickým tlakům. Index stability českých firem má nejvyšší hodnotu za poslední rok. Ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhl 6,1 bodu z 10
  Stabilita českých firem se ve 3. čtvrtletí 2025 zvýšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Index stability firem, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC CZ), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony. Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví – a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysokým cenám energií a regulatorní zátěži.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.
• České firmy znovu přidaly. Oživení průmyslu jim pomáhá, utrácejí ale stále s rozvahou
  České firmy v červnu znovu zvýšily svou výdajovou aktivitu. Podle dat Direct Fidoo Indexu firemních nákladů vzrostl meziměsíčně počet transakcí o 6 %, jejich objem pak o něco víc, o 6,3 %. Po dvou pomalejších jarních měsících přineslo léto první náznaky růstu. A to není jediná změna: zdá se, že firmy navíc utrácejí promyšleněji.
• České HDP nepatrně lepší, než se čekalo
  Podle předběžného odhadu česká ekonomika v prvním čtvrtletí dle očekávání výrazně zpomalila z předchozího tempa 0,8 % č/č. Zpomalení bylo nepatrně menší, než se v průměru čekalo. Mezičtvrtletně ekonomika přidala 0,5 % a meziroční tempo růstu zpomalilo na 2,5 % z předchozího tempa 2,6 %. Analytici čekali v průměru o desetinku méně. Naopak předpověď ČNB byla o desetinku optimističtější. O významnějším překvapení nemůže být řeč.
• České HDP roste, otázkou je zahraniční politika
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %. Meziroční tempo činilo 2,6 %. Předběžný odhad ukazoval o desetinku nižší údaj. Výsledek tak přesně odpovídá prognóze ČNB a je mírně lepší, než kolik v průměru analytici původně čekali pro začátek roku.
• České hory trestají váhavé, za stejný skipas zaplatíte klidně o 700 korun víc. Zájem o české hory ani tak neutuchá, státní kase ročně zajistí 13 miliard korun
  Lyžařská sezona se teprve rozjíždí, ale cenový souboj o peněženky už dávno začal. Na první pohled to přitom vypadá skoro idylicky – oficiální ceníky slibují jen velmi mírné zdražení skipasů, většinou o dvě až tři procenta, tedy zhruba tempem inflace. Část areálů ceny dokonce vůbec nezvedla. Jenže tyto tabulky dnes slouží spíš jako dekorace. Skutečné ceny se totiž už neurčují tiskem na papír, ale algoritmem, který řídí nabídku podle poptávky podobně jako u letenek nebo hotelů. A právě tady se rodí ty největší rozdíly.
• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České indikátory důvěry se překvapivě zlepšily, a to i přes konflikt na Blízkém východě
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden procentní bod na hodnotu 102,1 bodu, přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Podniky očekávají zrychlení tempa růstu výrobní činnosti, což se odrazilo v růstu důvěry mezi průmyslníky o dva body. Pozitivně hodnotili situaci i maloobchodníci (+1,4 bodu). Naopak ve stavebnictví se důvěra zhoršila (-2,3 bodu), stejně tak i ve službách.
• České inflaci se dolů nechce
  České spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,9 %, přičemž ve srovnání s prognózou ČNB byla o tři desetiny vyšší. Ani to ale korunu z letargie nevyvedlo. Naopak se po celý den pohybovala v úzkém tříhaléřovém pásmu 25,84-25,87 CZK/EUR. Co se nepovedlo inflaci v Česku, to se povedlo inflaci v Maďarsku. Ta naopak skončila za očekáváním trhu a poslala forint na o 0,4 % slabší hodnoty (331,6 HUF/EUR). Polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem beze změny na úrovni 4,335 PLN/EUR.
• České IT v číslech: roste počet žen, dominují třicátníci, vysoká škola není nutnost
  Společnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku. Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.
• České koruně se ve středu nedařilo
  Česká koruna včera zaznamenala vůči euru ztráty ve výši 0,4 %, když se kurz CZK/EUR posunul z ranních úrovní okolo 27,33 na 27,44. Větší ztráty...
• České malé a střední podniky patří v čase koronavirové krize k vůbec nejodolnějším v celém hospodářsky vyspělém světě, plyne z nové studie ekonomů z USA
  Tuzemské malé a střední podniky patří v hospodářsky vyspělém světě k těm, které jsou vůbec nejméně zranitelné tváří v tvář probíhající koronavirové krize. Plyne to ze studie čtyř ekonomů působících v USA, kterou tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum.
• České maloobchodní tržby dál rostou
  Maloobchodní tržby v červenci rostly rychleji, než se čekalo. Růst optimismu se projevil na vyšší ochotě utrácet. Vstup do třetího čtvrtletí je mírně lepší, než ukazovala naše prognóza a předchozí data byla revidována vzhůru. Výhled na nejbližší měsíce ale zůstává značně nejistý, přičemž spotřebitelská důvěra se již mírně snížila.
• České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut ji uvádí třikrát vyšší, zhruba 200 miliard korun. Kdo se plete?
  Někdo se tady plete. České ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že na pomoc ukrajinským uprchlíkům dalo Česko od začátku invaze do konce loňska 62,5 miliardy Kč. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to ale bylo 7,96 miliardy eur, tedy 199,6 miliardy Kč dle aktuálního kurzu.
• České motoristy čekají poměrně levné Vánoce, levnější než loni, pohonné hmoty opět zlevnily. Nic moc na tom nezmění ani včerejší zasedání americké centrální banky, z hlediska investorů šokující
  Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
• Českému průmyslu, který v září překonal očekávání, může pomoci možné zrušení Trumpových cel Nejvyšším soudem USA
  Klíčovým segmentům české ekonomiky – průmyslu, zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v září dařilo, alespoň tedy v porovnání s očekáváním. Průmyslová výroba sice meziročně přidala jen 0,4 procenta, navíc ve srovnání s loňským zářím, nepříznivě poznamenaným ničivými povodněmi, které redukovaly srovnávací základnu i v případě právě průmyslové výroby. I tak se jedná o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali.