České ekonomice se dařilo hůře, než jsme si mysleli

Čtěte více

• České domácnosti v době pandemie platí za elektřinu suverénně nejvíce v celé Evropě. O 37 procent více než domácnosti v Německu
  Obyvatelé České republiky platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z nových mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu. Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.
• České domácnosti vlastní kolem 20 tun zlata. Drahý kov mají nejčastěji doma
  V posledních letech stále více Čechů ukládá své úspory do zlata. Rychle roste obliba nákupů zlata na internetu, v možnostech jeho úschovy jsou Češi spíše rezervovaní. Většina drobných investorů má tak drahý kov stále doma.
• České dráhy dnes zveřejní výsledky hospodaření za první pololetí
  Skupina České dráhy (ČD) dnes zveřejní hospodářské výsledky za první pololetí letošního roku. Za celý loňský rok se výsledky skupiny zhoršily ve srovnání s rokem předchozím o 66 procent. Dopravce vykázal zisk 1,3 miliardy korun, za rok 2023 to bylo 3,8 miliardy korun. Na zisku se podílely všechny společnosti skupiny s výjimkou nákladní dopravy ČD Cargo, která skončila ve ztrátě 945 milionů korun.
• České dráhy letos opět výrazně zdraží jízdné. Například důchodci si tak za poslední necelé dva roky připlatí za vlak přes 150 procent, což je výrazně nadinflační
  České dráhy i letos masivně zdraží jízdné. V průměru o 9,5 procenta. Stane se tak od prosince. Důvodem je zejména obecná inflace, konkrétněji zdražování nafty či růst mezd, který se pochopitelně týká i pracovníků na železnici.
• České dráhy letos plánují masivní zdražování. Třeba seniorům tak zdraží jízdné o 140 % za necelý rok
  České dráhy letos masivně zdraží jízdné. Vyplývá to ze slov jejich generálního ředitele Michala Krapince, která pronesl v rozhovoru pro deník Právo. Novopočený šéf národního dopravce uvádí, že letos kvůli rapidní inflaci bude muset podnik změnit zažitý způsob úpravy cen jízdného. České drahý tradičně upravují ceny – zpravidla směrem nahoru – vždy v prosinci, a to na základě inflace předešlého roku. V uplynulé řadě let tak zdražovaly jen o nižší jednotky procent ročně.
• České dráhy odkoupily od PPF zbývající podíl v ČD-Telematika
  České dráhy odkoupily od investiční skupiny PPF zbývající 29procentní podíl v telekomunikační firmě ČD-Telematika. Obě společnosti dnes transakci definitivně stvrdily podpisem kupní smlouvy. Dráhy se tak staly jediným akcionářem firmy, uvedl dnes státní dopravce. Hodnotu transakce společnost neuvedla, podle ní vychází ze znaleckých posudků.
• České dráhy otestují ve svém vlaku satelitní internet Starlink od Space X
  České dráhy otestují ve svém vlaku vysokorychlostní satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. Speciální anténu dopravce instaloval do vlaku InterPanter, který bude v příštích týdnech jezdit například na linkách z Brna do Prahy či do Olomouce. Po třech měsících plánuje státní společnost provoz internetu vyhodnotit a rozhodnout o jeho dalším využití. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
• České dráhy oznámí loňský počet cestujících, představí plány na letošní rok
  České dráhy (ČD) dnes na tiskové konferenci zveřejní předběžné počty cestujících a informace o dochvilnosti vlaků za loňský rok. Zástupci národního dopravce také zhodnotí uplynulý rok z pohledu počtu nových vlaků uvedených do provozu a generální ředitel firmy Michal Krapinec představí plány pro letošní rok. ČTK to řekl mluvčí drah Filip Medelský.
• České dráhy se chystají plošně škrtat na mzdách, využívají zrušení superhrubé mzdy. Kdo bude další?
  Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář.
• České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
  Česká ekonomika naráží na své kapacitní limity. Nyní sice silně roste, už v roce 2018 ale začne postupně zpomalovat, vyplývá z makroekonomické prognózy týmu analytiků skupiny ČSOB. Celkově slibnou trajektorii české ekonomiky navíc mohou ohrozit některé vnější vlivy. Ekonomiku eurozóny čeká v příštím roce mírné zrychlení.
• České ekonomice se dařilo i na počátku letošního roku
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,5 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Vzhledem k rozporuplným výsledkům zejména z průmyslu a ochablému růstu ekonomiky v eurozóně je výsledek pozitivním překvapením, ačkoli se zatím jedná pouze o předběžný odhad.
• České ekonomické výhledy: Inflace cení tesáky
  Česká ekonomika zpomaluje: Hlavním důvodem útlumu je slábnoucí výkon průmyslu. Ochlazení by se postupně mělo přenést i do dalších sektorů, ale nemělo by jít o nic dramatického. Růst ekonomiky by se měl letos i příští rok nacházet poblíž dvou procent. Výhled ale budou tížit nejistoty ve vnějším prostředí a přísné regulace v automobilovém sektoru.
• České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů
  Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.
• České ekonomické výhledy: Narážíme na strop
  Česká ekonomika zpomaluje, inflační tlaky sílí: Část ekonomiky naráží na své kapacitní limity, jiná část trpí zpomalením poptávky z eurozóny. Zpomalení se ale neprojevuje na trhu práce. Stále je víc pracovních míst než uchazečů o práci. Utažený trh práce tak i nadále bude zajišťovat silný mzdový růst, který se bude přelévat do zvyšování cen.
• České e-shopy měly díky koronaviru v dubnu rekordní nárůst tržeb, nákupním hitem byly dezinfekce, dětská pyžama a set-top boxy. Naopak tržby v ubytování klesly o 96 procent
  Tuzemský maloobchod vykázal v dubnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu propad činí 10,6 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu propad činí 21,2 procenta. Došlo tedy k prohloubení propadu také v porovnání s letošním březnem, kdy už byl pokles rekordní.
• České firmy hledají nové exportní příležitosti. Potvrzuje to vysoký zájem o Meeting Point CzechTrade
  Největší proexportní B2B akce Meeting Point CzechTrade opět nabídne českým firmám příležitost individuálně konzultovat své exportní plány s ředitelkami a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade z celého světa. Zájem o konzultace je i letos vysoký – z celkové kapacity 1 683 konzultačních slotů je obsazenost necelých 14 dní před akcí na 80 procentech. Letošní ročník se uskuteční 10. a 11. února 2026 v Praze a umožní exportérům během dvou dnů ověřit potenciál jejich produktů a služeb na zahraničních trzích i probrat konkrétní kroky vstupu na trh i rozvoje podnikání.
• České firmy se v Rusku mohou dočkat třeba „úřední šikany“, Kreml však kvůli vyostření vztahů s ČR nejspíše nezavře kohoutky s plynem či ropou
  Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že investoři po celém světě – lidé, kteří dění v Rusku sledují velice bedlivě –, čekali od vládce Kremlu větší útočnost. Ne že by po ní dychtili. Naopak. Obávali se toho, že Putin bude ve světle posledního vývoje, včetně kauz kolem opozičního politika Alexeje Navalného a vrbětických explozí, militantnější. S úlevou proto přijali, že rivaly ani konkrétně nejmenoval, hovořil pouze o „organizátorech provokací“.
• České firmy si udržují stabilitu navzdory geopolitickým tlakům. Index stability českých firem má nejvyšší hodnotu za poslední rok. Ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhl 6,1 bodu z 10
  Stabilita českých firem se ve 3. čtvrtletí 2025 zvýšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Index stability firem, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC CZ), dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony. Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví – a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysokým cenám energií a regulatorní zátěži.
• České firmy vydaly v prvním pololetí 2024 dluhopisy za 34,9 miliardy korun, téměř dosáhly celoročního objemu emisí z roku 2023
  Společnosti v České republice vydaly v prvním půlroce 2024 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 34,9 miliard korun. Objem emitovaných dluhopisů za první půlrok tak téměř dosáhl úrovně emisí za celý rok 2023. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské společnosti Deloitte, která sleduje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách už od roku 2017.
• České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech
  Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.