Češi lační po hypotékách, banky jsou jejich zájmem zavaleny jako nikdy v minulosti. Hypotéky přitom ještě zlevní

Čtěte více

• Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
  V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5.
• Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy
  K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
• Češi jsou ve spotřebě při chuti; rostla více, než se čekalo. Trumpova cla však čtyřnásobně zrychlí tempo poklesu úročení jejich vkladů v bankách, což jim chuť zase vzít může
  Maloobchodní tržby v ČR letos v únoru rostly výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidaly 3,8 procenta. Přitom se odhadovalo, že to bude pouze 3,5 procenta. Češi využili meziročního zlevnění pohonných hmot a jali se za ně reálně utrácet o více než osm procent než v únoru 2024. Navyšovali také své výdaje za nepotravinářské zboží, reálně o čtyři procenta, a konečně vydávali více také za potraviny, byť meziročně jen o zhruba dvě procenta. Jejich spotřebitelský apetýt povzbudil pokračující růst reálných mezd při nadále poměrně nízké míře nezaměstnanosti a stabilizovaném inflačním vývoji.
• Češi jsou v rámci EU nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nových údajů Eurostatu
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska 15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Češi konsolidují půjčky více než kdy dřív. Home Credit v roce 2025 refinancoval přes 3,3 miliardy korun
  Zájem Čechů o slučování více úvěrů do jednoho nadále roste. Home Credit v roce 2025 refinancoval půjčky v celkovém objemu přes 3,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o téměř 49 procent. Pro srovnání, v roce 2024 dosáhl objem konsolidací 2,2 miliardy korun a meziročně vzrostl o 34 procent. Tento trend potvrzuje, že Češi přistupují ke správě svých financí stále zodpovědněji a aktivně hledají způsoby, jak své závazky zjednodušit a lépe nastavit.
• Češi konzumují o pětinu více čokolády než před deseti lety, stále častěji vyhledávají její hořkou variantu. Spořádají čtyřikrát více čokolády než průměrný obyvatel Afriky, velmoci kakaa
  Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle ČSÚ 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více než ještě v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek. Aby toho nebylo málo, rovnou o padesát procent mezi lety 2009 a 2018 v ČR narostla spotřeba kakaového prášku. Zvláště oblíbená je v posledních letech hořká čokoláda, která jej zdravější. Za růstem spotřeby čokolády stojí postupné bohatnutí Čechů a možnost dopřát si poměrně luxusní potraviny, stejně jako právě rostoucí přesvědčení, že zejména hořká čokoláda je ještě poměrně zdravým pamlskem.
• Češi: kryptoměny korunu nenahradí, ale jsou příležitostí k výdělku
  Kryptoměny jsou pro většinu Čechů stále spíše investičním nástrojem než alternativou k tradičním penězům. Na otázku, zda si dokáží představit, že v budoucnu nebudou používat korunu ani euro a budou přijímat nebo platit pouze kryptoměnami, odpovědělo kladně jen 14 procent Čechů. Téměř 79 procent tuto myšlenku odmítá a přibližně 7 procent neví. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele krypto služeb crypto4me. Ten je projektem společnosti Madison Six j. s. a., která v prosinci 2025 jako jedna z prvních získala od Národní banky Slovenska licenci na poskytování služeb krypto aktiv (MiCA) platnou pro celou EU, včetně České republiky.
• Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti
  V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.
• Češi kvůli koronaviru a obavě z budoucnosti navyšují své úspory nejvýrazněji za posledních šest let
  Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun.
• Češi kvůli pandemii pijí nejméně piva minimálně od roku 1989. O „tvrdý alkohol“ ale jejich zájem příliš neklesá, navzdory vyšší spotřební dani
  Pandemie v mnoha ohledech přiměla Čechy ke zdravějšímu stravování. Ať už dobrovolně či vynuceně. Snaha o posílení imunitního systému je například vede ke konzumaci většího množství ovoce a zeleniny a hovězí maso nahrazují drůbežím, či dokonce rybami. Zavřené hospody a restaurace je zase přiměly pít méně piva.
• Češi letos budou na vánočních dárcích šetřit, i tak za ně doslova vyplýtvají zhruba 10 miliard korun. Mohlo by se za ně postavit 67 kilometrů dálnic
  Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o deset miliard korun méně než loni. Na vině je koronavirus. Některým lidem se kvůli stále hrozící nákaze nechce do kamenných obchodů, takže kupují praktičtěji online. Jiní prostě šetří, neboť letos přišli o zaměstnání nebo se bojí, že o něj přijdou příští rok. Firmy také začasté ruší výplatu bonusů a zvláštních vánočních odměn, protože jsou rády, když kvůli krizovému zhoršení ziskovosti jim zbývá alespoň na běžné mzdy.
• Češi letos kvůli pandemii utratí za velikonoční cukrovinky o skoro 200 milionů korun méně, obchodníci musí s cenou dolů. Naopak masivně porostou prodeje piva
  Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.
• Češi letos od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii České republiky od roku 1993
  České domácnosti v letošním druhém čtvrtletí spořily nejvíce v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. Dosud nikdy tak vysoká nebyla. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu.
• Češi letos plánují nejchudší Velikonoce za poslední roky, utratí za ně „jen“ 8,3 miliardy korun, o zhruba miliardu méně než loni. Příprava beránka či mazance zlevní zhruba o 20 %
  Letošní Velikonoce se ponesou ve znamení střídmějších výdajů a návratu k racionálnějšímu spotřebitelskému chování. Domácnostem sice částečně ulevuje zlevnění základních surovin, celkově však jejich ochota utrácet slábne.
• Češi letos spoří nejméně za tři roky. I kvůli tomu roste ekonomika rychleji
  Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností. Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.
• Češi letos u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen utratí zhruba 680 milionů korun, nejen za karafiáty
  Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 680 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
• Češi letos utratí za dárky ke Dni matek 410 milionů korun. Hlavně za květiny, šperky a kosmetiku
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 410 milionů korun. O přibližně 60 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace, ale z menší části také popandemické otevření ekonomiky a související oživení spotřeby domácností.
• Češi letos utratí za Silvestra v průměru 1800 korun, celkově výrazně méně než loni
  V loňském roce dosáhly silvestrovské výdaje Čechů rekordní sumy zhruba 14 miliard korun. Letos budou tržby příslušných prodejců výrazně nižší, kolem deseti miliard. Češi totiž z velké části vypustí silvestrovské zájezdy a pobyty, což byl loňský hit. Razantně přitom omezí také výdaje za pyrotechniku, částečně pak i za alkohol. Výdaje za alkohol dále snižuje skutečnost, že letošní Silvestr nebude mít udělenu výjimku ze zákazu nočního vycházení. Příchod do nového roku tak lidé budou slavit prakticky výhradně v interiéru, v soukromých objektech, což dramaticky utlumí silvestrovské impulsivní nákupy alkoholu v hospodách, v restauracích či u stánků.
• Češi letos v srpnu nakoupili víc kryptoměn než loni
  V měsíci srpnu nakoupili Češi kryptoměny za zhruba 230 milionů korun, což je o 20 milionů korun méně než v předchozím měsíci. Zároveň je to ale o 15 procent více než ve stejný měsíc loni. Za osm měsíců roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,6 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik české společnosti Bit.plus.
• Češi letos vymírají nebývale soustavným tempem, ukazují nová data ČSÚ
  V letošním roce Češi vymírají nebývale soustavným tempem. V každém z uplynulých tří čtvrtletí roku byl totiž počet zemřelých Čechů vyšší než ten živě narozených. To je nebývalé.