Češi konsolidují půjčky více než kdy dřív. Home Credit v roce 2025 refinancoval přes 3,3 miliardy korun

Čtěte více

• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii
  Češi loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun
  Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jsou k umělé inteligenci skeptičtí, k práci i v osobním životě ji ale používá třetina
  Češi mají k umělé inteligenci rovnoměrně rozdělený postoj, neutrální vztah je mezi nimi téměř stejně častý jako pozitivní a negativní. Důvěra v AI s věkem prudce klesá, jako nástroj ji ale příležitostně používá každý třetí. Většina její častější využití v bankovnictví predikuje, finanční rady od umělé inteligence by si ale k srdci nevzali. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank.
• Češi jsou národem chalupářů. Jaká je aktuální situace na trhu s chatami a chalupami?
  Letní sezóna tradičně přináší zvýšený zájem o rekreační nemovitosti a rok 2024 není výjimkou. V České republice, známé svou chatařskou a chalupářskou kulturou, jsme v posledních letech byli svědky významných změn, které ovlivňovaly jak ceny, tak oblibu jednotlivých regionů.
• Češi jsou nejvíce „odíraným“ národem v Evropě, plyne z dat OECD a Světové banky. Ve své výplatě dostávají nejmenší část toho, co skutečně odpracují; ale i tak „drží pusu a krok“
  Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
• Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.
• Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
  V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5.
• Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy
  K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
• Češi jsou ve spotřebě při chuti; rostla více, než se čekalo. Trumpova cla však čtyřnásobně zrychlí tempo poklesu úročení jejich vkladů v bankách, což jim chuť zase vzít může
  Maloobchodní tržby v ČR letos v únoru rostly výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidaly 3,8 procenta. Přitom se odhadovalo, že to bude pouze 3,5 procenta. Češi využili meziročního zlevnění pohonných hmot a jali se za ně reálně utrácet o více než osm procent než v únoru 2024. Navyšovali také své výdaje za nepotravinářské zboží, reálně o čtyři procenta, a konečně vydávali více také za potraviny, byť meziročně jen o zhruba dvě procenta. Jejich spotřebitelský apetýt povzbudil pokračující růst reálných mezd při nadále poměrně nízké míře nezaměstnanosti a stabilizovaném inflačním vývoji.
• Češi jsou v rámci EU nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vyplývá z nových údajů Eurostatu
  Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska 15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.
• Češi konzumují o pětinu více čokolády než před deseti lety, stále častěji vyhledávají její hořkou variantu. Spořádají čtyřikrát více čokolády než průměrný obyvatel Afriky, velmoci kakaa
  Češi konzumují více a více čokolády. V roce 2018, za který jsou k dispozici nejnovější zveřejněná data, spořádali podle ČSÚ 2,7 kilogramu čokolády, takřka o pětinu více než ještě v roce 2009. Další 3,7 kilogramu pak v roce 2018 zkonzumovali v podobě čokoládových cukrovinek. Aby toho nebylo málo, rovnou o padesát procent mezi lety 2009 a 2018 v ČR narostla spotřeba kakaového prášku. Zvláště oblíbená je v posledních letech hořká čokoláda, která jej zdravější. Za růstem spotřeby čokolády stojí postupné bohatnutí Čechů a možnost dopřát si poměrně luxusní potraviny, stejně jako právě rostoucí přesvědčení, že zejména hořká čokoláda je ještě poměrně zdravým pamlskem.
• Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti
  V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.
• Češi kvůli koronaviru a obavě z budoucnosti navyšují své úspory nejvýrazněji za posledních šest let
  Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun.
• Češi kvůli pandemii pijí nejméně piva minimálně od roku 1989. O „tvrdý alkohol“ ale jejich zájem příliš neklesá, navzdory vyšší spotřební dani
  Pandemie v mnoha ohledech přiměla Čechy ke zdravějšímu stravování. Ať už dobrovolně či vynuceně. Snaha o posílení imunitního systému je například vede ke konzumaci většího množství ovoce a zeleniny a hovězí maso nahrazují drůbežím, či dokonce rybami. Zavřené hospody a restaurace je zase přiměly pít méně piva.
• Češi lační po hypotékách, banky jsou jejich zájmem zavaleny jako nikdy v minulosti. Hypotéky přitom ještě zlevní
  Největší tuzemská banka dle velikosti bilanční sumy, ČSOB, začátkem října zlevnila své hypotéky, načež na ní navázaly další banky, včetně České spořitelny a Raiffeisenbank. Další vlna zlevňování hypoték je tím pádem tu.
• Češi letos budou na vánočních dárcích šetřit, i tak za ně doslova vyplýtvají zhruba 10 miliard korun. Mohlo by se za ně postavit 67 kilometrů dálnic
  Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o deset miliard korun méně než loni. Na vině je koronavirus. Některým lidem se kvůli stále hrozící nákaze nechce do kamenných obchodů, takže kupují praktičtěji online. Jiní prostě šetří, neboť letos přišli o zaměstnání nebo se bojí, že o něj přijdou příští rok. Firmy také začasté ruší výplatu bonusů a zvláštních vánočních odměn, protože jsou rády, když kvůli krizovému zhoršení ziskovosti jim zbývá alespoň na běžné mzdy.
• Češi letos kvůli pandemii utratí za velikonoční cukrovinky o skoro 200 milionů korun méně, obchodníci musí s cenou dolů. Naopak masivně porostou prodeje piva
  Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.
• Češi letos od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii České republiky od roku 1993
  České domácnosti v letošním druhém čtvrtletí spořily nejvíce v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. Dosud nikdy tak vysoká nebyla. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu.
• Češi letos spoří nejméně za tři roky. I kvůli tomu roste ekonomika rychleji
  Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností. Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.
• Češi letos u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen utratí zhruba 680 milionů korun, nejen za karafiáty
  Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 680 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.