Češi letos utratí za Silvestra v průměru 1800 korun, celkově výrazně méně než loni

Čtěte více

• Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti
  V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.
• Češi kvůli koronaviru a obavě z budoucnosti navyšují své úspory nejvýrazněji za posledních šest let
  Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun.
• Češi kvůli pandemii pijí nejméně piva minimálně od roku 1989. O „tvrdý alkohol“ ale jejich zájem příliš neklesá, navzdory vyšší spotřební dani
  Pandemie v mnoha ohledech přiměla Čechy ke zdravějšímu stravování. Ať už dobrovolně či vynuceně. Snaha o posílení imunitního systému je například vede ke konzumaci většího množství ovoce a zeleniny a hovězí maso nahrazují drůbežím, či dokonce rybami. Zavřené hospody a restaurace je zase přiměly pít méně piva.
• Češi lační po hypotékách, banky jsou jejich zájmem zavaleny jako nikdy v minulosti. Hypotéky přitom ještě zlevní
  Největší tuzemská banka dle velikosti bilanční sumy, ČSOB, začátkem října zlevnila své hypotéky, načež na ní navázaly další banky, včetně České spořitelny a Raiffeisenbank. Další vlna zlevňování hypoték je tím pádem tu.
• Češi letos budou na vánočních dárcích šetřit, i tak za ně doslova vyplýtvají zhruba 10 miliard korun. Mohlo by se za ně postavit 67 kilometrů dálnic
  Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o deset miliard korun méně než loni. Na vině je koronavirus. Některým lidem se kvůli stále hrozící nákaze nechce do kamenných obchodů, takže kupují praktičtěji online. Jiní prostě šetří, neboť letos přišli o zaměstnání nebo se bojí, že o něj přijdou příští rok. Firmy také začasté ruší výplatu bonusů a zvláštních vánočních odměn, protože jsou rády, když kvůli krizovému zhoršení ziskovosti jim zbývá alespoň na běžné mzdy.
• Češi letos kvůli pandemii utratí za velikonoční cukrovinky o skoro 200 milionů korun méně, obchodníci musí s cenou dolů. Naopak masivně porostou prodeje piva
  Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.
• Češi letos od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii České republiky od roku 1993
  České domácnosti v letošním druhém čtvrtletí spořily nejvíce v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. Dosud nikdy tak vysoká nebyla. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu.
• Češi letos spoří nejméně za tři roky. I kvůli tomu roste ekonomika rychleji
  Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností. Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.
• Češi letos u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen utratí zhruba 680 milionů korun, nejen za karafiáty
  Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 680 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
• Češi letos utratí za dárky ke Dni matek 410 milionů korun. Hlavně za květiny, šperky a kosmetiku
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 410 milionů korun. O přibližně 60 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace, ale z menší části také popandemické otevření ekonomiky a související oživení spotřeby domácností.
• Češi letos v srpnu nakoupili víc kryptoměn než loni
  V měsíci srpnu nakoupili Češi kryptoměny za zhruba 230 milionů korun, což je o 20 milionů korun méně než v předchozím měsíci. Zároveň je to ale o 15 procent více než ve stejný měsíc loni. Za osm měsíců roku objem obchodů meziročně stagnoval na 2,6 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik české společnosti Bit.plus.
• Češi letos vymírají nebývale soustavným tempem, ukazují nová data ČSÚ
  V letošním roce Češi vymírají nebývale soustavným tempem. V každém z uplynulých tří čtvrtletí roku byl totiž počet zemřelých Čechů vyšší než ten živě narozených. To je nebývalé.
• Češi letos za Silvestra utratí v průměru takřka 3000 korun, dohromady rekordních 15,5 miliardy. Půjde o nejdražšího Silvestra historie, za Vánoci ale zaostane
  Silvestra každoročně slaví přibližně 85 procent dospělé české populace, vyplývá z průzkumu veřejného mínění na dané téma. Ti, kteří jej slaví, letos za silvestrovské oslavy dají v průměru 2850 korun, meziročně o 250 korun více, plyne z týchž šetření a doprovodných výpočtů Trinity Bank.
• Češi letos za Velikonoce utratí o 850 milionů korun více než loni. Jsou to pro ně druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii
  Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru 3020 korun, což je o 176 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu online supermarketu Košík.cz. Oproti loňsku, kdy za Velikonoce dali průměrně 2844 korun na domácnost, to značí navýšení výdajů o 6,2 procenta. Takové navýšení překonává aktuální, únorovou meziroční inflaci, čítající rovná dvě procenta, o 4,2 procentního bodu. To znamená, že z vetší části stojí za nárůstem objemu velikonočních nákupů vyšší nakupované množství a jen z menší části pak meziročně vyšší cena.
• Češi loni historicky razantně snížili své nakupování. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
  Spotřeba českých domácností se ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září, vpravdě historicky propadla. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.
• Češi loni prostonali 86,5 milionu dní, nejvíce za třináct let. Může za to covid a zrušení karenční doby
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž prostonali celkem 86,5 milionu dnů, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nejvyšší počet prostonaných dnů od roku 2007. Zrušení karenční doby ovšem pochopitelně není jediným klíčovým důvodem tohoto nárůstu. Tím dalším je pandemie onemocnění covid-19.
• Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě
  Maloobchodní tržby vykázaly loni v prosinci nejvýraznější meziroční nárůst za celé období od května 2022 včetně. Naposledy výrazněji rostly v dubnu 2022. V prosinci 2023 meziročně přidaly 1,6 procenta. V Česku tak loni v posledním čtvrtletí skončila takzvaná spotřebitelská recese. Loni v posledních třech měsících roku totiž maloobchodní tržby v souhrnu přidaly meziročně 0,1 procenta. Ve čtvrtletním sledování maloobchodní tržby vykázaly růst naposledy v prvním kvartále roku 2022, tehdy 6,5 procenta meziročně. Poté následovalo šest čtvrtletí v řadě, kdy maloobchodní tržby meziročně soustavně klesaly a až tedy v posledním kvartále loňska se vrátily „do plusu“, byť celkem nepatrného.
• Češi loni rekordně utráceli v restauracích, hospodách a kavárnách, a sice přes 175 miliard korun, tedy o 100 miliard více než roku 2000. Doma si vaří stále méně
  V roce 2018 utratili Češi za stravování mimo domov historicky rekordní sumu. V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali ten rok přes 168 miliard korun, vyplývá z nových údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo necelých 161 miliard korun a rok dříve bezmála 148 miliard.
• Češi loni rekordně utráceli za alkohol, takřka 90 miliard korun. Za čtvrtstoletí narostly jejich výdaje za alkohol na dvojnásobek
  V roce 2018 utratili Češi za alkoholické nápoje rekordní sumu. Za pivo, víno a lihoviny dali při svých nákupech v obchodech celkem 85,9 miliardy korun, plyne z aktuálních údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo 81,8 miliardy korun.
• Češi loni v hazardních hrách vsadili 873,2 mld. Kč, meziročně o 15 pct. víc
  Lidé v Česku loni prosázeli 873,2 miliardy korun. Meziročně se objem vkladů zvýšil o 15 procent, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2022 zvýšil o 15,4 procenta na 814,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 18,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.