Ozvěny trhu: Nárůst sazeb v prognóze ČNB neberme moc vážně

Čtěte více

• Ozvěny trhu: Motor ekonomiky zažehnut
  Když jsme před čtvrt rokem publikovali makroekonomickou prognózu, doprovodili jsme jí titulkem Jestřábi se vrací. Po třech měsících můžeme konstatovat, že se skutečně vrátili, a to s nebývalou razancí. Nejenom rychlé odbourání protipandemických opatření u nás i ve světě, ale i úzká hrdla v dodávkách materiálů pro výrobu a s tím spojené vyšší ceny vstupů, s sebou přinesly i celou řadu inflačních symptomů. Naše centrální banka nezaváhala a již v červnu zavelena k odpoutání se od extrémně nízkých úrokových sazeb ne příliš vzdálených od nuly.
• Ozvěny trhu - Mrtvá kočka spadla až na dno
  Žargon obchodníků na Wall Street zná jeden zajímavý pojem – dead cat bounce, neboli odraz mrtvé kočky. Toto rčení s nadsázkou hovoří o tom, že i mrtvá kočka se odrazí od země, pokud padá z dostatečně velké výšky. Něco podobného totiž platí pro klesající akcie na burze.
• Ozvěny trhu: Na akciového medvěda je ještě čas
  Přestože není říjen zcela za námi, lze konstatovat, že z pohledu vývoje globálního akciového trhu patřil k nejhorším za několik let. Index MSCI zahrnující akcie rozvinutého i rozvíjejícího se světa od začátku října klesl o sedm procent, což je nejhorší výsledek od srpna 2015. Díky tomuto měsíci tak přišel o všechny letošní zisky a oproti začátku roku se obchoduje o pět procent níže.
• Ozvěny trhu: Na cestě ze slzavého údolí
  Přelom ledna a února je typicky obdobím, kdy většina privátních i veřejných institucí přichází s novými makroekonomickými prognózami. Zrovna tak i my v Komerční bance jsme právě včera pustili do světa naše aktualizované vyhlídky pro českou ekonomiku. A jak se bude podle nás letošní rok vyvíjet? Pokud použijeme nedávný příměr guvernéra J. Rusnoka, bude rok 2021 cestou ze slzavého údolí.
• Ozvěny trhu: Nad americkou ekonomikou se tvoří černý mrak nejistoty
  Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách bylo vnímáno také jako velké vítězství pro korporátní Ameriku. Větší optimismus se na toto konto odrazil i v indikátorech podnikatelského a spotřebitelského sentimentu. Americké akciové trhy od voleb do konce roku zaznamenaly solidní růst, byť na samotném konci lehce korigovaly. Necelé dva měsíce po Trumpově nástupu do prezidentského úřadu je ale realita poněkud odlišná. Více než optimismus a prosperitu Trumponomics 2.0 prozatím přináší nejistotu, zmatek a nervozitu na trhy.
• Ozvěny trhu: Nad mírou restrikce měnové politiky visí velký otazník
  Výraznou pozornost finančních trhů v poslední době opět dostávají úvahy o tom, kde se nachází tzv. neutrální úroková sazba. Důvod je vcelku jednoduchý, inflační tlaky již značně oslabily a úrokové sazby centrálních bank se dostaly „nadostřel“ úrovním, které v minulosti byly za neutrální považovány. Ukazuje se však, že samotné centrální banky jsou v současné době poměrně nejisté ohledně míry restriktivnosti své měnové politiky.
• Ozvěny trhu: Nakonec může být letos i lépe
  Zhruba před rokem začaly agentury přinášet první případy šíření nového typu koronaviru mezi obyvateli čínské provincie Wu-chan. Globální ekonomika žila tématy jako byly brexit či obchodní války rozpoutané americkým prezidentem D. Trumpem. Po necelých pár týdnech ale již začaly finanční trhy bystřit nebezpečí vyplývající z šíření viru, které nakonec dosáhlo velikosti pandemie a mělo opravdu devastující účinky na globální ekonomiku. Rok 2020 tak bude z hospodářského pohledu jednoznačně spojen s globální recesí způsobenou primárně neekonomickým faktorem.
• Ozvěny trhu: Na koruně klid před bouří
  Poslední dva týdny patří na tuzemském devizovém trhu mezi velmi nudné, když kurz zůstává uzamčen v pásmu 25,60 až 25,70 CZK/EUR. Letošní rok se zatím nese ve znamení snižující se závislosti kurzu české měny na globálním sentimentu a vývoji okolních regionálních měn. To byl případ loňského roku. Letos se zdá koruna do určité míry opět ovlivňována i domácími událostmi.
• Ozvěny trhu: Na kvalitě růstu záleží
  Český statistický úřad v závěru minulého týdne oznámil, že si česká ekonomika měřeno reálným hrubým domácím produktem loni polepšila o celé jedno procento. Ve světle toho, jak se vyvíjelo Německo či celá eurozóna, se jedná o skvělý výsledek. Německo již dva roky za sebou pokleslo – o 0,3 procenta v roce 2023 a loni o dalších 0,2 procenta. Eurozóna si loni o 0,7 procenta polepšila. Rostli jsme tedy rychleji, opět jsme konvergovali, proti Německu opravdu viditelně. Důležitá je ale struktura hospodářského růstu a tady již vidíme nemálo otazníků.
• Ozvěny trhu: Na nákupy do Londýna
  Výsledek loňského červnového referenda o vystoupení Velké Británie z EU se v prvních měsících projevoval primárně na devizovém trhu. Na podzim loňského roku tak byla britská měna vůči euru nejslabší za poslední téměř dekádu. Následně se kurz stabilizoval a klid vydržel až do červnových parlamentních voleb. Jejich výsledek byl ale pro trhy opět šokem. Vládní konzervativci svou pozici neupevnili a do vyjednávání i brexitu jdou oslabeni. Libra tak opět padá a atakuje mnohaletá minima.
• Ozvěny trhu: Na rychlý nástup recese v USA to zatím nevypadá
  Před téměř dvěma týdny zveřejněná data z amerického trhu práce poměrně výrazně rozproudila jinak vesměs poklidné letní měsíce na finančních trzích. Ve Spojených státech bylo v červenci vytvořeno 114 tisíc nových pracovních míst, což bylo oproti očekávaným 175 tisícům viditelným zklamáním. Směrem dolů byl navíc revidován i předchozí měsíc a současně narostla míra nezaměstnanosti z červnových 4,1 na 4,3 procenta. Finanční trhy reagovaly výprodejem zejména zámořských akcií, dařilo se naopak dluhopisům. Svou roli zde pravděpodobně sehrálo i překvapivé zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou na konci července, které přispělo k redukci tzv. carry obchodů financovaných v japonském jenu a mířících mimo jiné právě do amerických akcií.
• Ozvěny trhu: Nedaňme, investujme
  V posledních měsíčcích zintenzivňuje zejména na politické úrovni debata o tom, jak zabránit tomu, že z české ekonomiky směřuje nezanedbatelná část vytvořeného důchodu do zahraničí. V médiích se často hovoří o zhruba 300 miliardách korun, o které přicházíme. Padají návrhy na vyšší zdanění dividend či zavedení speciální sektorové daně, na mysli se přitom má často bankovní daň. Je to ale opravdu jediný směr, kterým lze na problematiku nahlížet? Pomiňme přitom debatu ohledně účinnosti těchto kroků ve smyslu, že zdanění dividend směrem k mateřským společnostem v rámci EU, kde platí volný pohyb kapitálu, není možné, a že bankovní daň omezující zisky bank může vést k omezování financování ekonomiky.
• Ozvěny trhu: Nejhorší je za námi. Alespoň tedy z makroekonomického hlediska
  Počátkem týdne jsme vstoupili do roku 2024. Nejenom podle prognózy Komerční banky by to měl být rok, který z makroekonomického pohledu bude ve srovnání s tím loňským v mnoha ohledech lepší. Rok 2023 byl rokem plného dopadu předchozí energetické krize a vysoké inflace, což se opravdu výrazně podepsalo na propadu reálných mezd a spotřeby domácností. Při loňské dvouciferné inflaci loni česká ekonomika, měřeno reálným hrubým domácím produktem, klesala.
• Ozvěny trhu: Nejistoty kolem lednové inflace a co sledovat
  Zítra statistický úřad zveřejní hodnotu lednové inflace. Její výše je běžně spjata s velkou mírou nejistoty. Začátkem každého roku většina prodejců tradičně přistupuje k přecenění jim nabízeného zboží či služeb nebo tuto možnost minimálně zvažuje. Výsledkem je měsíc v roce, který je spojen s nejvyšší cenovou volatilitou.
• Ozvěny trhu: Ne krize, ale ekonomické zpomalení
  S blížícím se koncem loňského roku jsme v mediálním prostoru zaznamenávali stále více a více chmurnějších předpovědí, jak se letos bude českému hospodářství dařit. Je jasné, že rizika z vnějšího prostředí zůstávají opravdu vysoká, ale nejinak tomu bylo i před rokem. Čelili jsme vyhrocené situaci na jihokorejském poloostrově, Donald Trump se chystal k rozpoutání obchodních válek, v Evropě jsme se těšili na italské volby či vyjednávání o brexitu, báli jsme se výraznějších turbulencí na finančních trzích. Mnoho z těchto rizik se do určité míry naplnilo, přesto o ekonomické či globální krizi opravdu hovořit nemůžeme. Naopak globální ekonomika rostla v roce 2018 v podstatě stejným tempem jako o rok před tím.
• Ozvěny trhu: Německá recese nás dožene
  Nacházíme se v období, kdy veřejné i privátní instituce revidují své prognózy a nejinak jsme na tom my. Z pohledu finančních trhů bude samozřejmě nejdůležitější ta, kterou představí ČNB na jednání bankovní rady 7. listopadu a na jejímž podkladě bude na stole opět diskuse o možném zvýšení úrokových sazeb.
• Ozvěny trhu: Německá vláda do Vánoc
  Zatímco jednání vítězky nedávných německých voleb Angely Merkelové a dalších představitelů CDU/CSU se Zelenými skončily podle...
• Ozvěny trhu: Německému průmyslu se nedaří odrazit se ode dna
  Poslední rok německý průmysl neprožívá zrovna nejlepší období. Sužují ho přechodné i strukturální problémy, které se hrnou jeden za druhým. Odstartovala to aféra Dieselgate, ke které se v druhé polovině loňského roku přidala změna emisních limitů. Ta přinesla automobilkám řadu problémů a výrazný pokles v jejich produkci. To vše v době, kdy Donald Trump začal vážně ohrožovat globální obchod svou představou spravedlivého systému. Nejistota z toho, jak se bude vyvíjet poptávka v Číně, USA, či i vlivem toho jak dopadne brexit ve Velké Británii pak hnal důvěru v ekonomiku střemhlav dolů.
• Ozvěny trhu: Německo nás padnout nenechá
  Naše stále platná makroekonomická prognóza z konce října počítá s tuzemskou mělkou recesí, do které české hospodářství vstoupilo ve třetím čtvrtletí loňského roku, kdy ekonomika jako celek v reálném vyjádření mezičtvrtletně klesla o 0,2 %. A dosavadní vývoj nám dává za pravdu. Žádná katastrofa se nekoná a již s jarními měsíci se podle nás můžeme těšit na sice pomalé, přesto neoddiskutovatelné oživování české ekonomiky.
• Ozvěny trhu: Německo se investičně „odbrzdí“
  Německé volby nedopadly z hlediska možnosti prosadit nezbytné strukturální reformy a získat dostatek peněz na vojenské výdaje nejlépe. Vítězná CDU/CSU v nich společně s SPD a Zelenými nezískala potřebnou dvoutřetinovou většinu nezbytnou pro schvalování mimorozpočtových fondů či změn týkajících se dluhové brzdy. Stávající vládní strany se to tedy rozhodly vyřešit šalamounsky, když potřebné ústavní změny předloží parlamentu ještě před koncem jeho mandátu, tedy do 24. března. CDU/CSU společně s SPD připravují nyní návrh zákona, který by měl změnit ústavu tak, aby výdaje na obranu nad 1 % HDP byly vyloučeny z pravidla dluhové brzdy, čímž by se uvolnila neomezená částka na další vojenské výdaje.