Ozvěny trhu: Německá vláda do Vánoc

Čtěte více

• Ozvěny trhu: Na koruně klid před bouří
  Poslední dva týdny patří na tuzemském devizovém trhu mezi velmi nudné, když kurz zůstává uzamčen v pásmu 25,60 až 25,70 CZK/EUR. Letošní rok se zatím nese ve znamení snižující se závislosti kurzu české měny na globálním sentimentu a vývoji okolních regionálních měn. To byl případ loňského roku. Letos se zdá koruna do určité míry opět ovlivňována i domácími událostmi.
• Ozvěny trhu: Na kvalitě růstu záleží
  Český statistický úřad v závěru minulého týdne oznámil, že si česká ekonomika měřeno reálným hrubým domácím produktem loni polepšila o celé jedno procento. Ve světle toho, jak se vyvíjelo Německo či celá eurozóna, se jedná o skvělý výsledek. Německo již dva roky za sebou pokleslo – o 0,3 procenta v roce 2023 a loni o dalších 0,2 procenta. Eurozóna si loni o 0,7 procenta polepšila. Rostli jsme tedy rychleji, opět jsme konvergovali, proti Německu opravdu viditelně. Důležitá je ale struktura hospodářského růstu a tady již vidíme nemálo otazníků.
• Ozvěny trhu: Na nákupy do Londýna
  Výsledek loňského červnového referenda o vystoupení Velké Británie z EU se v prvních měsících projevoval primárně na devizovém trhu. Na podzim loňského roku tak byla britská měna vůči euru nejslabší za poslední téměř dekádu. Následně se kurz stabilizoval a klid vydržel až do červnových parlamentních voleb. Jejich výsledek byl ale pro trhy opět šokem. Vládní konzervativci svou pozici neupevnili a do vyjednávání i brexitu jdou oslabeni. Libra tak opět padá a atakuje mnohaletá minima.
• Ozvěny trhu: Nárůst sazeb v prognóze ČNB neberme moc vážně
  Česká národní banka minulý čtvrtek nepřekvapila tím, že ponechala úrokové sazby beze změny. Trh však překvapila její nová prognóza, v které centrální banka pro příští rok očekává až trojnásobný nárůst úrokových sazeb. Předchozí prognóza přitom počítala pouze s jedním zvýšením v posledním čtvrtletí roku 2021.
• Ozvěny trhu: Na rychlý nástup recese v USA to zatím nevypadá
  Před téměř dvěma týdny zveřejněná data z amerického trhu práce poměrně výrazně rozproudila jinak vesměs poklidné letní měsíce na finančních trzích. Ve Spojených státech bylo v červenci vytvořeno 114 tisíc nových pracovních míst, což bylo oproti očekávaným 175 tisícům viditelným zklamáním. Směrem dolů byl navíc revidován i předchozí měsíc a současně narostla míra nezaměstnanosti z červnových 4,1 na 4,3 procenta. Finanční trhy reagovaly výprodejem zejména zámořských akcií, dařilo se naopak dluhopisům. Svou roli zde pravděpodobně sehrálo i překvapivé zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou na konci července, které přispělo k redukci tzv. carry obchodů financovaných v japonském jenu a mířících mimo jiné právě do amerických akcií.
• Ozvěny trhu: Nedaňme, investujme
  V posledních měsíčcích zintenzivňuje zejména na politické úrovni debata o tom, jak zabránit tomu, že z české ekonomiky směřuje nezanedbatelná část vytvořeného důchodu do zahraničí. V médiích se často hovoří o zhruba 300 miliardách korun, o které přicházíme. Padají návrhy na vyšší zdanění dividend či zavedení speciální sektorové daně, na mysli se přitom má často bankovní daň. Je to ale opravdu jediný směr, kterým lze na problematiku nahlížet? Pomiňme přitom debatu ohledně účinnosti těchto kroků ve smyslu, že zdanění dividend směrem k mateřským společnostem v rámci EU, kde platí volný pohyb kapitálu, není možné, a že bankovní daň omezující zisky bank může vést k omezování financování ekonomiky.
• Ozvěny trhu: Nejhorší je za námi. Alespoň tedy z makroekonomického hlediska
  Počátkem týdne jsme vstoupili do roku 2024. Nejenom podle prognózy Komerční banky by to měl být rok, který z makroekonomického pohledu bude ve srovnání s tím loňským v mnoha ohledech lepší. Rok 2023 byl rokem plného dopadu předchozí energetické krize a vysoké inflace, což se opravdu výrazně podepsalo na propadu reálných mezd a spotřeby domácností. Při loňské dvouciferné inflaci loni česká ekonomika, měřeno reálným hrubým domácím produktem, klesala.
• Ozvěny trhu: Nejistoty kolem lednové inflace a co sledovat
  Zítra statistický úřad zveřejní hodnotu lednové inflace. Její výše je běžně spjata s velkou mírou nejistoty. Začátkem každého roku většina prodejců tradičně přistupuje k přecenění jim nabízeného zboží či služeb nebo tuto možnost minimálně zvažuje. Výsledkem je měsíc v roce, který je spojen s nejvyšší cenovou volatilitou.
• Ozvěny trhu: Ne krize, ale ekonomické zpomalení
  S blížícím se koncem loňského roku jsme v mediálním prostoru zaznamenávali stále více a více chmurnějších předpovědí, jak se letos bude českému hospodářství dařit. Je jasné, že rizika z vnějšího prostředí zůstávají opravdu vysoká, ale nejinak tomu bylo i před rokem. Čelili jsme vyhrocené situaci na jihokorejském poloostrově, Donald Trump se chystal k rozpoutání obchodních válek, v Evropě jsme se těšili na italské volby či vyjednávání o brexitu, báli jsme se výraznějších turbulencí na finančních trzích. Mnoho z těchto rizik se do určité míry naplnilo, přesto o ekonomické či globální krizi opravdu hovořit nemůžeme. Naopak globální ekonomika rostla v roce 2018 v podstatě stejným tempem jako o rok před tím.
• Ozvěny trhu: Německá recese nás dožene
  Nacházíme se v období, kdy veřejné i privátní instituce revidují své prognózy a nejinak jsme na tom my. Z pohledu finančních trhů bude samozřejmě nejdůležitější ta, kterou představí ČNB na jednání bankovní rady 7. listopadu a na jejímž podkladě bude na stole opět diskuse o možném zvýšení úrokových sazeb.
• Ozvěny trhu: Německému průmyslu se nedaří odrazit se ode dna
  Poslední rok německý průmysl neprožívá zrovna nejlepší období. Sužují ho přechodné i strukturální problémy, které se hrnou jeden za druhým. Odstartovala to aféra Dieselgate, ke které se v druhé polovině loňského roku přidala změna emisních limitů. Ta přinesla automobilkám řadu problémů a výrazný pokles v jejich produkci. To vše v době, kdy Donald Trump začal vážně ohrožovat globální obchod svou představou spravedlivého systému. Nejistota z toho, jak se bude vyvíjet poptávka v Číně, USA, či i vlivem toho jak dopadne brexit ve Velké Británii pak hnal důvěru v ekonomiku střemhlav dolů.
• Ozvěny trhu: Německo nás padnout nenechá
  Naše stále platná makroekonomická prognóza z konce října počítá s tuzemskou mělkou recesí, do které české hospodářství vstoupilo ve třetím čtvrtletí loňského roku, kdy ekonomika jako celek v reálném vyjádření mezičtvrtletně klesla o 0,2 %. A dosavadní vývoj nám dává za pravdu. Žádná katastrofa se nekoná a již s jarními měsíci se podle nás můžeme těšit na sice pomalé, přesto neoddiskutovatelné oživování české ekonomiky.
• Ozvěny trhu: Německo se investičně „odbrzdí“
  Německé volby nedopadly z hlediska možnosti prosadit nezbytné strukturální reformy a získat dostatek peněz na vojenské výdaje nejlépe. Vítězná CDU/CSU v nich společně s SPD a Zelenými nezískala potřebnou dvoutřetinovou většinu nezbytnou pro schvalování mimorozpočtových fondů či změn týkajících se dluhové brzdy. Stávající vládní strany se to tedy rozhodly vyřešit šalamounsky, když potřebné ústavní změny předloží parlamentu ještě před koncem jeho mandátu, tedy do 24. března. CDU/CSU společně s SPD připravují nyní návrh zákona, který by měl změnit ústavu tak, aby výdaje na obranu nad 1 % HDP byly vyloučeny z pravidla dluhové brzdy, čímž by se uvolnila neomezená částka na další vojenské výdaje.
• Ozvěny trhu - Nenechte se vystrašit čísly
  Příští týden bude zveřejněn hrubý domácí produkt za druhé čtvrtletí. Podle našich odhadů výrazně zklame tržní očekávání...
• Ozvěny trhu: Neopakujme stále stejné chyby
  Už nyní je jasné, že letošní rok zakončí česká ekonomika hlubokým propadem, nejhlubším v novodobé historii. To znamená, že ekonomické ztráty z chybějící produkce budou výraznější než v roce 2009. Většina z nás má ještě v paměti období poznamenané evropskou dluhovou krizí a tuzemským fenoménem v podobě „blbé nálady“. Za tou stála celá řada chyb ve vládní hospodářské politice, politická nestabilita v podobě častého střídání vlád a neustále se měnícího podnikatelského prostředí, včetně daňového. Ještě na konci roku 2012 nebylo jasné, jaké daně, pokud jde o DPH, se budou platit v roce 2013.
• Ozvěny trhu: Nižší sazby virus nezastaví
  Počátek posledního únorového týdne znamenal zlom v šíření koronaviru, kdy počet nakažených mimo území Číny začal růst rychleji než uvnitř samotné Země nebeského draka. Pro finanční trhy to bylo jako přilití oleje do ohně, nárůst rizikové averze znamenal v podstatě hromadný úprk z akciových trhů. Světové centrální banky se svou zkušeností z globální finanční krize roku 2008 přispěchaly hned v dalších dnech ujištěním, že jsou připraveny v případě potřeby konat. Jejich slova sice trhy uklidnila, ne však na déle než život jepice.
• Ozvěny trhu: Nová data zamotala centrálním bankéřům hlavu
  Minulý týden přinesl únorová data z reálné ekonomiky. Nezklamala, nicméně ani zatím nerozlouskla otázku, zda mělká recese, kterou jsme pozorovali ve druhé polovině loňského roku opravdu skončila. Naše lednová prognóza s tím počítá, když předpokládáme ten nejmenší možný mezičtvrtletní růst o 0,1 %.
• Ozvěny trhu: Období blbé nálady končí
  Letos zveřejňovaná ekonomická data příjemně překvapují, a to z obou stran Atlantického oceánu. Alespoň to dokumentují pozitivní hodnoty Citi indexu ekonomických překvapení. V podstatě každý den zveřejňovaná makroekonomická data končí ve srovnání s průměrným tržním očekáváním lépe. To samozřejmě nic nemění na dlouhodobé tendenci rozevírajících se růstových nůžek ve prospěch americké ekonomiky ve srovnání s tou evropskou.
• Ozvěny trhu: Obchodní války srazily očekávání růstu ekonomik Spojených států i Evropské unie
  Doufejme, že kulminační bod harašení až téměř likvidačními celními sazbami ze strany amerického prezidenta je za námi. To ovšem neznamená, že je u konce celý tento příběh. Pomalu, ale jistě, se totiž blíží konec 90denního moratoria, a to mimo jiné i pokud jde o obchod mezi Spojenými Státy a Evropskou unií. Dá se tedy předpokládat, že nadcházející týdny opět o něco zvednou nejistotu související se vzájemnou obchodní výměnou.
• Ozvěny trhu: Obchodní války zvyšují nápor na křehký růst slovenské ekonomiky
  Není příliš překvapivé, že Německo v rámci Evropy může z obchodních válek vzejít jako jeden z největších poražených vzhledem k průmyslovému založení a s tím souvisejícím silným navázáním na mezinárodní obchod, včetně přímé expozice vůči USA.