Válka s Íránem stojí USA 246 milionů dolarů denně

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard Kč), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard Kč) denně. Dnes to napsal web ABC s odkazem na úterní nestranné hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), podle nějž kvůli válce hrozí nedostatek zbraní pro jiný velký konflikt a růst cen pro americké domácnosti.

Odhad úřadu zahrnuje přímé náklady spojené s vojenskou kampaní USA a Izraele proti Íránu v období od 28. února do 1. srpna, s výjimkou výdajů souvisejících s americkými základnami zničenými íránskými protiútoky. Pentagon při této analýze nespolupracoval ani neposkytl informace, o něž CBO požádal, a ani nereagoval na žádost ABC o komentář.

Největší část výdajů tvoří munice. CBO předpokládá další měsíční náklady dvě až tři miliardy dolarů, přičemž v případě dlouhodobých bojů by se tato částka mohla zvýšit. Válka také výrazně vyčerpala zásoby raket a zbraní protivzdušné obrany, jejichž doplnění by mohlo trvat pět let i déle. To by výrazně omezilo schopnost Pentagonu reagovat na další případný velký konflikt.

"Tento nedostatek by byl obzvláště problematický, pokud by došlo ke konfliktu s protivníkem, jehož arzenál by zahrnoval velké množství balistických a řízených střel," píše se ve zprávě.

Tyto obavy se objevily už před válkou s Íránem. Komise zřízená na základě pověření Kongresu předloni varovala, že USA by mohly do tří až čtyř týdnů od vypuknutí konfliktu s Čínou do značné míry vyčerpat své zásoby munice. Některé klíčové zbraně, včetně protilodních střel, by jim pak mohly dojít za několik dní.

V pondělí zveřejněná zpráva generálního inspektora Pentagonu dospěla ke stejnému závěru, a to že masivní spotřeba munice proti Íránu vedla k "nedostatku strategických zásob". To odhalilo závažné problémy se schopností amerických ozbrojených sil doplňovat zásoby, jelikož výroba raket trvá roky. Šéf oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) Brad Cooper přitom v nedělním rozhovoru pro stanici CBS prohlásil, že se vyčerpání zásob munice neobává. Zprávu odmítl i americký prezident Donald Trump.

Střely Patriot a SM-6, používané k sestřelování přilétajících raket a bezpilotních letounů, stojí podle CBO zhruba čtyři miliony dolarů za kus. Střely THAAD stojí asi 12 milionů dolarů za kus a pokročilejší střely SM-3 mohou stát zhruba 28 milionů dolarů za kus.

Konečné náklady války budou pravděpodobně mnohem vyšší, pokud se započítají i desítky let vyplácení invalidních důchodů a poskytování zdravotní péče veteránům. Zraněno bylo totiž přes 800 amerických vojáků, přičemž z této války si obvykle odnášejí traumatická poranění mozku. Odhad CBO rovněž nezahrnuje velkou část nákladů spojených se škodami na amerických základnách na Blízkém východě, z nichž některé zničilo íránské bombardování.

Současně budou Američané čelit potenciálně rostoucím nákladům, které se přidají k už tak vysoké inflaci. Důsledky války by podle prognóz mohly na začátku příštího roku zvýšit míru inflace přibližně o 0,5 procenta, což znamená, že ceny zboží, bydlení a potravin budou i nadále stoupat, a to především kvůli rostoucím cenám energií způsobeným přerušením dodávek na Blízkém východě.

Analýza přichází v době, kdy Kongres dosud neschválil financování nákladů tohoto konfliktu. Sněmovna reprezentantů v červenci schválila návrh rozpočtu ve výši 95 miliard dolarů, který počítá s až 60 miliardami na vojenské výdaje. Plán by rovněž poskytl až 13 miliard dolarů na náklady na zpravodajské služby, což v součtu činí 73 miliard dolarů na pokrytí války s Íránem. Senát naopak nemá v nejbližší době v plánu projednat návrh rozpočtu, který by zajistil financování války ještě před listopadovými volbami do Kongresu.

Zdroj: Reuters, ČTK, ABC

Čtěte více

• Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
  Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
• Válka na Blízkém východě drtí světovou ekonomiku
  - Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
• Válka na Blízkém východě: na 3400 mrtvých a křehké příměří
  - Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
• Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
  Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.
• Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
  Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters.
• Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
  Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
• Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
  Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
  Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
• Válka na Ukrajině prý v Rusku prohlubuje regionální rozdíly
  V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
• Válka proti Ukrajině brzy skončí, zopakoval Putin; válku s Evropou nechce
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že situace na bojišti dává Rusku právo říci, že válka proti Ukrajině se chýlí ke konci. Na závěr třídenní návštěvy Kazachstánu také před novináři označil jako lži tvrzení o tom, že se Moskva chystá na válku s Evropou. Rusko podle něj Evropu neohrožuje.
• Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC
  Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu.
• Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
  Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).
• Válka Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
  Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150.000 obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů dnes informuje server The Kyiv Independent.
• Valls: Není možné riskovat Grexit
  Odchod Řecka z eurozóny není možné riskovat, řekl dnes francouzský premiér Manuel Valls. Základy dohody...
• Valls viní firmy z vysoké nezaměstnanosti
  Francouzský premiér Manuel Valls obvinil místní společnosti ze selhání při plnění slibů, že budou najímat...
• Valná hromada Buffettovy Berkshire Hathaway bude bez akcionářů
  Výroční valná hromada investiční společnosti Berkshire Hathaway, kterou spravuje legendární investor Warren Buffett, se letos kvůli novému koronaviru uskuteční bez fyzicky přítomných akcionářů. Buffett držitelům akcií své firmy v dopise napsal, že se akce ale bude konat podle plánu 2. května a stejně jako v předchozích letech ji bude možné sledovat alespoň prostřednictvím streamovací služby Yahoo.
• Valná hromada ČEZ rozhodne o směřování podniku
  Akcionáři energetické skupiny ČEZ v pondělí na valné hromadě rozhodnou o dalším směřování podniku. Jedním z nejočekávanějších bodů schůze bude projednání návrhu na vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Podle analytiků jde o první krok k plánovanému zestátnění ČEZ. Valná hromada rozhodne také o dividendě, kterou vedení podniku navrhlo ve výši 42 Kč za akcii, celkově 23 miliard Kč. Očekávají se také změny v dozorčí radě ČEZ, do níž ministerstvo financí nominovalo mimo jiné místopředsedu koaličního hnutí SPD Radima Fialu.
• Valná hromada Monety schválila mimořádnou dividendu
  Valná hromada Monety Money Bank dnes schválila výplatu mimořádné dividendy čtyři koruny na akcii, kterou z nerozděleného zisku minulých let navrhlo představenstvo banky. ČTK to řekla mluvčí banky Lucie Leixnerová. Jde celkem o dvě miliardy korun.
• V Americe rostou mzdy!
  Zápis z jednání americké centrální banky včera poukázal na možnost ukončení QE3 možná již v tomto...
• V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92.000 pracovních míst
  V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92.000 pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60.000 míst, uvedla agentura AP.