Válka na Blízkém východě drtí světovou ekonomiku

Základní údaje o válce na Blízkém východě, která začala před půl rokem, 28. února 2026:

Začátek a důvody války

- Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

- Izrael při dalších vzdušných útocích na Írán zabil také například íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba a šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům.

- Po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího vybralo íránské Shromáždění znalců 8. března jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha. Íránské úřady postupně zveřejnily kusé informace o tom, že Modžtaba Chameneí byl při úderech zraněn, Modžtaba Chameneí se od té doby neobjevil na veřejnosti a komunikuje jen písemně.

Odvetné útoky Íránu

- Írán v odvetě začal útočit drony a raketami na Izrael a na arabské státy v regionu, na jejichž území se nacházejí americké vojenské základny. Podle Teheránu šlo o legitimní obranu, jelikož Američané tyto základny využívají k úderům na Írán. Íránské odvetné útoky mířily na Ázerbájdžán, Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr, Omán, Saúdskou Arábii či Spojené arabské emiráty a cílily i na průmyslovou infrastrukturu.

Válka v Libanonu

- Do konfliktu zasáhlo také libanonské proíránské militantní hnutí Hizballáh, které 2. března zaútočilo raketami a drony na izraelské území. Předtím Hizballáh vyjádřil solidaritu režimu v Teheránu čelícímu americkým a izraelským úderům. Izrael odpověděl údery ze vzduchu a později i pozemní invazí na jihu Libanonu. Izraelské útoky si od začátku března vyžádaly přes 4000 obětí. Více než 1,2 milionu zdejších obyvatel muselo opustit domovy.

- Mezi Izraelem a Libanonem začalo platit 16. dubna původně desetidenní příměří, které bylo následně prodlouženo. Izrael ale pokračuje v útocích především na jihu Libanonu a ničí domy a další infrastrukturu, kterou podle něj využívá Hizballáh. Tato skupina podporovaná Íránem zase dále podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a v severním Izraeli. Hizballáh, který má vojenské a politické křídlo a má ministry ve vládě i poslance v parlamentu, se jednání o příměří neúčastnil. Hizballáh se odmítá v rámci příměří odzbrojit, přičemž uvádí, že Izrael musí nejprve stáhnout své vojáky z jižního Libanonu. Izraelští vládní představitelé tvrdí, že izraelští vojáci v Libanonu zůstanou do odzbrojení Hizballáhu. Žádné konkrétní datum pro odchod izraelských vojáků tak nebylo stanoveno. Írán, který je spojencem Hizballáhu, podmiňuje zastavením bojů v Libanonu ukončení války, kterou svými útoky na Teherán a další cíle v zemi rozpoutaly na konci února Izrael a USA.

Bilance války

- Podle dřívějších údajů íránských úřadů americké a izraelské údery od února v Íránu zabily přes 3500 lidí. Údaj nerozlišuje mezi vojáky a civilisty. Pentagon minulý týden uvedl, že ve válce proti Íránu dosud zemřelo 18 amerických vojáků a na 756 jich bylo zraněno.

Ekonomické dopady války

- Írán po zahájení války uzavřel Hormuzský průliv, klíčový pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plyn. To způsobilo mimo jiné prudký růst cen ropy. Válka dopadla také na cestovní ruch a výrazně omezila leteckou dopravu v oblasti.

- Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy ke konci dubna 25 miliard dolarů (asi 521 miliard Kč). Armáda utratila největší část peněz za munici, uvedl podle AP zástupce Pentagonu. Počátkem srpna uvedl web stanice CNN, že armáda Spojených států od začátku války s Íránem vyčerpala téměř 80 procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD. Armáda podle zdrojů vypotřebovala také přibližně polovinu raket do systému Patriot. Americký prezident Donald Trump popřel zprávy o tom, že se Spojené státy potýkají s nedostatkem munice.

- Spojené státy v pondělí ohlásily nové sankce vůči Íránu a jeho podporovatelům. Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na více než 60 právních subjektů, jednotlivců a plavidel spojených s Íránem. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent.

Příměří a jednání o míru

- Od 8. dubna platí příměří, které však USA i Írán porušují. Írán útočí v odvetě i na území amerických spojenců v Perském zálivu. Izrael zároveň tvrdí, že se příměří nevztahuje na jeho boje s Hizballáhem.

- Teherán a Washington v polovině června podepsaly takzvané memorandum o porozumění, známé jako Islámábádská dohoda, které stanovilo 60denní lhůtu pro dohodu o ukončení války. Dokument počítal s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu, který je klíčovou námořní cestou pro přepravu ropy a plynu. Začátkem července ale opět vzplály boje. Spojené státy tvrdí, že Teherán dohodu porušoval útoky na lodě v Hormuzském průlivu, a znovu zahájily vzdušné údery na íránské území. Teherán naopak tvrdí, že dohodu neplnily Spojené státy.

- Podle amerických médií je situace po vypršení lhůty pro dohodu o míru spíše horší než dříve. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) například íránské revoluční gardy posílily svůj vliv, zvýšily výrobu raket a dronů a připravují se na zintenzivnění války. Také situace v Hormuzském průlivu se nezlepšila a mezinárodní společnost Kpler, která sleduje provoz v průlivu, uvádí, že oběma směry průlivu od začátku srpna proplulo zhruba deset lodí denně. Před válkou přitom takových pohybů přes Hormuzský průliv bylo podle údajů OSN více než 100. Podle údajů Mezinárodní námořní organizace (IMO) byla tato oblast od začátku války dějištěm 68 incidentů při kterých zahynulo nejméně 20 námořníků a přístavních dělníků.

- Agentura Reuters informovala, že podíl Američanů, kteří schvalují využití vojenské síly proti Íránu, v posledních dnech klesl na 31 procent, což je nejméně od prvních dnů války. Podle průzkumu, který v červenci provedla Marquetteova univerzita, se 88 procent dotázaných Američanů domnívá, že Spojené státy v Íránu nedosáhly svých cílů.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, WSJ

Čtěte více

• Uvolňování v Japonsku; Burzy v USA opět uzavřeny
  Americký dolar (USD) je slabší proti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy si připisují více než 1 %.
• Uzavření vzdušného prostoru je dalším náporem na globální dodavatelské řetězce
  Globální dodavatelské řetězce, které už tvrdě zasáhla pandemie covidu-19, čelí dalšímu problému. Uzavření vzdušného prostoru po ruské invazi totiž dopadá i na leteckou nákladní dopravu a zvyšuje jí náklady. Přeprava mezi Evropou a severoasijskými destinacemi, jako je Japonsko, Jižní Korea a Čína, se zproblematizovala kvůli vzájemným zákazům. Ty evropským dopravcům zakazují létat nad Sibiří a ruským leteckým společnostem komplikují cestu do Evropy.
• Uzavře NZD/USD pod SMA 200?
  Pokles měnového páru NZD/USD dnes pokračuje a zatím nedokázal uzavřít pod hodinovým klouzavým průměrem SMA 200 (klouzavý průměr - jednoduchý), který leží poblíž úrovně 0,6571. NZD/USD se nejprve od hodinového SMA 200 odrazil a posílil směrem k 0,6628, nyní ale klouzavý průměr znovu testuje.
• Uznávaný měnový analytik ze švýcarské banky UBS: pohled na FX
  Následující dekáda bude na FX supervolatilní.
• Už druhý Trumpův kandidát na členství ve Fedu odstoupil
  Další možný uchazeč o volné místo ve vedení americké centrální banky (Fed) se rozhodl stáhnout svou kandidaturu. Stephen Moore, kterého vybral americký prezident Donald Trump, týdny čelil kritice za názory na úrokovou politiku a za sexistické poznámky o ženách. O jeho rozhodnutí informoval včera na svém twitterovém účtu sám Trump. Již koncem dubna se rozhodl nekandidovat do křesla v Radě guvernérů Fedu jiný Trumpem vyhlídnutý muž Herman Cain.
• Už i Japonci přestávají věřit vlastní měně
  Bylo pouze otázkou času, kdy se USD/JPY po dlouhých letech přehoupne zpět nad hranici 100 bodů...
• Uživatelé sítě Reddit hrozí, že vsadí proti růstu akcií firmy
  Uživatelé fóra na sociální síť Reddit hrozí, že vsadí proti růstu ceny akcií jejího provozovatele. Ten se chystá vstoupit na akciovou burzu ve Spojených státech a doufá, že by jej investoři mohli ocenit na 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), uvedla agentura Bloomberg. Datum vstupu na burzu firma ještě nezveřejnila.
• Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem podniku
  Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro odchod Elona Muska z funkce ředitele stejnojmenného podniku. Ukázaly to výsledky po skončení hlasování. Musk toto hlasování sám v neděli večer inicioval a slíbil, že výsledku se podřídí. Pro odchod miliardáře Muska z čela Twitteru se vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících.
• Václav Klaus: Euro je katastrofa a chybný projekt
  Jednotná evropská měna je katastrofa a chybný projekt, prohlásil český prezident Václav Klaus.
• Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
  Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
• Válka na Blízkém východě: na 3400 mrtvých a křehké příměří
  - Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
• Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
  Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.
• Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
  Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters.
• Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
  Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
• Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
  Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
  Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
• Válka na Ukrajině prý v Rusku prohlubuje regionální rozdíly
  V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
• Válka proti Ukrajině brzy skončí, zopakoval Putin; válku s Evropou nechce
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že situace na bojišti dává Rusku právo říci, že válka proti Ukrajině se chýlí ke konci. Na závěr třídenní návštěvy Kazachstánu také před novináři označil jako lži tvrzení o tom, že se Moskva chystá na válku s Evropou. Rusko podle něj Evropu neohrožuje.
• Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC
  Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu.
• Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
  Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).