Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC

Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu.

Hormuzským průlivem prochází více než 90 procent íránského zahraničního obchodu. Ekonom Jason Tuvey ze společnosti Oxford Economics minulý týden uvedl, že nynější konflikt by mohl snížit exportní příjmy Íránu o 70 procent. Dodal, že konflikt vedl rovněž ke kolapsu domácí poptávky a dovozu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navíc pohrozila uvalením nových sankcí na čínské banky, které zpracovávají finanční transakce spojené s Íránem.

Podle analytika Robina Brookse z washingtonského institutu Brookings Institution by tyto faktory mohly způsobit íránské ekonomice rozsáhlejší újmu, než mnozí předpokládají. "Uzavírá to jednu z hlavních životních tepen Teheránu a přibližuje okamžik, kdy íránská platební bilance narazí na zeď," uvedl Brooks. "Účinnost (americké) blokády a strach, který v Íránu vyvolává, pravděpodobně přivedou Teherán zpět k jednacímu stolu," dodal.

Teherán podle analytické společnosti Avarice Strategies považuje Hormuzský průliv za klíčový faktor pro oživení domácí ekonomiky, takže Spojené státy nemohou očekávat, že bude ochoten vzdát se v rámci mírové dohody kontroly nad touto úžinou. Hormuzským průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

Podle jednoho z analytiků think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council) by Írán navzdory vysoké inflaci a poklesu ekonomiky nemusel čelit úplnému hospodářskému kolapsu, protože je již po desetiletí zvyklý potýkat se s rozsáhlými sankcemi a má vytvořený systém energetických transakcí, který tyto sankce obchází.

Vysocí íránští ekonomičtí činitelé nicméně podle zdrojů obeznámených se situací nedávno varovali prezidenta Masúda Pezeškjána, že obnova válkou zničené ekonomiky by mohla zabrat více než desetiletí. Guvernér íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí údajně prezidenta vyzval, aby podnikl kroky ke stabilizaci ekonomiky. Ty by podle něj měly zahrnovat mimo jiné úplné obnovení přístupu k internetu a snahu o uzavření mírové dohody s USA, píše CNBC.

Klíčovou otázkou podle analytiků je, jak rychle bude Írán schopen opravit energetickou a průmyslovou infrastrukturu, která mu zajišťuje exportní příjmy a poskytuje práci velké části populace.

Plukovník americké armády ve výslužbě Seth Krummrich, který je nyní členem vedení bezpečnostní firmy Global Guardian, odhaduje, že íránská infrastruktura utrpěla škody v hodnotě 200 až 270 miliard dolarů. Uvedl rovněž, že v Íránu se kvůli ekonomickým problémům a kolapsu základních sociálních služeb schyluje k vážné humanitární katastrofě.

Také ekonomka Lucila Bonillaová ze společnosti Oxford Economics předpokládá, že Írán čekají další potíže. Upozornila, že sousední země, které si Írán znepřátelil útoky na jejich infrastrukturu, nyní hledají alternativní trasy pro svůj export, aby se vyhnuly přepravě zboží přes Hormuzský průliv. Dodala, že zbývající obchodní partneři Íránu, jako jsou Rusko a Čína, neprojevili ochotu přijít zemi na pomoc.

"Nevíme, zda bude válka pokračovat, zda bude dosaženo (mírové) dohody. Ale víme, že Írán má slabší měnu a mnohem větší inflaci," uvedla Bonillaová. Dodala, že i v případě velmi optimistického scénáře ohledně mírové dohody zahrnují vyhlídky pro Írán spíše "dlouhodobou slabost a strádání obyvatel" než hospodářské oživení.

Íránská ekonomika byla kvůli sankcím pod tlakem již před začátkem nynějšího konfliktu, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. V loňském roce se podle MMF hrubý domácí produkt (HDP) Íránu snížil o 1,5 procenta, zatímco inflace překročila 50 procent.

Ve svém globálním hospodářském výhledu MMF minulý týden předpověděl, že v letošním roce se íránská ekonomika propadne o 6,1 procenta. Odhadl rovněž, že inflace v Íránu letos dosáhne 68,9 procenta.

Minulý měsíc v Íránu vstoupila do oběhu bankovka s rekordní nominální hodnotou deset milionů rijálů (zhruba 160 Kč), upozornil v souvislosti s rostoucí inflací server CNBC.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, MMF, Oxford Economics, Brookings Institution

Čtěte více

• Uživatelé sítě Reddit hrozí, že vsadí proti růstu akcií firmy
  Uživatelé fóra na sociální síť Reddit hrozí, že vsadí proti růstu ceny akcií jejího provozovatele. Ten se chystá vstoupit na akciovou burzu ve Spojených státech a doufá, že by jej investoři mohli ocenit na 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), uvedla agentura Bloomberg. Datum vstupu na burzu firma ještě nezveřejnila.
• Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem podniku
  Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro odchod Elona Muska z funkce ředitele stejnojmenného podniku. Ukázaly to výsledky po skončení hlasování. Musk toto hlasování sám v neděli večer inicioval a slíbil, že výsledku se podřídí. Pro odchod miliardáře Muska z čela Twitteru se vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících.
• Václav Klaus: Euro je katastrofa a chybný projekt
  Jednotná evropská měna je katastrofa a chybný projekt, prohlásil český prezident Václav Klaus.
• Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
  Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
• Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
  Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.
• Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
  Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters.
• Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
  Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
• Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
  Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
  Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
• Válka na Ukrajině prý v Rusku prohlubuje regionální rozdíly
  V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
• Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
  Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).
• Válka Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
  Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150.000 obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů dnes informuje server The Kyiv Independent.
• Valls: Není možné riskovat Grexit
  Odchod Řecka z eurozóny není možné riskovat, řekl dnes francouzský premiér Manuel Valls. Základy dohody...
• Valls viní firmy z vysoké nezaměstnanosti
  Francouzský premiér Manuel Valls obvinil místní společnosti ze selhání při plnění slibů, že budou najímat...
• Valná hromada Buffettovy Berkshire Hathaway bude bez akcionářů
  Výroční valná hromada investiční společnosti Berkshire Hathaway, kterou spravuje legendární investor Warren Buffett, se letos kvůli novému koronaviru uskuteční bez fyzicky přítomných akcionářů. Buffett držitelům akcií své firmy v dopise napsal, že se akce ale bude konat podle plánu 2. května a stejně jako v předchozích letech ji bude možné sledovat alespoň prostřednictvím streamovací služby Yahoo.
• Valná hromada Monety schválila mimořádnou dividendu
  Valná hromada Monety Money Bank dnes schválila výplatu mimořádné dividendy čtyři koruny na akcii, kterou z nerozděleného zisku minulých let navrhlo představenstvo banky. ČTK to řekla mluvčí banky Lucie Leixnerová. Jde celkem o dvě miliardy korun.
• V Americe rostou mzdy!
  Zápis z jednání americké centrální banky včera poukázal na možnost ukončení QE3 možná již v tomto...
• V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92.000 pracovních míst
  V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92.000 pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60.000 míst, uvedla agentura AP.
• V americkém Jackson Hole začíná sympozium centrálních bankéřů
  V americkém horském letovisku Jackson Hole dnes začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie covidu-19.
• V amerických firmách se v lednu a únoru propouštělo nejvíce od roku 2009
  Propouštění v amerických firmách dosáhlo v lednu a únoru nejvyšší úrovně od srovnatelného období roku 2009. Přes třetinu z více než 180.000 propuštěných připadá na technologický sektor, ukázala dnešní zpráva společnosti Challenger, Gray & Christmas. Jen v únoru americké firmy propustily 77.770 lidí, což je ve srovnání s loňským únorem více než pětinásobek.