Válka na Blízkém východě: na 3400 mrtvých a křehké příměří

Základní údaje o válce na Blízkém východě, kde před měsícem, 8. dubna 2026, začalo platit příměří mezi USA a Íránem:

Začátek a důvody války

- Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

- Izrael při dalších vzdušných útocích na Írán zabil také například íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba a šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům.

- Po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího vybralo íránské Shromáždění znalců 8. března jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha. Íránské úřady postupně zveřejnily kusé informace o tom, že Modžtaba Chameneí byl při úderech zraněn.

Odvetné útoky Íránu

- Írán v odvetě začal útočit drony a raketami na Izrael a arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Podle Teheránu se jednalo o legitimní obranu, jelikož základny Spojené státy využívají pro údery na Írán. Kromě Izraele přitom ale íránské odvetné údery mířily na Ázerbájdžán, Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr, Omán, Saúdskou Arábii či Spojené arabské emiráty. Odvetné útoky na arabské státy se ale neomezovaly na americké vojenské objekty, terčem se staly i civilní budovy nebo energetická infrastruktura.

Válka v Libanonu

- Do konfliktu zasáhlo také libanonské proíránské militantní hnutí Hizballáh, které 2. března zaútočilo raketami a drony na izraelské území. Předtím Hizballáh vyjádřil solidaritu režimu v Teheránu čelícímu americkým a izraelským úderům. Izrael odpověděl údery ze vzduchu a později i pozemní invazí na jihu Libanonu. Izraelské útoky si od začátku března vyžádaly podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 2534 mrtvých.

- Mezi Izraelem a Libanonem od 16. dubna trvá původně desetidenní příměří, které bylo 23. dubna prodlouženo o další tři týdny. Izrael ale pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí domy a další infrastrukturu, kterou podle ní využívá Hizballáh. Tato skupina podporovaná Íránem zase dále podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a v severním Izraeli.

Bilance války

- Válka Izraele a Spojených států si v Íránu ke konci dubna vyžádala podle údajů íránského Červeného půlměsíce téměř 3400 mrtvých a více než 26.500 zraněných.

Ekonomické dopady války

- Konflikt na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) válka na Blízkém východě způsobila vážné narušení ekonomik zemí v bezprostřední blízkosti konfliktu a zhoršuje vyhlídky pro mnoho zemí, které se teprve začínaly zotavovat z předchozích krizí. MMF upozornil, že dopady války budou záviset na délce konfliktu, jeho rozsahu a škodách na infrastruktuře a dodavatelských řetězcích. Fond vyzval země, aby pečlivě volily kroky k zvládnutí šoku, a zároveň slíbil, že bude členským státům poskytovat poradenství a finanční pomoc v koordinaci s mezinárodním společenstvím. Podle zprávy MMF jsou obzvlášť ohroženy země s nízkými příjmy, kde vyšší ceny potravin a hnojiv mohou zhoršit dostupnost jídla. Tyto země by tak mohly potřebovat větší pomoc ze zahraničí, zatímco mnoho bohatších států ale postupně snižuje svou mezinárodní pomoc.

- Konflikt dopadá také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti. Válka například podle agentury AFP vedla ke zrušení 19.000 letů během čtyř dní a globální letecká doprava zůstává stále výrazně narušena. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) představila soubor návrhů, jejichž cílem je minimalizovat ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě. Zpráva zahrnuje deset opatření, která mohou vlády, podniky a domácnosti rychle zavést.

- Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard Kč), sdělil 29. dubna americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.

Hormuzský průliv a ropa

- Největší problémy vyvolalo uzavření Hormuzského průlivu a poškození regionální infrastruktury, které způsobily doposud největší narušení globálního trhu s ropou. Hormuzský průliv je důležitý pro světový trh s energií, obvykle jím prochází 25 až 30 procent ropy a 20 procent zkapalněného zemního plynu. Uzavření průlivu má přímý dopad na ceny energií po celém světě.

- Uzavření Hormuzského průlivu přineslo prudký růst cen ropy, které 8. března poprvé překročily hranici 100 dolarů za barel a dosáhly 114 dolarů za barel, což byla nejvyšší úroveň od začátku pandemie covidu-19. Potom ceny opět klesaly v reakci na Trumpova slova o brzkém konci války, a vzápětí opět rostly, po polovině března se opět pohybovaly nad 100 dolary za barel, 19. března překročily 120 dolarů za barel. Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, překročila v Evropě 9. dubna 146 dolarů za barel a dostala se na rekord.

- Spojené státy v dubnu uvalily vlastní blokádu lodí vyplouvajících z íránských přístavů s cílem donutit Teherán k opětovnému otevření průlivu pro lodní dopravu. Írán uvedl, že bude i nadále narušovat lodní dopravu v průlivu, dokud bude vystaven hrozbám.

- Trump v neděli oznámil, že americká armáda začne Hormuzským průlivem doprovázet lodě, které v oblasti uvázly a zahájil novou operaci s názvem Project Freedom (Projekt Svoboda), jejímž cílem je získat kontrolu nad touto klíčovou vodní cestou. Íránská armáda v reakci varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu. USA 6. května přerušily tuto operaci kvůli jednáním s Íránem o dohodě.

Měsíc od příměří

- Zástupci Íránu a USA v noci na 8. dubna uzavřeli dvoutýdenní příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který navzdory tomu, že s příměřím souhlasil, uvedl, že dohoda se nevztahuje na boje Izraele s Hizballáhem. Izraelská armáda v den uzavření příměří provedla v Libanonu sérii úderů, které si vyžádaly přes 300 obětí. Trump později oznámil, že příměří prodlužuje do doby, než Írán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Ta ale uvázla na mrtvém bodě.

- Dosud se konalo jen jedno kolo přímých rozhovorů mezi americkou a íránskou delegací a to 11. dubna v pákistánském Islámábádu. Rozhovory skončily bez dohody poté, co Íránci odmítli přijmout americké podmínky ohledně závazku nevyvíjet jaderné zbraně. Teherán naopak po Washingtonu chtěl, aby nevznášel přehnané a nezákonné požadavky.

- Zatím poslední návrh předal Teherán Washingtonu prostřednictvím pákistánských vyjednavačů minulý týden ve čtvrtek. Trump se k někomu nejprve bez bližších podrobností vyjádřil skepticky, posléze uvedl, že o něm stále uvažuje. Podle agentury AP je záměrem Teheránu nejprve dohoda o konci války a uvolnění Hormuzského průlivu a teprve v další fázi chce jednat o svém jaderném programu.

- Křehké příměří na Blízkém východě je podle agentury nyní ohroženo po zprávách o pondělních incidentech v Hormuzském průlivu, kdy se americké síly střetly s íránskými rychlými čluny a sestřelovaly též íránské naváděné střely a drony. Spojené arabské emiráty jsou od pondělí terčem íránských vzdušných útoků, které jsou první od začátku příměří.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, AFP

Čtěte více

• Uvolňování v Japonsku; Burzy v USA opět uzavřeny
  Americký dolar (USD) je slabší proti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy si připisují více než 1 %.
• Uzavření vzdušného prostoru je dalším náporem na globální dodavatelské řetězce
  Globální dodavatelské řetězce, které už tvrdě zasáhla pandemie covidu-19, čelí dalšímu problému. Uzavření vzdušného prostoru po ruské invazi totiž dopadá i na leteckou nákladní dopravu a zvyšuje jí náklady. Přeprava mezi Evropou a severoasijskými destinacemi, jako je Japonsko, Jižní Korea a Čína, se zproblematizovala kvůli vzájemným zákazům. Ty evropským dopravcům zakazují létat nad Sibiří a ruským leteckým společnostem komplikují cestu do Evropy.
• Uzavře NZD/USD pod SMA 200?
  Pokles měnového páru NZD/USD dnes pokračuje a zatím nedokázal uzavřít pod hodinovým klouzavým průměrem SMA 200 (klouzavý průměr - jednoduchý), který leží poblíž úrovně 0,6571. NZD/USD se nejprve od hodinového SMA 200 odrazil a posílil směrem k 0,6628, nyní ale klouzavý průměr znovu testuje.
• Uznávaný měnový analytik ze švýcarské banky UBS: pohled na FX
  Následující dekáda bude na FX supervolatilní.
• Už druhý Trumpův kandidát na členství ve Fedu odstoupil
  Další možný uchazeč o volné místo ve vedení americké centrální banky (Fed) se rozhodl stáhnout svou kandidaturu. Stephen Moore, kterého vybral americký prezident Donald Trump, týdny čelil kritice za názory na úrokovou politiku a za sexistické poznámky o ženách. O jeho rozhodnutí informoval včera na svém twitterovém účtu sám Trump. Již koncem dubna se rozhodl nekandidovat do křesla v Radě guvernérů Fedu jiný Trumpem vyhlídnutý muž Herman Cain.
• Už i Japonci přestávají věřit vlastní měně
  Bylo pouze otázkou času, kdy se USD/JPY po dlouhých letech přehoupne zpět nad hranici 100 bodů...
• Uživatelé sítě Reddit hrozí, že vsadí proti růstu akcií firmy
  Uživatelé fóra na sociální síť Reddit hrozí, že vsadí proti růstu ceny akcií jejího provozovatele. Ten se chystá vstoupit na akciovou burzu ve Spojených státech a doufá, že by jej investoři mohli ocenit na 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), uvedla agentura Bloomberg. Datum vstupu na burzu firma ještě nezveřejnila.
• Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem podniku
  Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro odchod Elona Muska z funkce ředitele stejnojmenného podniku. Ukázaly to výsledky po skončení hlasování. Musk toto hlasování sám v neděli večer inicioval a slíbil, že výsledku se podřídí. Pro odchod miliardáře Muska z čela Twitteru se vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících.
• Václav Klaus: Euro je katastrofa a chybný projekt
  Jednotná evropská měna je katastrofa a chybný projekt, prohlásil český prezident Václav Klaus.
• Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
  Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
• Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
  Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.
• Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
  Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters.
• Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
  Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
• Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
  Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
  Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
• Válka na Ukrajině prý v Rusku prohlubuje regionální rozdíly
  V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
• Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC
  Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu.
• Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
  Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).
• Válka Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
  Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150.000 obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů dnes informuje server The Kyiv Independent.
• Valls: Není možné riskovat Grexit
  Odchod Řecka z eurozóny není možné riskovat, řekl dnes francouzský premiér Manuel Valls. Základy dohody...