Válka proti Ukrajině brzy skončí, zopakoval Putin; válku s Evropou nechce

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že situace na bojišti dává Rusku právo říci, že válka proti Ukrajině se chýlí ke konci. Na závěr třídenní návštěvy Kazachstánu také před novináři označil jako lži tvrzení o tom, že se Moskva chystá na válku s Evropou. Rusko podle něj Evropu neohrožuje.

"Situace na bojišti se vyvíjí tak, že nám to dává právo říct, že se ta záležitost blíží ke konci,“ řekl podle agentury TASS ruský prezident. Dodal, že i jeho nedávno pronesené výroky o blížícím se konci války na Ukrajině byly založeny na jeho vlastní analýze postupu ruských sil na bojišti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že Ukrajina od začátku roku znovu dobyla téměř 600 čtverečních kilometrů území. Jeho tvrzení ale není snadné nezávisle ověřit. Moskva má stále pod kontrolou asi pětinu ukrajinského území.

Putin však odmítl upřesnit časový harmonogram ukončení bojů. Řekl, že Rusko je připraveno na rozhovory o Ukrajině a neodmítá je.

Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, tento měsíc novinářům řekl, že se konflikt podle jeho názoru chýlí ke konci. Už předtím v projevu na oslavách k 81. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem opět sliboval vítězství ve válce, která podle kritiků trvá už déle než sovětské válčení proti Německu.

Putin dnes podle agentury TASS rovněž prohlásil, že Rusko nikdy nemělo vůči Evropě žádné agresivní záměry. Prohlášení z Evropské unie o hrozbě ruské agrese označil za nesmysly a lži.

Zároveň však ruský prezident pohrozil, že Rusko má k dispozici všechny prostředky ke zničení kohokoli, kdo se pokusí zaútočit na ruskou Kaliningradskou oblast, což je ruské území sevřené mezi Litvou, Polskem - tedy dvěma státy NATO - a pobřežím Baltského moře. Putin tak podle agentury Reuters reagoval na výroky litevského ministra zahraničí Kestutise Budryse ze začátku tohoto měsíce o tom, že NATO musí Moskvě ukázat, že je schopno proniknout do Kaliningradu.

V reakci na údajné zprávy ruských tajných služeb, které tvrdí, že Ukrajina vyslala do Lotyšska operátory dronů, Putin zopakoval, že Moskva považuje za legitimní cíl jakékoli místo, které představuje hrozbu pro Rusko.

Zdroj: Reuters, TASS, ČTK

Čtěte více

• Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem podniku
  Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro odchod Elona Muska z funkce ředitele stejnojmenného podniku. Ukázaly to výsledky po skončení hlasování. Musk toto hlasování sám v neděli večer inicioval a slíbil, že výsledku se podřídí. Pro odchod miliardáře Muska z čela Twitteru se vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících.
• Václav Klaus: Euro je katastrofa a chybný projekt
  Jednotná evropská měna je katastrofa a chybný projekt, prohlásil český prezident Václav Klaus.
• Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
  Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.
• Válka na Blízkém východě: na 3400 mrtvých a křehké příměří
  - Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
• Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
  Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint.
• Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
  Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters.
• Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
  Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
• Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
  Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
• Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
  Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.
• Válka na Ukrajině prý v Rusku prohlubuje regionální rozdíly
  V Rusku jsou regiony na velmi rozdílné ekonomické úrovni a válka na Ukrajině ještě prohloubila propast mezi Moskvou a zbytkem země. Především zvýhodnila skupiny obyvatel spojené s armádou a vojenským průmyslem, zatímco životní úroveň například státních zaměstnanců či seniorů klesá. Postižené jsou také regiony orientované na export. Uvedli to odborníci, které oslovila ČTK.
• Válka s Izraelem a USA má rozsáhlé dopady na íránskou ekonomiku, píše CNBC
  Vojenský konflikt s Izraelem a Spojenými státy má rozsáhlé dopady na již tak křehkou íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě pod tlakem kvůli sankcím. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států přerušily většinu íránského zahraničního obchodu, včetně vývozu ropy, píše server CNBC. Prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) zveřejněné minulý týden předpokládají, že pokles íránské ekonomiky v letošním roce výrazně zrychlí a inflace nabere na tempu.
• Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
  Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).
• Válka Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
  Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150.000 obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů dnes informuje server The Kyiv Independent.
• Valls: Není možné riskovat Grexit
  Odchod Řecka z eurozóny není možné riskovat, řekl dnes francouzský premiér Manuel Valls. Základy dohody...
• Valls viní firmy z vysoké nezaměstnanosti
  Francouzský premiér Manuel Valls obvinil místní společnosti ze selhání při plnění slibů, že budou najímat...
• Valná hromada Buffettovy Berkshire Hathaway bude bez akcionářů
  Výroční valná hromada investiční společnosti Berkshire Hathaway, kterou spravuje legendární investor Warren Buffett, se letos kvůli novému koronaviru uskuteční bez fyzicky přítomných akcionářů. Buffett držitelům akcií své firmy v dopise napsal, že se akce ale bude konat podle plánu 2. května a stejně jako v předchozích letech ji bude možné sledovat alespoň prostřednictvím streamovací služby Yahoo.
• Valná hromada Monety schválila mimořádnou dividendu
  Valná hromada Monety Money Bank dnes schválila výplatu mimořádné dividendy čtyři koruny na akcii, kterou z nerozděleného zisku minulých let navrhlo představenstvo banky. ČTK to řekla mluvčí banky Lucie Leixnerová. Jde celkem o dvě miliardy korun.
• V Americe rostou mzdy!
  Zápis z jednání americké centrální banky včera poukázal na možnost ukončení QE3 možná již v tomto...
• V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92.000 pracovních míst
  V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92.000 pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60.000 míst, uvedla agentura AP.
• V americkém Jackson Hole začíná sympozium centrálních bankéřů
  V americkém horském letovisku Jackson Hole dnes začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie covidu-19.