Od té doby se mnoho nového neobjevilo. Snad jen to, že nová Siri má podle dostupných informací využívat konkurenční Gemini od Googlu. Pro některé investory to byl důkaz, že Apple znovu zaspal. Jenomže tato teorie neobstojí, pokud se na problém podíváme hlouběji. V případě Applu to naopak vypadá jako promyšlená strategie: nechat ostatní udělat tu nejtěžší a nejdražší práci a potom je na cílové rovince předsprintovat. V historii kalifornské firmy by to nebylo poprvé.
Kapitálová zdrženlivost
Prvním argumentem, který tuto tezi podporuje, je fakt, že Apple se téměř neúčastní závodu v kapitálových výdajích na umělou inteligenci, a to až zarážejícím způsobem. Celkový capex Applu se pohybuje zhruba kolem 10 miliard dolarů. Jde o celkové kapitálové výdaje firmy, nikoli pouze o výdaje na umělou inteligenci. Naproti tomu čtyři hlavní hyperscaleři, mezi něž patří Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta, mají podle odhadů v roce 2026 dohromady utratit kolem 725 miliard dolarů za kapitálové investice, jejichž velká část míří právě do AI infrastruktury. Jen samotné společnosti Microsoft a Alphabet se v těchto odhadech pohybují zhruba kolem 190 miliard dolarů. Apple se této kapitálové horečky jednoduše neúčastní.
Nejde přitom o to, že by na to společnost neměla peníze. Apple je stále mimořádně zisková firma s obrovskou finanční silou. Kdyby vedení chtělo, mohlo by do umělé inteligence nalít částky podobné těm, které dnes utrácí Microsoft, Meta nebo Alphabet. Jenže to evidentně nedělá. Právě to je důležité. Apple se nechová jako firma, která zoufale dohání ujetý vlak. Chová se jako firma, která věří, že samotný jazykový model nebude tím rozhodujícím bojištěm.
Integrace místo infrastruktury
Strategie Applu je jiná: nechat ostatní vyčerpat se při stavbě obří infrastruktury a následně sklízet ovoce jejich práce. Nejde o to, aby Apple měl za každou cenu vlastní největší jazykový model na světě. Jde o to, aby dokázal umělou inteligenci nejlépe integrovat do svého ekosystému. Právě kvůli tomuto ekosystému si lidé produkty od Applu kupují. Pokud dokáže firma propojit umělou inteligenci s iPhonem, Macem, hodinkami, sluchátky, fotografiemi, zprávami, zdravím a službami lépe než Google se svým modelem Gemini, může z celého závodu nakonec vyjít jako vítěz.
Zajímavé je také to, že cena akcií Applu neklesá tak dramaticky, jak jsme to viděli u některých jiných technologických gigantů pod tlakem obav z rostoucích nákladů na umělou inteligenci. Investoři se u společností Meta, Microsoft nebo Alphabet začínají ptát, zda se stovky miliard dolarů vložené do datových center a čipů skutečně vrátí. Apple se tohoto problému zatím bát nemusí. Kapitálové výdaje má pod kontrolou a jeho sázka je mnohem méně kapitálově náročná.
Úvěr důvěry od investorů
Ještě zajímavější je samotné ocenění akcií. Apple se dnes obchoduje s poměrem ceny k zisku (P/E) kolem 35. Historicky se přitom jeho valuace často pohybovala spíše kolem 25, a to i v době největší slávy iPhonu. To samo o sobě nedokazuje, že Apple v umělé inteligenci uspěje. Ukazuje to však, že velká část investorů mu stále poskytuje určitý úvěr důvěry. Trh se nechová tak, jako by Apple závod o umělou inteligenci prohrál. Spíše čeká, zda se znovu ukáže stará schopnost této firmy: nepřijít jako první, ale dorazit ve chvíli, kdy je možné technologii proměnit v produkt, za který jsou lidé ochotni platit.
Vývoj akcií Apple za poslední rok (denní časový rámec):
Apple možná nezávodí v první skupině těch, kdo staví největší jazykové modely světa. Jenže historie této firmy ukazuje, že vítězem technologického závodu nebývá vždy ten, kdo jako první postaví motor. Často je to ten, kdo ho nejlépe vloží do produktu. Pokud se z jazykových modelů skutečně stane komodita, Apple nemusí porazit OpenAI ani Google ve vývoji samotného modelu. Stačí mu, aby se umělá inteligence stala další neviditelnou vrstvou jeho ekosystému. A v takovém závodě nelze Apple na cílové rovince rozhodně odepisovat.
Matej Široký
