EK: Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří 19. místo. Poslední z 27 členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise (EK). Inovace v ČR podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. ČR se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

"ČR je na 80 procentech průměru EU. Alarmující je hlavně to, že za posledních sedm let jsme se prakticky neposunuli, a meziročně jsme si dokonce pohoršili téměř o deset procentních bodů. V meziročním srovnání máme spolu s Kyprem největší propad v Evropě. Inovace jsou přitom klíčovým faktorem ekonomického růstu a konkurenceschopnosti," uvedl David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství.

Role soukromých investičních fondů by podle něj měla být budoucím motorem inovačního růstu. "Vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nejsou na úrovni vyspělých států, investoři se zatím do výzkumu nehrnou a na druhé straně akademici se vstupu komerčních investorů často brání," upozornil.

Zatímco tak Česko rozvíjí základní inovační kapacity, systémové propojení a rozvoj chybí. To se odráží v malém technologickém rozvoji, nedostatku kvalitních lidí, nízké produktivitě práce a stále nízkému počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí.

ČR se jen okrajově zapojuje do mezinárodních programů zaměřených na podporu výzkumu a vývoje. Na začátku roku se ČR s celkovým počtem 1366 účastí podílela na 1,6 procenta všech účastí členských států EU. V ČR připadá 3,4 účasti na 1000 vědců a inženýrů, což je pod průměrem západní Evropy.

Studie dále uvádí, že mezi silné stránky Česka patří nadprůměrné celkové digitální dovednosti i rostoucí export hi-tech výrobků. Za posledních deset let se také zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj. "Necelých 100 miliard je ale pořád ve srovnání s Evropou málo, právě role soukromých fondů musí být výrazně větší a bude hlavním motorem růstu v budoucnosti," podotkl Kotris.

Česko se umístilo z postkomunistických zemí na třetím nejvyšším místě, po desátém Estonsku a třináctém Slovinsku. Maďarsko bylo na 22. příčce, Polsko na 23. a Slovensko na 24.

European Innovation Scoreboard (EIS) je každoroční odborná zpráva Evropské komise, která přináší hodnocení výkonnosti výzkumu a inovací v zemích EU. Umožňuje identifikovat silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá formulovat cílené politiky a opatření. Sleduje více než 30 indikátorů, seskupených do čtyř dimenzí, kam patří rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a dopady.

Žebříček porovnávající tzv. inovační index v EU:

1. Švédsko

2. Dánsko

3. Nizozemsko

4. Finsko

5. Irsko

6. Belgie

7. Lucembursko

8. Rakousko

9. Německo

10. Francie

11. Estonsko

12. Malta

13. Slovinsko

14. Itálie

15. Španělsko

16. Portugalsko

17. Kypr

18. Litva

19. ČR

20. Řecko

21. Chorvatsko

22. Maďarsko

23. Polsko

24. Slovensko

25. Lotyšsko

26. Bulharsko

27. Rumunsko

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• EK navrhla společný dohled nad bankami v eurozóně
  Evropská komise navrhla, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, a udělala tak...
• EK navrhla úpravu finančního trhu
  Evropská komise (EK) dnes představila návrh nových pravidel, která mají účinně řešit krizi infrastruktury finančního trhu se systémovým významem, takzvaných ústředních protistran (Central Counterpart-CCP). Nově tak budou muset mít například vypracované plány pro případ krizových situací a dohledové orgány jim do nich budou moci v případě hrozících potíží navrhovat konkrétní opatření či změny obchodní strategie.
• EK navrhla uvolnit pravidla pro poskytování úvěrů bankami
  Evropská komise (EK) navrhla uvolnit některá účetní pravidla pro banky, aby mohly snáze poskytovat úvěry firmám i domácnostem ekonomicky zasaženým koronavirem. Oznámil to dnes místopředseda EK odpovědný za finanční služby Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou úpravy pouze dočasné na dobu krize. Úlevy se týkají především některých požadavků přijatých v reakci na finanční krizi z konce minulého desetiletí, které mají bránit nezdravému růstu zadlužení bank.
• EK navrhla uvolnit rozpočtová pravidla EU, pomůže to zemím bloku
  Evropská komise dnes členským zemím bloku navrhla uvolnit rozpočtová pravidla Evropské unie, což vládám umožní snáze se vyrovnat s dopady koronavirové krize na jejich hospodářství. Oznámila to večer předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž tak Brusel vůbec poprvé využívá nouzovou klauzuli fiskálního Paktu stability a růstu. Státy EU komise vyzvala, aby její nynější návrh podpořily co nejdříve.
• EK navrhla využití rezervních fondů pro případ neřízeného brexitu
  Podnikatelé a zemědělci ze zemí Evropské unie v případě britského odchodu z evropského bloku bez dohody budou moci využívat pomoc z rezervních evropských fondů. Rozhodla o tom dnes Evropská komise v rámci dalšího balíčku svých doporučení pro případ neuspořádaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčí komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.
• EK navrhne příští rok, jak změnit smlouvy EU
  K opatrnosti při změnách smluv Evropské unie kvůli řešení dluhové krize v eurozóně vyzval dnes předseda...
• EK navrhne revizi zdanění energií, chce zdanit znečisťující letecké palivo
  Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění znečisťujících leteckých paliv, informovala včera s odvoláním na dotyčný dokument agentura Reuters. Plán zapadá do klimatické strategie sedmadvacítky. Komise se chystá 14. července předložit revizi zdanění energií. Chce zdanit letecké palivo, které se dosud zdanění vyhýbá. Komise se k návrhu, který se před zveřejněním může ještě změnit, odmítla vyjádřit. Klimatickým cílem EU je snížit skleníkové plyny do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 1990 o 55 procent.
• EK nebude pokutovat členské země
  Evropská komise (EK) nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce...
• EK nebyla při záchraně zemí konzistentní
  Způsob, jakým Evropská komise prováděla záchranné programy pro členské státy zasažené finanční krizí byl...
• EK nechala odhad letošního růstu beze změn, příští rok zpomalí
  Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
  Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.
• EK odmítla plán rozpočtu Itálie
  Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.
• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekologové: Návrh rozpočtu EU nereflektuje investice do ochrany klimatu
  Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha ve čtvrtek ve společné tiskové zprávě uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun).
• Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
  Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.