Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný

Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.

Přístup Schillerové odmítl i ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček. "Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice. Argument nejistoty je falešný, tato vláda 'netrefovala' rozpočty i v klidných dobách," napsal na twitteru.

"Bavíme se o slově rozpočet a já se obávám, že už žádný rozpočet nemáme. Rozpočet je nějaká rozumná přiměřená úvaha o tom, jaké budu mít příjmy a výdaje. To platí pro rodinu, platí to i pro stát. Tuhle rozumnou úvahu o budoucnosti už nemáme," uvedl Hampl, který je zároveň jedním ze zakladatelů občanské iniciativy KoroNERV-20. Ta reaguje na ekonomické a sociální dopady krize související s pandemií koronaviru. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun.

"Paní ministryně připomíná člověka, který stojí a čeká, jak to nakonec dopadne. Přemýšlí, jak zaplatit ten výsledek, a dopředu není vůbec schopná odhadnout, jaký bude. Což je pro mě ta nejsmutnější ztráta z posledních měsíců. Že jsme o rozpočet v zásadě přišli. Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas," uvedl Hampl.

Ministerstvo podle něj nemá představu, co chce dále dělat, a jeho počínání je nezodpovědné. Za jedinou věc, se kterou souhlasí, označil plánované zmrazení mezd ve veřejném sektoru s výjimkou některých profesí, jako například učitelů nebo lékařů. Schillerová k tomu přidala ještě zmrazení výdajů státní správy.

Schillerová s Hamplem zásadně nesouhlasila. "Makroekonomickou predikci jsem odmítla udělat už v létě. To není nic nového. Jestliže máte tak obrovskou míru nejistoty a nevíte, jestli budou plošná opatření pokračovat, tak co chcete predikovat?" řekla ministryně.

V polovině září ministerstvo financí zveřejnilo predikci, podle které by měl letos HDP klesnout o 6,6 procenta. "K tomu jsme ale zároveň napsali, že to nepočítá s žádnými opatřeními do konce roku. To je taková míra nejistoty, že těžko můžete něco predikovat. Proto odmítám dělat i tu listopadovou, požádala jsem o to pana premiéra. Počkáme, jak dopadne celý rok, a uděláme ji v lednu. To je celé," dodala Schillerová.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody MPSV Danuše Nerudová v pořadu ČT Otázky Václava Moravce označila počínání ministerstva financí za skandální. "Protože jsme uprostřed krize a každá firma v krizi má predikce. I když to prostředí je velmi nejisté, tak se je snaží nějakým způsobem zpřesňovat. Je potřeba si uvědomit, že jsme při tvorbě státního rozpočtu. A my nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka. Celý rozpočtový proces je potom na vodě a rozpočet je cár papíru, protože nevíme, jaké budou příjmy. Tomu nerozumím," řekla Nerudová.

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl ve stejném pořadu doplnil, že centrální banka za listopad prognózu zveřejní. Letošní třetí čtvrtletí podle něj přinese největší mezikvartální růst HDP v historii. Po dalším zpřísnění opatření naopak očekává v závěru roku pokles. "Pokud se s koronaviry naučíme žít a podniky budou otevřené, to znamená budou moci exportovat, dá se očekávat, že příští rok zase porosteme," dodal Michl.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EK nebude pokutovat členské země
  Evropská komise (EK) nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce...
• EK nebyla při záchraně zemí konzistentní
  Způsob, jakým Evropská komise prováděla záchranné programy pro členské státy zasažené finanční krizí byl...
• EK nechala odhad letošního růstu beze změn, příští rok zpomalí
  Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
  Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.
• EK odmítla plán rozpočtu Itálie
  Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.
• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Ekonom ECB varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb
  Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb. Informuje o tom server CNBC. ECB v červnu zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazby zvedá od července 2022, protože se snaží snížit rekordně vysokou inflaci v eurozóně.
• Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní
  Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.
• Ekonomice eurozóny podle španělské centrální banky nehrozí recese
  Eurozóně ani Španělsku v současnosti podle ekonomických modelů nehrozí žádná hospodářská recese. V rozhovoru s listem El País to řekl guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Poukázal však na hrozby pro ekonomický růst, například na připravovaný odchod Británie z Evropské unie.
• Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií, shodují se analytici
  České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) korigoval předchozí data směrem dolů, HDP podle něj mezičtvrtletně stagnoval a meziročně klesl o 0,6 procenta. Analytici předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se dál propadá
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů...
• Ekonomická aktivita v eurozóně se po koronaviru vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejrychlejším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit.