EK odmítla plán rozpočtu Itálie

Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.

Je to poprvé v historii, kdy komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla.

"Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala," upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody. "Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je potřeba dluh splatit," dodal.

Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho by rozhodnutí nemělo nikoho překvapit. Hlavní obavy má komise především z výše schodku, úrovně dluhu v kombinaci s možnostmi růstu italského hospodářství.

Plánovaný rozpočet, kterým se koaliční vláda premiéra Giuseppa Conteho snaží plnit předvolební sliby, zahrnuje například zavedení základního příjmu pro chudé či snížení věku odchodu do důchodu.

Rozpočtové plány Říma okamžitě po publikaci vyvolaly kritiku ze strany EU i obavy mezi investory. Zadlužení Itálie v současnosti přesahuje 131 procent HDP. Pro každého občana této jihoevropské země tak představuje zátěž přibližně 37.000 eur. Náklady na obsluhu dluhu zhruba odpovídají výdajům země na školství.

Dluh Itálie je po dluhu Řecka v eurozóně druhý nejvyšší a Moscovici jej dnes označil za "nepřítele italské i evropské ekonomiky". Jeho snížení musí být pro Itálii strategickou prioritou, což ale nyní odmítnutý návrh neukazuje. Eurozóna je postavena na vzájemné důvěře členských zemí, podotkl Dombrovskis.

Moscovici dnes před novináři upozornil, že komise nehodlá zpochybňovat priority italské vlády například při snaze podpořit investice či boj s chudobou. "Mnohé z nich dávají v italském kontextu smysl a komise do domácích rozhodnutí italské vlády nechce nijak vstupovat," řekl.

"Co nás ale znepokojuje, jsou dopady této rozpočtové politiky na italské občany, na lidi," dodal eurokomisař.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• EK navrhuje snížení kvót na dovoz oceli a zdvojnásobení cel
  Evropská komise (EK) navrhuje o polovinu snížit kvóty na bezcelní dovoz oceli do Evropské unie. Cla na dodávky přesahující tyto kvóty pak chce zdvojnásobit na 50 procent, napsal dnes na síti X místopředseda EK Stéphane Séjourné. Potvrdil tak dřívější informace médií. Cílem návrhu je podle něj zachránit evropské ocelárny a pracovní místa. Komise k tomu oficiální stanovisko zveřejní ještě dnes.
• EK nebude pokutovat členské země
  Evropská komise (EK) nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce...
• EK nebyla při záchraně zemí konzistentní
  Způsob, jakým Evropská komise prováděla záchranné programy pro členské státy zasažené finanční krizí byl...
• EK nechala odhad letošního růstu beze změn, příští rok zpomalí
  Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK: Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko
  Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří 19. místo. Poslední z 27 členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise (EK). Inovace v ČR podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. ČR se také málo zapojuje do dostupných programů EU.
• EK nenavrhne zmrazit Portugalsku a Španělsku peníze z fondů
  Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz...
• EK není spokojena s řeckým plánem reforem
  Evropská komise (EK) není spokojena s nejnovějším plánem reforem, který jí předložilo Řecko a který má...
• EK nevyloučila soudní řízení vůči Německu kvůli ECB
  Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Evropské komise.
• EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
  Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• EK: Obnova hospodářství začala snižovat nezaměstnanost v EU
  Ekonomická obnova už začala ve většině členských zemí Evropské unie přispívat ke snižování nezaměstnanosti, která je ale stále vyšší než v době před hospodářskou krizí. Uvedla to Evropská komise (EK) na základě dnes předložených analýz hospodářské situace 27 z 28 členských zemí bloku. Finanční sektory v některých zemích EU ale ohrožují velké počty nesplácených úvěrů.
• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekologové: Návrh rozpočtu EU nereflektuje investice do ochrany klimatu
  Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha ve čtvrtek ve společné tiskové zprávě uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun).
• Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
  Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Ekonom ECB varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb
  Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb. Informuje o tom server CNBC. ECB v červnu zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazby zvedá od července 2022, protože se snaží snížit rekordně vysokou inflaci v eurozóně.
• Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní
  Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Hampl: ČR si po roce 2019 málo uvědomila, jak se svět změnil
  Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že "vybírá zatáčku".
• Ekonom Hampl: Vláda v konsolidaci veřejných financí udělala méně, než slibovala
  Vláda v konsolidaci veřejných financí podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla udělala méně, než slibovala. Bude ale končit s nižším deficitem veřejných financí, než jaký zdědila, a dostala schodek hospodaření pod tři procenta HDP, požadovanými EU. Hampl to uvedl v pořadu Partie televize Prima.
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.