ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta.
Vysoká inflace v Česku už není podle Holuba výsledkem prvotních šoků v ekonomice, které způsobily vysoké ceny energií nebo důsledky války na Ukrajině. Podle něj se česká ekonomika nyní dostává do inflační spirály, kterou posiluje tlak na růst mezd. "Mzdy bývají velmi setrvačné, bude velmi obtížné je nyní zkrotit," řekl Holub. Člen bankovní rady ČNB míní, že by tak bylo stále vhodné, aby ČNB zvýšila úrokové sazby. Podle něj by to pomohlo oslabit poptávku v ekonomice a zkrátit trvání inflační spirály.
Stejný přístup ČNB doporučuje i člen Národní ekonomické rady vlády a prezidentův poradce David Marek. Poptávka v tuzemsku podle něj sice pomalu klesá, ale nedostatečně. "Řada odvětví je v recesi, a přesto musí zvyšovat mzdy," podotkl. Rovněž podporuje zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podle Marka už k tomu měla centrální banka přistoupit dříve.
Opačný názor zastává Švejnar. Klíčový problém vidí v klesajícím HDP a úpadku životní úrovně obyvatel. "Mzdy naopak reálně klesají, stoupají totiž pomaleji než inflace," zdůraznil. Podle něj v Česku dostatečně nefunguje regulace trhu a růst spotřebitelských cen vidí hlavně ve vysokých maržích obchodníků. "Proto máme inflaci vyšší než v okolních zemích," dodal.
Dalším tématem diskuze byl také vládní konsolidační balíček. Podle Marka jsou vládní opatření zatím jen pokrytím některých rozpočtových chyb z minulosti, do budoucna mu však chybí větší koncepčnost. Myslí si, že stát nedostatečně investuje například do vzdělávání nebo vědy a výzkumu. Chybí mu i investiční nabídky. "Je potřeba stanovit priority v ekonomické koncepci. To by se v budoucnu projevilo i rozpočtu," dodal. S potřebou koncepčních programů souhlasili i Holub a Švejnar. "Stát musí investovat do lidského kapitálu," řekl Švejnar. Vláda by si podle něj mohla vyhradit rozpočet pro investice.
Bankovní rada ČNB hlasovala o úrokových sazbách naposledy na začátku května, ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu tehdy na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a právě Tomáš Holub.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 0,5 procenta
Bankovní rada České národní banky dnes podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. -
ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent, je nejvyšší od r. 1999
Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Dnes šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. -
ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, je nejvyšší od r. 1999
Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu. -
ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů. -
ČNB žádá, aby obchodníci s kryptoaktivy vyjádřili zájem o registraci
Česká národní banka (ČNB) vyzvala poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby dali najevo, zda budou mít zájem o získání povolení k činnosti na českém trhu. Na základě vyjádřeného zájmu připraví vzdělávací aktivity pro tuto oblast a bude koordinovat své činnosti při poskytování registrací, uvedla ČNB na svých internetových stránkách. Regulace obchodu s kryptoaktivy začne platit v příštím roce na základě evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. -
ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně. -
ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setká se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Společně podepíší memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi tzv. kritické materiály. -
ČR má 14. nejsilnější ekonomiku EU
Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. -
ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí. -
ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí. -
ČR se podle odhadů dostala do deflace
Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta... -
ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU): -
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. -
ČS: Konec intervencí ČNB bude později
Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady. -
ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy. -
ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent
Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali. -
ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru. -
ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. -
ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla. -
ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce.