ČS: Konec intervencí ČNB bude později
Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
"Část spekulantů již sází na to, že ČNB udělá exit počátkem roku 2017. Náš pohled je opačný. My očekáváme exit později, až na konci roku 2017," uvedl Polanský. Bankovní rada ČNB přitom na počátku srpna uvedla, že jako pravděpodobný konec intervencí vidí polovinu roku 2017.
Hlavní ekonom spořitelny David Navrátil k spekulacím na trhu uvedl, že část investorů si zřejmě špatně vyložila dřívější slova představitelů ČNB. "Trh tak ve slovech centrálních bankéřů slyšel, že konec intervencí může být dříve, než bude inflace na dvou procentech," uvedl Navrátil. Minulý týden pak guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že prognóza ČNB ukazuje, že čas na ukončení forexových intervencí by mohl nastat ve druhé polovině 2017. Podle analytiků bylo vyjádření slovní intervenci proti tlakům na posilování koruny a proti odhadům investorů na rychlejší posilování měny po konci intervencí.
Důvodem pozdějšího konce kurzového závazku bude podle analytiků ČS očekávané posunutí termínu na ukončení programu výkupu cenných papírů Evropskou centrální bankou (ECB), pomalejší růst mezd a proti očekáváním pomaleji rostoucí inflace. "Inflace sice bude na dvouprocentním cíli, ale nebude pevná," uvedl Navrátil. Navíc s blížícím se koncem intervencí bude podle něj řada podniků méně ochotná významně zvyšovat mzdy. Jejich růst by přitom měl podle Navrátila výrazně převážit nad vlivem ekonomického vývoje v eurozóně.
Podobný názor mají i další analytici. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se domnívá, že ukončení intervenčního režimu v polovině příštího roku je nepravděpodobné právě kvůli politice ECB. Jako nejbližší termín tak podle svého dřívějšího vyjádření vidí závěr roku 2017 nebo až rok 2018. "V případě dalšího uvolnění měnových podmínek ze strany ECB vzroste pravděpodobnost, že ČNB bude nakonec nucena odsunout termín ukončení intervenčního režimu do druhé poloviny roku 2017, nebo dokonce až za jeho horizont," uvedl také hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Naopak podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera není potřeba kurzový závazek prodlužovat.
Zdroj: Reuters, ČTK, Akcenta, Česká spořitelna, Roklen, ING
Čtěte více
-
ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů. -
ČNB žádá, aby obchodníci s kryptoaktivy vyjádřili zájem o registraci
Česká národní banka (ČNB) vyzvala poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, aby dali najevo, zda budou mít zájem o získání povolení k činnosti na českém trhu. Na základě vyjádřeného zájmu připraví vzdělávací aktivity pro tuto oblast a bude koordinovat své činnosti při poskytování registrací, uvedla ČNB na svých internetových stránkách. Regulace obchodu s kryptoaktivy začne platit v příštím roce na základě evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. -
ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně. -
ČR má v lithiu příležitost přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala
ČR má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl dnes premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setká se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Společně podepíší memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi tzv. kritické materiály. -
ČR má 14. nejsilnější ekonomiku EU
Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. -
ČR od vstupu do EU získala z unie mnohem více, než zaplatila
Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí. -
ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí. -
ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP. -
ČR se podle odhadů dostala do deflace
Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta... -
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. -
ČSOB dostala od ČNB pokutu, nestihla včas spustit bezpečné platby na webu
Česká národní banka udělila ČSOB milionovou pokutou. Důvodem bylo to, že banka včas nezavedla silné ověření zákazníků platících na internetu kartou. Banka chybu uznala a pokutu přijala. Napsal to dnes SZ Byznys serveru Seznam Zprávy. -
ČSOB: Ve druhé polovině roku odeznívající inflace klesne pod deset procent
Inflace ve druhé polovině letošního roku bude postupně odeznívat a klesne pod deset procent. Shodli se na tom dnes analytici ČSOB na setkání s novináři. Výraznější zvolnění zdražování podle nich nastane na začátku příštího roku. České exportně zaměřené hospodářství čeká stagnace, dodali. -
ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru. -
ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,7 procenta
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. -
ČSÚ: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 procenta
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla. -
ČSÚ dnes zveřejní hodnotu lednové inflace
Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Analytici předpokládají, že meziroční inflace výrazně klesla z prosincových 6,9 procenta, podle části z nich se dostala pod tři procenta. Upozorňují ale na nejistoty spojené s lednovými úpravami ceníků. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce. -
ČSÚ: Důvěra podnikatelů v ekonomiku stoupla, u spotřebitelů je nejníže od ledna
Důvěra v českou ekonomiku potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). -
ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v říjnu po zářijovém poklesu vzrostla
Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu po zářijovém poklesu stoupla meziměsíčně o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Rostla jak důvěra spotřebitelů, tak i podnikatelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli meziměsíční růst táhl jen průmysl, v ostatních odvětvích se důvěra oproti září snížila. Meziročně celková důvěra v hospodářství země vzrostla o téměř tři body, loni v říjnu činila rovných 90 bodů. -
ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v únoru vzrostla na 89,7 bodu
Důvěra v českou ekonomiku po lednovém poklesu v únoru vzrostla. Souhrnný indikátor se zvýšil o 2,4 bodu na 89,7 bodu. Vyšší byla důvěra mezi podnikateli, klesla naopak u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským únorem, kdy ještě neplatila žádná protiepidemická opatření, jsou všechny indikátory na výrazně nižší úrovni. -
ČSÚ: Ekonomika ČR loni stoupla o 2,5 pct, v 4Q mezikvartálně dál klesla
Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Je to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí dosáhl mezikvartální pokles 0,2 procenta.