IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.

V Německu bude podle studie příští rok zaměstnáno o 240.000 lidí méně. Institut IAB očekává, že tato úroveň zaměstnanosti se udrží až do roku 2026, kdy opatření na ochranu ekonomiky začnou postupně převažovat nad negativními dopady. V roce 2030 povedou k nárůstu počtu zaměstnaných přibližně o 60.000.

Jedním z nejhůře zasažených odvětví bude pohostinství, které už tvrdě zasáhla koronavirová pandemia. Pravděpodobně pocítí tlak slábnoucí kupní síly spotřebitelů. Obzvláště dopady ruské invaze pocítí také energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl a výroba kovů.

Pokud by se ceny energií, které zatím vzrostly o 160 procent, opět zdvojnásobily, hospodářský výkon Německa by v příštím roce byl oproti mírovému výhledu téměř o čtyři procenta nižší. Za těchto předpokladů by po třech letech bylo zaměstnáno o 660.000 lidí méně a v roce 2030 ještě o 60.000 méně, uvádí se ve studii.

Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil, uvedl na konci července spolkový statistický úřad. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara také dopady války na Ukrajině. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů činil růst 0,8 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Chorvatsko slaví vstup do schengenského prostoru a eurozóny
  V Chorvatsku se v souvislosti se vstupem země do schengenského prostoru volného pohybu symbolicky zvedly závory na některých hraničních přechodech za účasti politiků. Ministr financí a šéf centrální banky oslavili také vstup země do eurozóny, informovala chorvatská média.
• Chorvatsko vstupuje 1. ledna do schengenského prostoru a eurozóny
  Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.
• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
  Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.
• Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
  Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
• I bez intervencí klesl CHF na 5leté minimum
  Během tohoto týdne švýcarský frank (CHF) klesl pod paritu s americkým dolarem a proti této měně atakoval...
• ICE zvažuje nabídku převzetí londýnské LSE
  Společnost Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE, uvažuje...
• ICJ: Některé americké sankce proti Íránu porušují mezinárodní právo
  Některé americké sankce proti Íránu podle Mezinárodní soudního dvora (ICJ) porušují mezinárodní právo a Teherán má nárok na odškodnění. Jeho výši stanoví soud se sídlem v Haagu později, uvedla dnes agentura Reuters. Soud konstatoval, že Washington zmrazením íránských aktiv porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Pro Írán je to ale jen částečné vítězství; ICJ uvedl, že nemůže Spojeným státům nařídit, aby uvolnily zmrazená aktiva íránské centrální banky za 1,75 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), jak si Írán nárokoval.
• IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě
  Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
• IEA: Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
  Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o 20 procent čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů Kč).
• IEA kvůli potížím letecké dopravy snížila výhled poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží o 8,1 milionu barelů ropy denně, uvedla dnes agentura ve své pravidelné měsíční zprávě. Proti předchozímu předpokladu agentura výhled letošní poptávky zredukovala o 140.000 na 91,9 milionu barelů denně. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.
• IEA: Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech
  Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
• IEA: Pandemie může zpozdit oživení poptávky po energii do r. 2025
  Pomalý proces zotavování ekonomiky z pandemie způsobené šířením nového koronaviru by mohlo zpozdit plné oživení globální poptávky po energii až do roku 2025. Ve své výroční zprávě s názvem World Energy Outlook 2020 to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V letošním roce organizace čeká pokles globální poptávky po energii o pět procent.