Analytici: Pokles důvěry v ekonomiku ukazuje na problém s oživením

Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.

"Zářijový konjunkturální průzkum je bohužel potvrzením toho, že ani v průběhu třetího čtvrtletí se česká ekonomika nevymanila ze stagnace, kde se držela po celou první polovinu roku. Námi očekávané oživení se vstupem do druhé poloviny roku nenastalo a je otázkou, zda k němu nedojde až s novým rokem, kdy budou domácnosti i firmy vědět, jak na ně dopadne konsolidace veřejných financí či zda v lednu opravdu meziroční inflace výrazně klesne až do blízkosti inflačního cíle," uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Také podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka údaje ČSÚ naznačují, že výkon české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nebude příliš přesvědčivý. "Hospodářské oživení se opět odkládá a s ním i návrat na předcovidovou startovací úroveň," uvedl. Podle Dufka přitom pokles důvěry v ekonomiku není velké překvapení s ohledem na to, že problém s nedostatečnou poptávkou má celá eurozóna, na kterou je Česko silně navázané.

Vývoj v Německu je podle řídící partnerky poradenské společnosti RSM Moniky Marečkové jednoznačným důvodem pro pokles důvěry v automobilovém sektoru. "V době, kdy německá ekonomika a průmysl oslabují, je jasné, že se nálada projeví i u nás. Očekávání jsou ale naštěstí poměrně pozitivní a už v příštím roce by Německo mělo dosáhnout mírného růstu, a pozitivní zprávy snad probudí i české firmy," uvedla.

Expert PwC Česká republika na restrukturalizace Petr Smutný ale vidí problém i v tuzemských podmínkách. "Ve firmách se projevuje dlouhodobý proces ztráty konkurenceschopnosti s okolními trhy, který je v poslední době akcelerován přetrvávající inflací a vysokými úrokovými sazbami. Některé velké průmyslové podniky snižují objem výroby i o desítky procent, hodně se to týká stavebnictví a oborů na něj navázaných. O přibližně deset procent nižší tržby očekávají i obchodníci zaměření na spotřebitele, například dodavatelé elektroniky," míní.

Analytici si všímají i vývoje cenových očekávání, která vzrostla ve všech segmentech s výjimkou průmyslu. "Ve většině případů se očekávání ohledně vývoje cen do příštích měsíců posunula nahoru," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Z pohledu vývoje od počátku letošního roku jsou sice cenová očekávání v tuzemské ekonomice i nadále nízká, zářijový průzkum nicméně připomíná, že vývoj na tomto poli bude i nadále poutat pozornost jak ČNB, tak finančních trhů," dodal.

Dufek upozornil, že s vyššími cenami začínají počítat stavebnictví, obchody i služby. "Inflace nám proto může dál migrovat z výroby do služeb, a proto se jí nebude až tak jednoduché zbavit," uvedl.

Zdroj: Reuters, ČTK, Komerční banka, Generali Investments CEE, Banka Creditas, RSM, PwC

Čtěte více

• Analytici odhadují v únoru opět zpomalení inflace
  Meziroční inflace v únoru dál zpomalila z lednových 2,3 procenta a přiblížila se dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Shoduje se na tom ve svých odhadech většina analytiků, které oslovila ČTK. Na vývoj inflace podle nich příznivě působí ceny potravin. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o únorovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Analytici odhadují, že inflace v listopadu mírně zrychlila
  Meziroční inflace v listopadu zřejmě zrychlila o několik desetin procentního bodu z říjnových 15,1 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, podle nichž je za mírným zrychlením růstu cen zdražení potravin a nižší srovnávací základna cen energií z loňského roku. Analytici upozorňují, že vykázanou inflaci stejně jako v říjnu zhruba o dva procentní body snižuje vliv úsporného tarifu na energie. Po jeho ukončení by tak mohla inflace v lednu znovu zrychlit. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v pondělí.
• Analytici: Odklad olympiády negativně zasáhne japonskou ekonomiku
  Odklad olympijských her v Tokiu z letošního léta na příští rok bude mít na japonskou ekonomiku negativní dopady. Důsledky tohoto odkladu však podle ekonomů budou relativně nízké ve srovnání s celkovými hospodářskými dopady koronaviru v Japonsku. Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga signalizoval, že negativní vliv odkladu na turistický sektor i další odvětví je nevyhnutelný. Odklad znamená problém i pro tokijské hotely, které teď očekávají vlnu rušení rezervací na období původního termínu olympijských her, uvedla agentura Kjódó.
• Analytici: Opatření německé vlády na pomoc firmám a lidem asi stačit nebudou
  Nová opatření za 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč), kterými chce Německo pomoci firmám a lidem vypořádat se s vysokou inflací a drahými energiemi, stačit zřejmě nebudou. Myslí si to ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski. Podle ekonoma německé Commerzbank Jörga Krämera opatření vyvolávají iluzi, že velkou část populace je možné ochránit před výrazným růstem cen energií.
• Analytici: Oslabení ekonomiky má vliv na trh práce
  Oslabení české ekonomiky se na trhu práce začíná projevovat menším počtem volných pracovních míst. Přesto ale nezaměstnanost nebude pro Česko znamenat problém a za celý letošní rok zůstane pod čtyřmi procenty, shodli se dnes analytici oslovení ČTK. Podle nich se tak firmy i nadále budou potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Podle dnešních údajů Úřadu práce ČR podíl nezaměstnaných v únoru byl stejně jako v lednu čtyři procenta, lidí bez práce bylo zhruba o 27.500 více než volných míst.
• Analytici o změnách v intervencích ČNB
  Analytici oslovení ČTK nevylučují, že by v dalších měsících mohla Česká národní banka (ČNB) přistoupit k dalšímu...
• Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
  Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
  Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
• Analytici: Plán na snížení emisí si vyžádá změny v ekonomice
  Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho dnes v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Po intervencích jsme čekali větší výkyvy kurzu koruny
  Vývoj kurzu koruny po ukončení forexových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků oslovených ČTK proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů koruna může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.
• Analytici: Polský návrh zákazu obchodu s Ruskem v EU těžko projde
  Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB bylo v souladu s očekáváním finančního trhu
  Ponechání úrokových sazeb České národní banky (ČNB) beze změny bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jejich odhady dalších kroků centrální banky se ale liší. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na stejné úrovni je od loňského června.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB není překvapením, růst může přijít na podzim
  Rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech není překvapením, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. Bankovní rada dnes jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• Analytici: Poptávka po platině letos prudce vzroste, na trhu je deficit
  Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.
• Analytici: Prosazení plánu na obnovu EU ekonomik může být složité
  Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
• Analytici: První data o HDP jsou spíše zklamáním, ekonomika ale poroste
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší. Zároveň údaje podle nich naznačily, že většímu růstu zabránil vývoj v průmyslu omezeném kvůli problémům s dodávkami. Nicméně podle ekonomů lze čekat, že ekonomika poroste i v dalších čtvrtletích, i když ne již tak silným tempem.
• Analytici: Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně
  Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.