Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok

Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.

"Případné přijetí eura je bytostně politickou záležitostí a je tudíž naprosto v pořádku, že vrcholný politik vysloví svůj názor. Evropská měna zajisté představuje určitý mezinárodně-politický symbol, což ji může v něčích očích činit atraktivní. Její ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Ekonomika eurozóny v uplynulých dekádách svým výkonem rozhodně neoslňovala a vstup zemí podobných Česku do ní jim nepřinesl zaznamenatelný růst prosperity. Dosavadní zkušenosti tedy podle něj neprokazují žádný významnější blahodárný vliv eura na ekonomiku.

"Ekonomicky na přijetí eura připraveni nejsme, na konci dne však půjde především o politické rozhodnutí," doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. Krátkodobě způsobí ekonomickou bolest, ale dlouhodobě může podle něj přinést jisté výhody. Prostředí se bude muset změnit, ale aktuálně by přijetí eura mohlo přinést spíše negativa. Například boj s inflací je schopna provádět efektivněji ČNB. Důraz by měl být tedy kladen na dopady ekonomické, nikoliv na závazky politické, poznamenal.

Místopředseda představenstva investiční společnosti Atris Tomáš Jícha podporuje přijetí eura, a je proto rád za otevřenou výzvu prezidenta. "Přiznejme si, že čím dál větší část české ekonomiky je již přímo navázána na euro. Například bankovní financování na bázi eura je již zcela běžné. V oboru nemovitostí je obvyklé, že nájemné je navázáno na euro. O zjednodušení pro dovozce a exportéry není třeba mluvit," dodal.

"Členství v EU znamená závazek přijetí eura. Není správné, když dvacet let od vstupu do EU se této otázce stále vyhýbáme. V tom smyslu je apel prezidenta pro otevření debaty správný," uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Byl by ale raději, pokud by výsledek debaty byl třeba parametrický plán, že ČR do eurozóny vstoupí, až podmínky členství budou pevné, neměnné a tvrdé. V žebříčku zemí EU jsou členové eurozóny jasně silně zadlužení a nečlenové zadluženi méně, řekl.

Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly o tom, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Zdroj: Reuters, ČTK, Cyrrus, XTB, Atris, Capitalinked.com

Čtěte více

• Analytici očekávají zachování základní úrokové sazby na sedmi procentech
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě nadále ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Očekávají to analytici, které ČTK před čtvrtečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady oslovila, a naznačují to i vyjádření některých členů rady v médiích. Na sedm procent ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu 22. června, je to její nejvyšší úroveň od roku 1999.
• Analytici očekávají, že se Řecko dohodne
  Řecko by se dnes mělo dohodnout s ministry financí eurozóny na prodloužení finanční pomoci. Počítá...
• Analytici odhadují prosincovou inflaci mezi 7,2 a 7,5 procenta a za rok 10,8 pct
  Spotřebitelské ceny rostly v prosinci obdobným meziročním tempem jako v listopadu, inflace se pohybovala mezi 7,2 a 7,5 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Za celý loňský rok potom průměrná inflace podle nich dosáhla 10,8 procenta, což by znamenalo třetí nejvyšší hodnotu v historii samostatného Česka. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní prosincovou i celoroční inflaci ve čtvrtek.
• Analytici odhadují v únoru opět zpomalení inflace
  Meziroční inflace v únoru dál zpomalila z lednových 2,3 procenta a přiblížila se dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Shoduje se na tom ve svých odhadech většina analytiků, které oslovila ČTK. Na vývoj inflace podle nich příznivě působí ceny potravin. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o únorovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Analytici odhadují, že inflace v listopadu mírně zrychlila
  Meziroční inflace v listopadu zřejmě zrychlila o několik desetin procentního bodu z říjnových 15,1 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, podle nichž je za mírným zrychlením růstu cen zdražení potravin a nižší srovnávací základna cen energií z loňského roku. Analytici upozorňují, že vykázanou inflaci stejně jako v říjnu zhruba o dva procentní body snižuje vliv úsporného tarifu na energie. Po jeho ukončení by tak mohla inflace v lednu znovu zrychlit. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v pondělí.
• Analytici: Odklad olympiády negativně zasáhne japonskou ekonomiku
  Odklad olympijských her v Tokiu z letošního léta na příští rok bude mít na japonskou ekonomiku negativní dopady. Důsledky tohoto odkladu však podle ekonomů budou relativně nízké ve srovnání s celkovými hospodářskými dopady koronaviru v Japonsku. Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga signalizoval, že negativní vliv odkladu na turistický sektor i další odvětví je nevyhnutelný. Odklad znamená problém i pro tokijské hotely, které teď očekávají vlnu rušení rezervací na období původního termínu olympijských her, uvedla agentura Kjódó.
• Analytici: Opatření německé vlády na pomoc firmám a lidem asi stačit nebudou
  Nová opatření za 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč), kterými chce Německo pomoci firmám a lidem vypořádat se s vysokou inflací a drahými energiemi, stačit zřejmě nebudou. Myslí si to ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski. Podle ekonoma německé Commerzbank Jörga Krämera opatření vyvolávají iluzi, že velkou část populace je možné ochránit před výrazným růstem cen energií.
• Analytici: Oslabení ekonomiky má vliv na trh práce
  Oslabení české ekonomiky se na trhu práce začíná projevovat menším počtem volných pracovních míst. Přesto ale nezaměstnanost nebude pro Česko znamenat problém a za celý letošní rok zůstane pod čtyřmi procenty, shodli se dnes analytici oslovení ČTK. Podle nich se tak firmy i nadále budou potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Podle dnešních údajů Úřadu práce ČR podíl nezaměstnaných v únoru byl stejně jako v lednu čtyři procenta, lidí bez práce bylo zhruba o 27.500 více než volných míst.
• Analytici o změnách v intervencích ČNB
  Analytici oslovení ČTK nevylučují, že by v dalších měsících mohla Česká národní banka (ČNB) přistoupit k dalšímu...
• Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
  Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Analytici: Plán na snížení emisí si vyžádá změny v ekonomice
  Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho dnes v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Po intervencích jsme čekali větší výkyvy kurzu koruny
  Vývoj kurzu koruny po ukončení forexových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků oslovených ČTK proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů koruna může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.
• Analytici: Pokles důvěry v ekonomiku ukazuje na problém s oživením
  Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.
• Analytici: Polský návrh zákazu obchodu s Ruskem v EU těžko projde
  Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB bylo v souladu s očekáváním finančního trhu
  Ponechání úrokových sazeb České národní banky (ČNB) beze změny bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jejich odhady dalších kroků centrální banky se ale liší. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na stejné úrovni je od loňského června.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB není překvapením, růst může přijít na podzim
  Rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech není překvapením, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. Bankovní rada dnes jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• Analytici: Poptávka po platině letos prudce vzroste, na trhu je deficit
  Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.