Rozbřesk: Zhoršující se americký zahraniční obchod jako munice pro Trumpa a dilema pro růst

Čtěte více

• Rozbřesk: Zasedání ECB a Fedu ukážou rozdílný přístup k inflaci. Dnes musí být ve střehu forint
  Evropská centrální banka versus Fed - tento týden uvidíme střet různých pohledů na dnešní inflační vlnu. Zatímco Fed (podobně jako ČNB) ji bere s plnou vážností a urychlí ústup z měnové expanze (tapering), ECB bude na čtvrtečním zasedání pravděpodobně i nadále přešlapovat na místě. Potvrdí sice ústup z pandemických programů (PEPP) do konce března, ale bude podmíněn dalším vylepšením pandemické situace a zcela mimo hru ponechá otázku zvýšení úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Zasedání Fedu ve stínu konkurzu na jeho šéfa
  Americká centrální banka se v následujících hodinách má stát středem finančního vesmíru, ale nemusí to být dnešní zasedání Fedu, které zvedne obchodníky ze židlí. Americký prezident Trump totiž ve stylu svých televizních reality show pořádá konkurz na příštího šéfa Fedu a jméno kandidáta hodlá oznámit zítra. Trumpova volba přitom nemusí nutně znamenat zachování statu quo ve vedení nejvlivnější centrální banky světa a proto je trhy očekávána více než dnešní výstupy z jednání FOMC.
• Rozbřesk: Zasedání OPEC předvánočním překvapením na ropě?
  Producentské státy kartelu OPEC a partnerské země vedené Ruskem budou dnes a zítra jednat ve Vídni o podobě těžebních škrtů pro příští rok. Přestože v rámci ropné aliance existuje principiální shoda na potřebě prodloužení těžebního závazku platného již od konce roku 2016, konkrétní podoba zůstává nejasná. Na trhu se tato nejistota aktuálně odráží ve zvýšené volatilitě cen ropy, které se v posledních týdnech – navzdory geopolitickým šokům – držely v relativně úzkém pásmu poblíž 60 USD/barel.
• Rozbřesk: Zasedne ECB. Změna sazeb se dnes nečeká, brzda jejich návratu směrem normálu ale také ne
  Přestože se od dnešního zasedání ECB žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečeká, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
• Rozbřesk: Zásoby dieselu jsou proklatě nízko
  V komoditně zaměřených komentářích často zdůrazňujeme, že kromě spotových cen se vyplatí sledovat i celou forwardovou křivku. Hezký příklad, proč je to vhodné a který jsme komentovali nedávno, je kauza zlevňujícího evropského plynu.
• Rozbřesk: Zásoby ropy mohou zůstat i nadále vysoké, aneb proč může snaha OPECu vyjít na prázdno
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) tento týden ve středu zveřejní své odhady pro růst spotřeby a produkce ropy pro rok 2018. Měsíční zpráva bude důležitá i proto, že bude první poté, co se OPEC dohodl na prodloužení dohody na omezení těžby ropy. Celkově bychom tak měli být schopni lépe posoudit, jak to vlastně IEA (jistá protiváha OPECu na straně dovozců ropy) s dopady dohody vidí.
• Rozbřesk: Zastaví ECB raketové zisky eura?
  Šéf ECB Mario Draghi má dnes nadlidský úkol: zastavit zisky raketově posilujícího eura, které prolomilo další technické hranice a pohybuje se v okolí 1,245 EUR/USD. Euro si tak za poslední měsíc připsalo přes 4 % a meziročně je na frontě s dolarem silnější o 17 %. Poslední prosincová prognóza ECB počítala s tím, že kurz se bude v průměru v roce 2018 pohybovat v okolí 1,17 EUR/USD, dnes je o necelých 7 % silnější. Co s tím?
• Rozbřesk: Za všechno mohou velké korporace: očekává se střet ekonomů v Jackson Hole
  Za všechno “zlo na světě” mohou velké korporace. Vlna korporátních fúzí přivedla na svět velké podniky, které nejsou vystaveny silné konkurenci, mají nepřiměřeně vysoké zisky a v důsledku toho nejsou nuceny tolik investovat ani dobře platit své zaměstnance. Teorie, kterou mimo jiné posledním výzkumem podpořil i Mezinárodní měnový fond, láká především svojí jednoduchostí. A to proto, že na celou řadu bolavých míst dnešní (nejen) americké ekonomiky nachází jeden jednoduchý recept - aktivnější antimonopolní politiku. Právě tato jednoduchost ale řadu ekonomů dráždí a z antimonopolní politiky se tak stává nečekaně živé téma, které nakonec bude i jedním z hlavních bodů víkendového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole.
• Rozbřesk: Zeman chce holubičí bankovní radu ČNB
  Výroky prezidenta Zemana pro korunu nevěstí nic úplně dobrého. V rozhovoru pro CNN Prima news naznačil, že vybíral nové kandidáty ke guvernérovi Michlovi tak, aby se jednalo převážně o holubice. „Mluvil jsem s novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu navyšování úrokových sazeb,“ uvedl prezident. S vyššími domácími i zahraničními inflačními tlaky, rostoucími inflačními očekáváními a zejména s růstem úrokových sazeb v okolních evropských zemích je přitom vysoce pravděpodobné, že nová prognóza a většina interních analýz ČNB bude volat po dalším růstu úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Země EU stále spoléhají na dluhy
  Dvanáct ku devíti. Tak to je skóre, které vyjadřuje poměr mezi zeměmi hospodařícími ve třetím čtvrtletí loňského roku s přebytkem veřejných rozpočtů vůči těm, které i nadále spoléhají na dluhové financování. Přestože ve skupině lépe hospodařících je nejenom ČR, ale především největší evropská ekonomika – Německo, za celou EU i eurozónu zůstaly rozpočty opět v červených číslech.
• Rozbřesk: Zlato, jakožto globální anti-dolar, září díky koroně ještě více než předtím
  Zlato od finanční krize 2008 září. Korona-krize však žlutému kovu dodala daleko blyštivější lesk. Nehledě na aktuální korekci dolarová cena zlata letos stoupla o 32 %, v korunách pak nárůst činí téměř 30 %.
• Rozbřesk: Zmatená komunikace ECB a čekání na ČNB
  Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Evropští centrální bankéři jako by se nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí trhům říci. Před čtrnácti dny ECB na tradičním zasedání představila výrazně nižší inflační prognózu a Mario Draghi odmítal dotazy na ukončení měnové expanze jako bezpředmětné a předčasné. Zdálo se, že dřívější osekání politiky kvantitativního uvolňování (QE) je zcela mimo hru.
• Rozbřesk: Změní Fed očekávání trhů?
  Dnešní ekonomický kalendář je nabitý událostmi od amerických podnikatelských nálad, inflace, maloobchodu, nicméně tou nejdůležitější bude nepochybně zasedání Fedu. Očekáváme, že po třech měsících FOMC znovu zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a především naznačí, jakým směrem se bude ubírat jeho politika po zbytek letošního roku. Počítáme prozatím s trojím zvýšením úrokových sazeb na 0,75-1,00 %, tedy na úroveň, kde byly naposledy v polovině prosince 2008.
• Rozbřesk: Zpět k dluhům
  Uplynuly teprve dva měsíce a výsledek hospodaření státu už dosáhl poloviny deficitu schváleného pro celý rok 2019. Optimista by řekl, že jde o důsledek nižších příjmů z EU, pesimista by zase mohl mluvit o důsledku expanze veřejných výdajů, pravda však zřejmě bude někde mezi. Hodnotit výsledek hospodaření státu po tak krátké době, kdy se v příjmech ještě ani neprojevila daň z příjmu právnických osob, může být skutečně „troufalé“, nicméně i tak si nelze nevšimnout některých tendencí, které budou rozpočet tlačit v letošním roce do deficitu a budou i komplikovat sestavování rozpočtu na rok příští. Nehledě na to, že si na tento schodek bude muset stát nebo přesněji daňoví poplatníci vypůjčit na finančních trzích.
• Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy - drahá a neefektivní podpora ekonomiky
  Zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impuls je na světě. Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent…, to vše kvůli vysokým nákladům pravděpodobně jen na dva roky. Kde je problém?
• Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy je drahý krok, který nemusí příliš pomoci
  Zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové daňové sazby 15 % (ponechána bude sazba 23 % pro příjmy nad 139 tis. korun) povede ke značnému snížení daňové zátěže prakticky pro všechny zaměstnance. Je to však relativně málo promyšlený krok, který má řadu zádrhelů, a v tuto chvíli by vláda mohla peníze použít rozumněji.
• Rozbřesk: Ztráty českých dluhopisů narůstají
  Státu se tento týden podařilo vypůjčit si na finančních trzích dalších zhruba sedmnáct miliard korun na zalátání letošního plánovaného deficitu státního rozpočtu a na krytí letos splatných bondů. Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve jen začátek. Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 mld. korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 mld. na splátky dluhopisů. Neboli, celkově si tak musí obstarat přes rekordních sedm set miliard korun.
• Rozbřesk: Zvládne Fed hladké přistání? Koruna se zastavila v okolí 24,70 EUR/CZK
  Fed v tomto týdnu odstartoval cyklus zvyšování úrokových sazeb a finanční trhy začínají čím dál intenzivněji řešit otázku, zda bude americká centrální banka schopna dosáhnout tzv. hladkého přistání (soft landing). Tím se myslí scénář, kdy růst sazeb zchladí ekonomiku jen do té míry, že dojde ke zpomalení ekonomického růstu, nikoli však recesi. A přestože historie napovídá, že dosáhnout hladkého přistání je velmi obtížné, šéf Fedu Powell zůstává i nadále přesvědčen, že americká ekonomika v nejbližších letech do recese nezamíří.
• Rozbřesk: Zvýšení amerických sazeb je na spadnutí
  Zatímco česká inflace očekávání centrální banky překonala, růst mezd neakceleroval tak, jak naznačovala prognóza i očekávání trhu. Průměrná mzda se tentokrát zvýšila „jen“ o 4,2 %, a to ještě zásluhou veřejného sektoru (nepodnikatelské sféry), kde se tentokrát přidávalo o více než šest procent. Zdaleka to ovšem neznamená, že by se růst mezd v české ekonomice zastavil. Jak totiž ukazuje medián (+6 %), který vývoj mezd reprezentuje přece jen o něco lépe než průměr, dynamika mezd se ve skutečnosti zrychluje.
• Rozbřesk: Zvýšení sazeb ČNB přijde na řadu až s vyšším růstem v eurozóně
  Bankovní rada ČNB se rozhodla i v prosinci nepřekvapovat a ponechala úrokové sazby beze změny. Stejně jako v září a v listopadu pro toto rozhodnutí hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco dva další preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nezměnil se výsledek ani argumenty, které za ním stojí. Opět převážily důvody o přetrvávajících zahraničních rizicích a nejistotách, které nezměnil ani nadcházející brexit, a tak argumenty o vyšších domácích inflačních tlacích ani tentokrát nepřevážily. Na první pohled tedy zůstalo vše při starém, nicméně něco se přece jen změnilo, nebo lépe řečeno vyjasnilo.