Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy - drahá a neefektivní podpora ekonomiky

Čtěte více

• Rozbřesk: Zásoby ropy mohou zůstat i nadále vysoké, aneb proč může snaha OPECu vyjít na prázdno
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) tento týden ve středu zveřejní své odhady pro růst spotřeby a produkce ropy pro rok 2018. Měsíční zpráva bude důležitá i proto, že bude první poté, co se OPEC dohodl na prodloužení dohody na omezení těžby ropy. Celkově bychom tak měli být schopni lépe posoudit, jak to vlastně IEA (jistá protiváha OPECu na straně dovozců ropy) s dopady dohody vidí.
• Rozbřesk: Zastaví ECB raketové zisky eura?
  Šéf ECB Mario Draghi má dnes nadlidský úkol: zastavit zisky raketově posilujícího eura, které prolomilo další technické hranice a pohybuje se v okolí 1,245 EUR/USD. Euro si tak za poslední měsíc připsalo přes 4 % a meziročně je na frontě s dolarem silnější o 17 %. Poslední prosincová prognóza ECB počítala s tím, že kurz se bude v průměru v roce 2018 pohybovat v okolí 1,17 EUR/USD, dnes je o necelých 7 % silnější. Co s tím?
• Rozbřesk: Za všechno mohou velké korporace: očekává se střet ekonomů v Jackson Hole
  Za všechno “zlo na světě” mohou velké korporace. Vlna korporátních fúzí přivedla na svět velké podniky, které nejsou vystaveny silné konkurenci, mají nepřiměřeně vysoké zisky a v důsledku toho nejsou nuceny tolik investovat ani dobře platit své zaměstnance. Teorie, kterou mimo jiné posledním výzkumem podpořil i Mezinárodní měnový fond, láká především svojí jednoduchostí. A to proto, že na celou řadu bolavých míst dnešní (nejen) americké ekonomiky nachází jeden jednoduchý recept - aktivnější antimonopolní politiku. Právě tato jednoduchost ale řadu ekonomů dráždí a z antimonopolní politiky se tak stává nečekaně živé téma, které nakonec bude i jedním z hlavních bodů víkendového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole.
• Rozbřesk: Zeman chce holubičí bankovní radu ČNB
  Výroky prezidenta Zemana pro korunu nevěstí nic úplně dobrého. V rozhovoru pro CNN Prima news naznačil, že vybíral nové kandidáty ke guvernérovi Michlovi tak, aby se jednalo převážně o holubice. „Mluvil jsem s novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu navyšování úrokových sazeb,“ uvedl prezident. S vyššími domácími i zahraničními inflačními tlaky, rostoucími inflačními očekáváními a zejména s růstem úrokových sazeb v okolních evropských zemích je přitom vysoce pravděpodobné, že nová prognóza a většina interních analýz ČNB bude volat po dalším růstu úrokových sazeb.
• Rozbřesk: Země EU stále spoléhají na dluhy
  Dvanáct ku devíti. Tak to je skóre, které vyjadřuje poměr mezi zeměmi hospodařícími ve třetím čtvrtletí loňského roku s přebytkem veřejných rozpočtů vůči těm, které i nadále spoléhají na dluhové financování. Přestože ve skupině lépe hospodařících je nejenom ČR, ale především největší evropská ekonomika – Německo, za celou EU i eurozónu zůstaly rozpočty opět v červených číslech.
• Rozbřesk: Zhoršující se americký zahraniční obchod jako munice pro Trumpa a dilema pro růst
  Spojené státy zaznamenaly v lednu obchodní deficit blížící se hodnotě 50 mld. USD, což je nejvyšší hodnota za poslední čtyři roky. Export nestačí rychlému růstu dovozů, což nejenže účetně tlačí americký růst směrem dolů, ale samozřejmě přidává munici Trumpově administrativě v boji s neférovým zahraničním obchodem.
• Rozbřesk: Zlato, jakožto globální anti-dolar, září díky koroně ještě více než předtím
  Zlato od finanční krize 2008 září. Korona-krize však žlutému kovu dodala daleko blyštivější lesk. Nehledě na aktuální korekci dolarová cena zlata letos stoupla o 32 %, v korunách pak nárůst činí téměř 30 %.
• Rozbřesk: Zmatená komunikace ECB a čekání na ČNB
  Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Evropští centrální bankéři jako by se nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí trhům říci. Před čtrnácti dny ECB na tradičním zasedání představila výrazně nižší inflační prognózu a Mario Draghi odmítal dotazy na ukončení měnové expanze jako bezpředmětné a předčasné. Zdálo se, že dřívější osekání politiky kvantitativního uvolňování (QE) je zcela mimo hru.
• Rozbřesk: Změní Fed očekávání trhů?
  Dnešní ekonomický kalendář je nabitý událostmi od amerických podnikatelských nálad, inflace, maloobchodu, nicméně tou nejdůležitější bude nepochybně zasedání Fedu. Očekáváme, že po třech měsících FOMC znovu zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a především naznačí, jakým směrem se bude ubírat jeho politika po zbytek letošního roku. Počítáme prozatím s trojím zvýšením úrokových sazeb na 0,75-1,00 %, tedy na úroveň, kde byly naposledy v polovině prosince 2008.
• Rozbřesk: Zpět k dluhům
  Uplynuly teprve dva měsíce a výsledek hospodaření státu už dosáhl poloviny deficitu schváleného pro celý rok 2019. Optimista by řekl, že jde o důsledek nižších příjmů z EU, pesimista by zase mohl mluvit o důsledku expanze veřejných výdajů, pravda však zřejmě bude někde mezi. Hodnotit výsledek hospodaření státu po tak krátké době, kdy se v příjmech ještě ani neprojevila daň z příjmu právnických osob, může být skutečně „troufalé“, nicméně i tak si nelze nevšimnout některých tendencí, které budou rozpočet tlačit v letošním roce do deficitu a budou i komplikovat sestavování rozpočtu na rok příští. Nehledě na to, že si na tento schodek bude muset stát nebo přesněji daňoví poplatníci vypůjčit na finančních trzích.
• Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy je drahý krok, který nemusí příliš pomoci
  Zrušení superhrubé mzdy a zavedení nové daňové sazby 15 % (ponechána bude sazba 23 % pro příjmy nad 139 tis. korun) povede ke značnému snížení daňové zátěže prakticky pro všechny zaměstnance. Je to však relativně málo promyšlený krok, který má řadu zádrhelů, a v tuto chvíli by vláda mohla peníze použít rozumněji.
• Rozbřesk: Ztráty českých dluhopisů narůstají
  Státu se tento týden podařilo vypůjčit si na finančních trzích dalších zhruba sedmnáct miliard korun na zalátání letošního plánovaného deficitu státního rozpočtu a na krytí letos splatných bondů. Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve jen začátek. Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 mld. korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 mld. na splátky dluhopisů. Neboli, celkově si tak musí obstarat přes rekordních sedm set miliard korun.
• Rozbřesk: Zvládne Fed hladké přistání? Koruna se zastavila v okolí 24,70 EUR/CZK
  Fed v tomto týdnu odstartoval cyklus zvyšování úrokových sazeb a finanční trhy začínají čím dál intenzivněji řešit otázku, zda bude americká centrální banka schopna dosáhnout tzv. hladkého přistání (soft landing). Tím se myslí scénář, kdy růst sazeb zchladí ekonomiku jen do té míry, že dojde ke zpomalení ekonomického růstu, nikoli však recesi. A přestože historie napovídá, že dosáhnout hladkého přistání je velmi obtížné, šéf Fedu Powell zůstává i nadále přesvědčen, že americká ekonomika v nejbližších letech do recese nezamíří.
• Rozbřesk: Zvýšení amerických sazeb je na spadnutí
  Zatímco česká inflace očekávání centrální banky překonala, růst mezd neakceleroval tak, jak naznačovala prognóza i očekávání trhu. Průměrná mzda se tentokrát zvýšila „jen“ o 4,2 %, a to ještě zásluhou veřejného sektoru (nepodnikatelské sféry), kde se tentokrát přidávalo o více než šest procent. Zdaleka to ovšem neznamená, že by se růst mezd v české ekonomice zastavil. Jak totiž ukazuje medián (+6 %), který vývoj mezd reprezentuje přece jen o něco lépe než průměr, dynamika mezd se ve skutečnosti zrychluje.
• Rozbřesk: Zvýšení sazeb ČNB přijde na řadu až s vyšším růstem v eurozóně
  Bankovní rada ČNB se rozhodla i v prosinci nepřekvapovat a ponechala úrokové sazby beze změny. Stejně jako v září a v listopadu pro toto rozhodnutí hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco dva další preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nezměnil se výsledek ani argumenty, které za ním stojí. Opět převážily důvody o přetrvávajících zahraničních rizicích a nejistotách, které nezměnil ani nadcházející brexit, a tak argumenty o vyšších domácích inflačních tlacích ani tentokrát nepřevážily. Na první pohled tedy zůstalo vše při starém, nicméně něco se přece jen změnilo, nebo lépe řečeno vyjasnilo.
• Rozbřesk: Zvyšování sazeb ČNB nekončí a v Maďarsku o víkendu volby
  Česká národní banka včera zvýšila sazby, tak jak jsme očekávali, o 50bps na 5,0 %. Současně si ponechala otevřené dveře pro další výraznější růst sazeb v nejbližších měsících.
• Rozbřesk: Zvyšování sazeb v ČNB na spadnutí?
  Vyznění včerejšího zasedání bankovní rady bylo alespoň podle následné tiskové konference jednoznačné. ČNB chce brzy začít zvyšovat své hlavní úrokové sazby, protože se vše vyvíjí v podstatě v souladu s její prognózou. Odchylky reality od modelu považuje centrální banka za marginální a dokonce je spokojena i s posílením koruny o více než tři procenta.
• Rozbřesk: 2023 rokem ústupu inflace, ale i recese a nejistot. Cena plynu kolabuje, do Chorvatska s eurem
  Právě skončený rok 2022 byl v mnoha ohledech přelomový. Do Evropy se vinou ruské agrese znovu vrátila válka a drahé energie společně s vysokou inflací se staly makro problémem číslo jedna. Centrální banky musely opustit mantru extrémně nízkých úrokových sazeb a prudce otočit kormidlo měnové politiky. Z pohledů investorů pak byl minulý rok vyloženě tristní – ještě nikdy v historii nedošlo k tak prudkému synchronnímu propadu amerických akcií i dluhopisů. Co čekat na makro frontě od roku 2023?
• Rozbřesk: 26 nejbohatších vlastní stejně jako polovina nejchudších, co stojí za novými čísly?
  Stává se z toho skoro tradice. V průběhu ledna dostane světová elita v Davosu varování od nevládní organizace Oxfam - rozdíly mezi majetkem nejbohatších a nejchudších se nadále rozevírají. Podle Oxfamu 26 nejbohatších lidí vlastnilo více než nejchudší polovina světové populace (skoro 3,8 miliardy lidí). Jmění nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose dosahuje skoro 112 miliard dolarů - podle Oxfam pouhé jedno procento z něj je stejně velké jako roční výdaje Etiopie na zdravotnictví (země se 105 miliony obyvatel). Jmění dolarových miliardářů jako Bezose vzrostlo v uplynulém roce o 12 % především kvůli dalšímu růstu akciových trhů (data jsou brána k říjnu 2018). To zní vcelku uvěřitelně. Větší problém má řada ekonomů s odhadem jmění nejchudší poloviny populace.
• Rozbřesk: 6:1 pro zvýšení sazeb ČNB
  Bankovní rada ČNB letos už počtvrté zvýšila své úrokové sazby. Hlavní sazba – dvoutýdenní repo – se tím dostává na úroveň 1,50 %, kde byla naposledy v roce 2009, diskontní sazba na 0,50 % a lombardní sazba na 2,50 %. Pro vyšší sazby zvedlo ruku šest ze sedmi členů rady, zatímco jeden centrální bankéř preferoval ponechání sazeb beze změny, respektive dává podle guvernéra přednost pozvolnějším krokům s ohledem na chování ostatních centrálních bank v Evropě.