Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo

Čtěte více

• Průmysl slibně roste, letos by to mohlo být až o deset procent. Nebýt "čipového hladomoru", zdražování materiálů a dalších potíží mohlo to být ale ještě výrazně lepší
  Průmyslová výroba v ČR v červnu překonala očekávání analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů meziroční růst průmyslové produkce o 8,3 procenta, ta místo toho poskočila o 11,4 procenta. Z velké části je razantní nárůst výsledkem ponížené základny loňského června. I tak však lze označit výsledek za příznivý. Český průmysl se totiž v červnu nad očekávání dobře dokázal vypořádat s potížemi, jimž čelí. Přesto, nebýt těchto potíží, byl by jeho růst ještě razantnější.
• Průmysl srazil americké delší úrokové sazby
  Nečekaný a výrazný propad amerického průmyslu způsobený výpadkem výroby automobilů, srazil americké delší úrokové sazby a pomohl eurodolaru dostat se výše. Dnešní kalendář makro-událostí je téměř prázdný, a tak pozornost bude věnována centrálním bankéřům a pokračující výsledkové sezóně.
• Průmysl stále v šedi
  Výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) za měsíc září podle očekávání přinesl mírnou korekci nečekaného srpnového nárůstu. Index ve zpracovatelském průmyslu poklesl z 46,7 na 46,0 bodů zcela v souladu s mediánem trhu. Naše prognóza předpokládala nepatrně lepší hodnotu (46,2 bodů).
• Průmysl šlape na plyn
  Po únorovém klopýtnutí se průmysl v březnu vrátil v plné síle, když si meziročně připsal závratných 18,2 %. Byť jsme v rámci trhu (tržní odhad činil 12,1 %) patřili mezi největší optimisty, konečný výsledek příjemně překvapil i nás. Na druhou stranu nelze nedodat, že do meziročního srovnání významně promlouvá efekt srovnávací základny, jelikož právě loňský březen byl prvním měsícem pandemických uzavírek, které tehdy průmyslu uštědřily tvrdý zásah. Letos měl březen navíc jeden pracovní den k dobru, nicméně i po očištění o tento efekt došlo k růstu o pěkných 14,9 %. Meziměsíčně si pak objem výroby připsal 3,2 %. Celý první kvartál letošního roku tak již překonal ten loňský, a to o 4,1 %. Na aktuálních datech zaujme raketový růst nových objednávek, kterých v březnu přibylo meziročně 23 %, přičemž ze zahraničí dokonce 30,4 %. V plusu je i hodnota zakázek za celé čtvrtletí (+7,9 %).
• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl táhne silná poptávka
  Průmyslová produkce v ČR v červenci oproti červnu vzrostla o 2,1 %. S ohledem na přetrvávající problém s nedostatkem komponent do výroby to není špatný výsledek. Data očištěná o kalendářní nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů oproti červenci minulého roku ukazují meziroční růst 7,0 %. Neočištěná data pak meziročně rostou o 1,1 %, což bylo mírně nad průměrným očekáváním trhu ve výši 0,7 % i naším odhadem 0,4 %. Na vysokou nejistotu odhadu ale tentokrát ukazoval široký rozptyl odhadů jdoucí od -1,5 % do 5,3 %.
• Průmysl trápí nedostatek komponent
  Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
• Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo
  Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.
• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání dobře
  Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu vzrostl na 48,9 bodů a pozitivně předčil odhad trhu (48,0) i náš odhad, který byl skutečnému výsledku o něco blíže (48,3 bodů). Výrobní index v dubnu zaznamenal nejpomalejší tempo poklesu zdraví zpracovatelského sektoru od června 2022 a zvýšil se již čtvrtý měsíc v řadě.
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe propadl
  Průmyslová výroba v září zpomalila na -1,3 % oproti revidovaným -0,1 %. Trhy očekávaly pokles na 0,2 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zpomaluje
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,3 % meziměsíčně oproti revidovanému poklesu o 0,5 % v září. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 0,4 % meziměsíčně oproti -0,2 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení na 0,1 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v červenci bojoval statečně
  I navzdory pokračujícímu nedostatku výrobních vstupů a chybějícím dvěma pracovním dnům dokázal český průmysl meziročně vykázat nárůst, konkrétně pak o 1,1 %. Po očištění právě o počet pracovních dnů se jednalo o růst o 7 %. Byť do meziročního výsledku nadále promlouvala mírně snížená srovnávací základna z loňska, meziměsíční růst na úrovni 2,1 % dokazuje, že se český průmysl skutečně držel na pozitivní trajektorii. Oproti loňsku výrazně narostly i tržby (12,1 %), přičemž větší měrou z tuzemska (14,5 %) nežli ze zahraničí (10,4 %). Podobně i celkový růst nových zakázek (18,9 % meziročně) byl tažen více těmi z Česka (20,2 %) než z ciziny (18,3 %). Nepatrně se ve srovnání s loňským červencem snížil evidenční počet zaměstnanců (-0,6 %), ovšem těm, kteří zůstali, narostla průměrná mzda o 5,3 %.
• Průmysl v červenci podpořila výroba energií, zpracovatelská výroba ale klesla
  Červencová průmyslová výroba byla především ovlivněna oživením v energetickém průmyslu, když se meziměsíčně celková výroba zvýšila o 0,8 %. V meziročním vyjádření byla v červenci vyšší o 4,9 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 3,1 % y/y a mírněji i náš odhad, který počítal s nárůstem o 4,2 %. Po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní činil meziroční nárůst 1,8 %. Tuzemskému průmyslu se tak po celý letošní rok daří vyrábět oproti loňsku více. Mírný nárůst průmyslové výroby v červenci díky energetickému průmyslu ale trochu maskuje zhoršující se trend ve zpracovatelském průmyslu v posledních měsících, který může souviset s odezníváním efektu předzásobení a negativním dopadem amerických cel. Pokles výroby v posledních měsících je ale zatím relativně mírný.
• Průmysl v červenci stahovaly celozávodní dovolené, i bez nich by ale jeho výkon byl matný. Škodí mu problémy Německa i nadále poměrně vysoké úrokové sazby
  Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší. V červenci se ve slabém výkonu průmyslu projevily přetrvávající potíže v dodavatelském řetězci autoprůmyslu, ale také časování dovolených v něm. Například ve všech třech českých závodech automobilky Škoda Auto probíhala letos dovolená mezi 8. a 22. červencem.