Průmysl v Americe zpomaluje

Čtěte více

• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl táhne silná poptávka
  Průmyslová produkce v ČR v červenci oproti červnu vzrostla o 2,1 %. S ohledem na přetrvávající problém s nedostatkem komponent do výroby to není špatný výsledek. Data očištěná o kalendářní nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů oproti červenci minulého roku ukazují meziroční růst 7,0 %. Neočištěná data pak meziročně rostou o 1,1 %, což bylo mírně nad průměrným očekáváním trhu ve výši 0,7 % i naším odhadem 0,4 %. Na vysokou nejistotu odhadu ale tentokrát ukazoval široký rozptyl odhadů jdoucí od -1,5 % do 5,3 %.
• Průmysl trápí nedostatek komponent
  Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
• Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo
  Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.
• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání dobře
  Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu vzrostl na 48,9 bodů a pozitivně předčil odhad trhu (48,0) i náš odhad, který byl skutečnému výsledku o něco blíže (48,3 bodů). Výrobní index v dubnu zaznamenal nejpomalejší tempo poklesu zdraví zpracovatelského sektoru od června 2022 a zvýšil se již čtvrtý měsíc v řadě.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe propadl
  Průmyslová výroba v září zpomalila na -1,3 % oproti revidovaným -0,1 %. Trhy očekávaly pokles na 0,2 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 0,4 % meziměsíčně oproti -0,2 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení na 0,1 % meziměsíčně.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v červenci bojoval statečně
  I navzdory pokračujícímu nedostatku výrobních vstupů a chybějícím dvěma pracovním dnům dokázal český průmysl meziročně vykázat nárůst, konkrétně pak o 1,1 %. Po očištění právě o počet pracovních dnů se jednalo o růst o 7 %. Byť do meziročního výsledku nadále promlouvala mírně snížená srovnávací základna z loňska, meziměsíční růst na úrovni 2,1 % dokazuje, že se český průmysl skutečně držel na pozitivní trajektorii. Oproti loňsku výrazně narostly i tržby (12,1 %), přičemž větší měrou z tuzemska (14,5 %) nežli ze zahraničí (10,4 %). Podobně i celkový růst nových zakázek (18,9 % meziročně) byl tažen více těmi z Česka (20,2 %) než z ciziny (18,3 %). Nepatrně se ve srovnání s loňským červencem snížil evidenční počet zaměstnanců (-0,6 %), ovšem těm, kteří zůstali, narostla průměrná mzda o 5,3 %.
• Průmysl v červenci podpořila výroba energií, zpracovatelská výroba ale klesla
  Červencová průmyslová výroba byla především ovlivněna oživením v energetickém průmyslu, když se meziměsíčně celková výroba zvýšila o 0,8 %. V meziročním vyjádření byla v červenci vyšší o 4,9 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 3,1 % y/y a mírněji i náš odhad, který počítal s nárůstem o 4,2 %. Po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní činil meziroční nárůst 1,8 %. Tuzemskému průmyslu se tak po celý letošní rok daří vyrábět oproti loňsku více. Mírný nárůst průmyslové výroby v červenci díky energetickému průmyslu ale trochu maskuje zhoršující se trend ve zpracovatelském průmyslu v posledních měsících, který může souviset s odezníváním efektu předzásobení a negativním dopadem amerických cel. Pokles výroby v posledních měsících je ale zatím relativně mírný.
• Průmysl v červenci stahovaly celozávodní dovolené, i bez nich by ale jeho výkon byl matný. Škodí mu problémy Německa i nadále poměrně vysoké úrokové sazby
  Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší. V červenci se ve slabém výkonu průmyslu projevily přetrvávající potíže v dodavatelském řetězci autoprůmyslu, ale také časování dovolených v něm. Například ve všech třech českých závodech automobilky Škoda Auto probíhala letos dovolená mezi 8. a 22. červencem.
• Průmysl v červenci zaznamenal oživení
  „Průmyslová produkce v červenci znovu nabrala růstový směr. Podle dnes publikovaných dat ČSÚ meziročně stoupla o 1,8 % a meziměsíčně o 0,8 %. Průmysl tak po červnovém zpomalení opět zaznamenává výraznější oživení, ale o udržitelném trendu zatím nelze hovořit,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl v Česku: Kousek nahoru, ale cesta je ještě dlouhá
  Co nám dneska řekli z Českého statistického úřadu? Průmyslová produkce v říjnu 2023 vzrostla o 1,9 % oproti minulému roku. Na první pohled dobré zprávy, ale když se podíváme blíž, vidíme, že to není úplně na hurá. Většina tohoto růstu vychází z faktu, že loni to v automobilovém průmyslu vypadalo docela bledě, takže srovnávací základna je nízká.
• Průmysl v Česku stále padá, tak zlá čísla nečekali ani největší pesimisté. Průmysl během koronakrize sjel výtahem do suterénu, nahoru teď musí šlapat po schodech po svých
  Propad průmyslové výroby v Česku byl v květnu hlubší, než čekali i největší pesimisté mezi odborníky. Největší pesimisté mezi analytiky oslovenými agenturou Bloomberg předpokládali meziroční propad čítající 25,4 procenta. Ve skutečnosti je zřícení průmyslové výroby ještě citelně závažnější, neboť propad činí 29,4 procenta. Na neblahá čísla za průmysl dokonce svým oslabením vůči euru reagovala i koruna.
• Průmysl v dubnu spadl na hluboké dno
  Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady. Meziměsíční propad průmyslové výroby dosáhl 23,4 %, což znamená meziroční propad o 33,7 %.