Průmysl v Americe propadl

Čtěte více

• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl táhne silná poptávka
  Průmyslová produkce v ČR v červenci oproti červnu vzrostla o 2,1 %. S ohledem na přetrvávající problém s nedostatkem komponent do výroby to není špatný výsledek. Data očištěná o kalendářní nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů oproti červenci minulého roku ukazují meziroční růst 7,0 %. Neočištěná data pak meziročně rostou o 1,1 %, což bylo mírně nad průměrným očekáváním trhu ve výši 0,7 % i naším odhadem 0,4 %. Na vysokou nejistotu odhadu ale tentokrát ukazoval široký rozptyl odhadů jdoucí od -1,5 % do 5,3 %.
• Průmysl trápí nedostatek komponent
  Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
• Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo
  Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.
• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v červenci nedařilo, zakázky ale rostou, dech nabralo i stavebnictví
  Průmyslová produkce v červenci ve srovnání s předchozím měsícem poklesla a umazala tak většinu svého červnového zvýšení. Červencové zhoršení v domácím průmyslu však bývá ovlivněno i dovolenými, a tak je ukazatel vhodnější hodnotit až společně se srpnovými daty. Dobrou zprávou je, že objem nových zakázek svižně rostl, a to i v klíčovém automobilovém průmyslu.
• Průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání dobře
  Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu vzrostl na 48,9 bodů a pozitivně předčil odhad trhu (48,0) i náš odhad, který byl skutečnému výsledku o něco blíže (48,3 bodů). Výrobní index v dubnu zaznamenal nejpomalejší tempo poklesu zdraví zpracovatelského sektoru od června 2022 a zvýšil se již čtvrtý měsíc v řadě.
• Průmyslu se v listopadu nebývale dařilo
  Průmyslová produkce byla meziměsíčně reálně vyšší o 2,4 % a meziročně vzrostla třetí měsíc v řadě, v listopadu o silných 5,7 % (bez kalendářního očištění pokles o 0,3 %), což je výsledek vysoce přesahující naši i tržní prognózu. Pozitivem je, že výroba se zvyšuje ve většině odvětví a není tažena pouze jedním, typicky automobilovým průmyslem v posledních letech. I ten si ale vede navzdory nelehké situaci na evropském kontinentu velmi slušně a jeho výroba v listopadu vzrostla o necelých 9 %. Dařilo se také odvětvím navázaným na automotive, jako jsou výroba pryžových a plastových výrobků, či elektrických zařízení. Evidentní zlepšení je pozorováno také u kovozpracujícího průmyslu.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zpomaluje
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,3 % meziměsíčně oproti revidovanému poklesu o 0,5 % v září. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 0,4 % meziměsíčně oproti -0,2 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení na 0,1 % meziměsíčně.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v červenci bojoval statečně
  I navzdory pokračujícímu nedostatku výrobních vstupů a chybějícím dvěma pracovním dnům dokázal český průmysl meziročně vykázat nárůst, konkrétně pak o 1,1 %. Po očištění právě o počet pracovních dnů se jednalo o růst o 7 %. Byť do meziročního výsledku nadále promlouvala mírně snížená srovnávací základna z loňska, meziměsíční růst na úrovni 2,1 % dokazuje, že se český průmysl skutečně držel na pozitivní trajektorii. Oproti loňsku výrazně narostly i tržby (12,1 %), přičemž větší měrou z tuzemska (14,5 %) nežli ze zahraničí (10,4 %). Podobně i celkový růst nových zakázek (18,9 % meziročně) byl tažen více těmi z Česka (20,2 %) než z ciziny (18,3 %). Nepatrně se ve srovnání s loňským červencem snížil evidenční počet zaměstnanců (-0,6 %), ovšem těm, kteří zůstali, narostla průměrná mzda o 5,3 %.
• Průmysl v červenci klopýtl, oživení ale pokračuje
  Průmysl v červenci odevzdal větší část červnového růstu. Průmyslová produkce v červenci oproti červnu poklesla o 1,1 % a v meziročním srovnání se reálně zvýšila o 3,1 %. Tento vývoj byl však z velké části zkreslen celozávodními dovolenými a omezením výroby ve velkých podnicích. Letní čísla z průmyslu za červenec a srpen je lepší posuzovat dohromady. Zároveň z jednoho slabšího měsíce nemá smysl dělat negativní závěry, obzvláště když indexy podnikatelských nálad signalizují pokračující konjunkturu ve výrobním sektoru.
• Průmysl v červenci podpořila výroba energií, zpracovatelská výroba ale klesla
  Červencová průmyslová výroba byla především ovlivněna oživením v energetickém průmyslu, když se meziměsíčně celková výroba zvýšila o 0,8 %. V meziročním vyjádření byla v červenci vyšší o 4,9 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 3,1 % y/y a mírněji i náš odhad, který počítal s nárůstem o 4,2 %. Po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní činil meziroční nárůst 1,8 %. Tuzemskému průmyslu se tak po celý letošní rok daří vyrábět oproti loňsku více. Mírný nárůst průmyslové výroby v červenci díky energetickému průmyslu ale trochu maskuje zhoršující se trend ve zpracovatelském průmyslu v posledních měsících, který může souviset s odezníváním efektu předzásobení a negativním dopadem amerických cel. Pokles výroby v posledních měsících je ale zatím relativně mírný.
• Průmysl v červenci poklesl, výhled ale zůstává příznivý
  Průmyslová produkce v Česku v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se zároveň jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovní dní meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %.
• Průmysl v červenci stahovaly celozávodní dovolené, i bez nich by ale jeho výkon byl matný. Škodí mu problémy Německa i nadále poměrně vysoké úrokové sazby
  Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší. V červenci se ve slabém výkonu průmyslu projevily přetrvávající potíže v dodavatelském řetězci autoprůmyslu, ale také časování dovolených v něm. Například ve všech třech českých závodech automobilky Škoda Auto probíhala letos dovolená mezi 8. a 22. červencem.