Průmysl trápí nedostatek komponent

Čtěte více

• Průmyslové oživení se zadrhává
  Jak jsme se obávali, po pár nadějných měsících, kdy tuzemská průmyslová výroba poměrně svižně doháněla pandemické ztráty, přinesl srpen ochlazení. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů český průmysl meziročně ztratil 5,5 %, což po sezónním očištění znamená pokles i oproti předchozímu měsíci, konkrétně pak o 0,9 %. V neočištěném vyjádření meziroční snížení objemu výroby dosáhlo 8 %, přičemž trh sázel „pouze“ na -4,3 %. My jsme byli o něco většími pesimisty, když jsme vyhlíželi -6,2 %. V srpnu se meziročně snížil o 9,8 % i objem nových zakázek, přičemž významněji se na tomto vývoji podílely zakázky ze zahraničí (-11,1 %) nežli z tuzemska (-6,6 %). Poklesl i evidenční počet zaměstnanců (-4,1 %), ovšem v růstu pokračovala jejich průměrná mzda (2,0 %).
• Průmysl před epidemií koronaviru vzrostl
  Průmyslová výroba v lednu oproti prosinci vzrostla o 1,1 %. Na meziročním srovnání to znamená meziroční pokles o 1,4 %, což bylo velmi blízko očekávání trhu. Je to pozitivní údaj, který ale přichází po výrazných poklesech předchozích měsíců. Na začátku roku se zlepšovaly předstihové indikátory a vzrostl i průmysl v Německu. Byla zde tedy značná naděje na zlepšení i v dalších měsících. S epidemií koronaviru ale od března uvidíme slabší údaje.
• Průmysl příjemně překvapil
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. U průmyslových tržeb došlo meziročně k poklesu o 5,8 %, přičemž výrazněji se na tomto podílel pokles domácích (-9,6 %) nežli vývozních (-3,0 %). Zmenšil se i objem zakázek, kterých oproti loňsku ubylo 3,4 % a i zde byla situace horší z tuzemska (-10,3 %) nežli ze zahraničí (-0,1 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 3,8 %, ovšem jejich průměrná mzda vzrostla o 0,7 %.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji
  Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
• Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent
  „Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
• Průmysl se zotavuje. Stavebnictví hlásí problémy
  „Žijeme v zemi, kde linky metra končí v polích. Přesto je extrémně složité vybudovat dostatek nových bytů, které by zvýšily dostupnost bydlení ve hlavním městě. Jde o fatální selhání veřejné správy, o kterém politici vědí, ale dlouhodobě ho nedokážou řešit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v Česku stále padá, tak zlá čísla nečekali ani největší pesimisté. Průmysl během koronakrize sjel výtahem do suterénu, nahoru teď musí šlapat po schodech po svých
  Propad průmyslové výroby v Česku byl v květnu hlubší, než čekali i největší pesimisté mezi odborníky. Největší pesimisté mezi analytiky oslovenými agenturou Bloomberg předpokládali meziroční propad čítající 25,4 procenta. Ve skutečnosti je zřícení průmyslové výroby ještě citelně závažnější, neboť propad činí 29,4 procenta. Na neblahá čísla za průmysl dokonce svým oslabením vůči euru reagovala i koruna.
• Průmysl v dubnu spadl na hluboké dno
  Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady. Meziměsíční propad průmyslové výroby dosáhl 23,4 %, což znamená meziroční propad o 33,7 %.
• Průmysl v eurozóně v březnu poklesl
  Při absenci jakýkoliv významnější dat a komentářů se dolar proti euru posunul směrem ke slabším hodnotám asi o 0,4 %...
• Průmysl v eurozóně zpomaluje, analýza EUR/CAD
  Průmyslová produkce eurozóny překvapivě v lednu kontraktovala. Po nepovedeném prosinci, kdy produkce ztratila 0,4...
• Průmysl v oblasti Chicaga lepší, důvěra spotřebitelů klesla méně. Eurodolar se přiblížil 1,32 USD
  Euro v průběhu dneška pokračovalo v pozvolném oslabování vůči dolaru vstříc hranici 1,32 USD/EUR, aktuálně...
• Průmysl zvolnil, meziročně je ale dále v plusu
  Česká průmyslová výroba ukázala během druhé vlny pozoruhodnou odolnost a aktuální průzkumy jako například PMI ve výrobě ukázaly, že si ji drží i v průběhu nyní již třetí vlny pandemie. Na vlně pozitivních zpráv jsme tak my i trh očekávali, že průmysl v listopadu již skoro dorovnal meziroční ztráty. Konkrétně jsme počítali s -0,3 %, přičemž konsensus trhu činil -0,7 %. Nicméně předpoklady se nenaplnily a průmyslová výroba meziročně poklesla o 2,2 %. V říjnu dosáhla výsledku -1,3 %.
• Průzkum analytiků Fidelity International: Souboj společností o dosažení nulových emisí
  Podle analytiků z Fidelity International (Fidelity) bude do roku 2030 téměř čtvrtina všech společností uhlíkově neutrálních. Evropské společnosti jsou vpředu, ostatní regiony jsou jim v patách. 25 procent analytiků pokrývajících Čínu zmiňuje rostoucí důraz na ESG hodnocení u většiny sledovaných společností, což znamená nárůst oproti přibližně 15 procentům z předchozích tří let.