Průmysl v červenci klopýtl, oživení ale pokračuje

Klíčové body

• Průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 1,1 %, oživení však pokračuje.
• Zahraniční průmyslové zakázky meziročně vzrostly o výrazných 15,7 %.
• Stavebnictví přidalo 0,4 %, zatímco obchodní bilance skončila schodkem 8,5 mld. Kč.

Průmyslová a stavební produkce (červenec 2026)

Průmysl v červenci odevzdal větší část červnového růstu. Průmyslová produkce v červenci oproti červnu poklesla o 1,1 % a v meziročním srovnání se reálně zvýšila o 3,1 %. Tento vývoj byl však z velké části zkreslen celozávodními dovolenými a omezením výroby ve velkých podnicích. Letní čísla z průmyslu za červenec a srpen je lepší posuzovat dohromady. Zároveň z jednoho slabšího měsíce nemá smysl dělat negativní závěry, obzvláště když indexy podnikatelských nálad signalizují pokračující konjunkturu ve výrobním sektoru. 

Nové průmyslové zakázky v červenci sice poklesly o 3,2 %, ale meziročně jejich hodnota vzrostla o 7,2 %. Meziměsíční pokles zakázek však v červenci přišel poté, co jejich hodnota v červnu výrazně vzrostla. Pozitivní je navíc vývoj zahraničních zakázek, které v červenci meziročně vzrostly o 15,7 %. V neposlední řadě je třeba zmínit, že v červnu hodnotu nových zakázek jednorázově výrazně navýšily objednávky ostatních dopravních prostředků a zařízení. Oživení zahraniční poptávky zůstává v posledních měsících velmi dobře viditelné.

V červenci i nadále pokračoval pokles zaměstnanosti v průmyslu, když evidenční počet zaměstnanců meziročně poklesl o 1,0 %. 

V meziměsíčním srovnání v červenci poklesla produkce ve většině oddílů zpracovatelského průmyslu včetně výroby motorových vozidel. Výjimkou byl růst produkce ve strojírenství (+4,3 %). V těžkém průmyslu produkce poklesla o 0,7 %. Mírný meziměsíční růst produkce o 0,3 % si připsala energetika. V meziročním srovnání k růstu průmyslu v červenci nejvíce přispěl sektor energetiky a také výroba motorových vozidel a elektrických zařízení. 

Předstihové ukazatele (např. PMI) v posledních měsících signalizují solidní výkonost domácího průmyslu. Ani slabší červenec nic nemění na tom, že tuzemský průmysl postupně ožívá a přibývají nové zakázky. Pomáhá zejména silnější zahraniční poptávka a dobrý výkon automobilového či elektronického sektoru. Pozitivní je i růst využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu na nejvyšší hodnoty od roku 2021. Oživení však zatím není plošné a firmy zůstávají opatrné při nabírání zaměstnanců, což dobře ilustruje pokračující pokles zaměstnanosti v průmyslu. 

V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst průmyslové produkce zhruba o 2 %. Rizikem o něco slabšího růstu zůstávají vysoké vstupní náklady spojené s cenami energetických komodit a také problémy v dodavatelských řetězcích. 

Stavební produkce v červenci oproti červnu vzrostla o 0,4 % a v meziročním srovnání růst zpomalil na 1,8 %. Červen opět ukázal na rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích. Zatímco produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 4,9 %, tak inženýrské stavitelství pokleslo o 3,4 %. Opticky slabší růst stavebnictví v letošním roce lze připsat vysoké statistické základně z roku 2025, kdy stavební produkce jela na plné obrátky. V případě stavebnictví zůstává i nadále problémem nedostatek zaměstnanců a také nedostatečná poptávka. Počet vydaných stavebních povolení v červenci meziročně vzrostl o 4,0 %.

Zahraniční obchod se zbožím (červenec 2026)

V zahraničním obchodě se zbožím v červenci meziročně vzrostl vývoz o 3,9 % na 390,2 mld. korun a dovoz o 5,2 % na 398,7 mld. korun. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 % a dovoz o 3,1 %. Obchodní bilance v červenci skončila schodkem 8,5 mld. korun. V červenci tak došlo k obvyklému sezonnímu obratu zahraničního obchodu do záporných hodnot, který byl navíc umocněn dovozem dražších energetických komodit. 

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím v červenci příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky o 4,0 mld. Kč, vyšší přebytek s elektřinou o 2,4 mld. Kč a motorovými vozidly o 1,7 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo naopak hlavně prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 6,7 mld. Kč, s ropou a zemním plynem o 3,7 mld. Kč a také zhoršení bilance u elektrických zařízení o 2,8 mld. Kč.

Pozitivní je, že vývozní strana české ekonomiky nyní dostává solidní podporu od zahraniční poptávky. Český výrobní PMI dosáhl v červenci 52,2 bodu a nové exportní zakázky svižně rostly. V srpnu se PMI dokonce zvýšil na 54,1 bodu. Zlepšování je patrné také v Německu, kde výrobní PMI vzrostl z červencových 52,2 na srpnových 54,3 bodu. Pozitivní dopad nových zakázek se ale kvůli letním odstávkám pravděpodobně projeví výrazněji až v následujících měsících.

Další vývoj zahraničního obchodu bude odvislý od síly oživení evropského průmyslu a rostoucích exportních zakázek na jedné straně a dražších cen energetických komodit na straně druhé. Případná další eskalace konfliktu na Blízkém východě a narušení přepravních tras by vedly ke zhoršení směnných relací a držely letošní přebytek obchodní bilance výrazně pod loňským číslem 207,1 mld. korun. 

FAQ

Znamená červencový pokles obrat v průmyslu?

Ne, data výrazně ovlivnily letní odstávky.

Co podporuje další oživení?

Především silnější zahraniční poptávka a nové zakázky.

Proč skončil zahraniční obchod ve schodku?

Kvůli sezónnosti a dražším dovozům energií.

Čtěte více

• Průmyslu se v listopadu nebývale dařilo
  Průmyslová produkce byla meziměsíčně reálně vyšší o 2,4 % a meziročně vzrostla třetí měsíc v řadě, v listopadu o silných 5,7 % (bez kalendářního očištění pokles o 0,3 %), což je výsledek vysoce přesahující naši i tržní prognózu. Pozitivem je, že výroba se zvyšuje ve většině odvětví a není tažena pouze jedním, typicky automobilovým průmyslem v posledních letech. I ten si ale vede navzdory nelehké situaci na evropském kontinentu velmi slušně a jeho výroba v listopadu vzrostla o necelých 9 %. Dařilo se také odvětvím navázaným na automotive, jako jsou výroba pryžových a plastových výrobků, či elektrických zařízení. Evidentní zlepšení je pozorováno také u kovozpracujícího průmyslu.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe propadl
  Průmyslová výroba v září zpomalila na -1,3 % oproti revidovaným -0,1 %. Trhy očekávaly pokles na 0,2 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zpomaluje
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,3 % meziměsíčně oproti revidovanému poklesu o 0,5 % v září. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 0,4 % meziměsíčně oproti -0,2 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení na 0,1 % meziměsíčně.
• Průmysl v březnu za kamna vlezl
  Průmyslová výroba ČR v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad se tak prohloubil na 10,8 %. To bylo v souladu s naším očekáváním ale necelé 3 procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.
• Průmysl v červenci bojoval statečně
  I navzdory pokračujícímu nedostatku výrobních vstupů a chybějícím dvěma pracovním dnům dokázal český průmysl meziročně vykázat nárůst, konkrétně pak o 1,1 %. Po očištění právě o počet pracovních dnů se jednalo o růst o 7 %. Byť do meziročního výsledku nadále promlouvala mírně snížená srovnávací základna z loňska, meziměsíční růst na úrovni 2,1 % dokazuje, že se český průmysl skutečně držel na pozitivní trajektorii. Oproti loňsku výrazně narostly i tržby (12,1 %), přičemž větší měrou z tuzemska (14,5 %) nežli ze zahraničí (10,4 %). Podobně i celkový růst nových zakázek (18,9 % meziročně) byl tažen více těmi z Česka (20,2 %) než z ciziny (18,3 %). Nepatrně se ve srovnání s loňským červencem snížil evidenční počet zaměstnanců (-0,6 %), ovšem těm, kteří zůstali, narostla průměrná mzda o 5,3 %.
• Průmysl v červenci podpořila výroba energií, zpracovatelská výroba ale klesla
  Červencová průmyslová výroba byla především ovlivněna oživením v energetickém průmyslu, když se meziměsíčně celková výroba zvýšila o 0,8 %. V meziročním vyjádření byla v červenci vyšší o 4,9 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 3,1 % y/y a mírněji i náš odhad, který počítal s nárůstem o 4,2 %. Po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní činil meziroční nárůst 1,8 %. Tuzemskému průmyslu se tak po celý letošní rok daří vyrábět oproti loňsku více. Mírný nárůst průmyslové výroby v červenci díky energetickému průmyslu ale trochu maskuje zhoršující se trend ve zpracovatelském průmyslu v posledních měsících, který může souviset s odezníváním efektu předzásobení a negativním dopadem amerických cel. Pokles výroby v posledních měsících je ale zatím relativně mírný.
• Průmysl v červenci poklesl, výhled ale zůstává příznivý
  Průmyslová produkce v Česku v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se zároveň jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovní dní meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %.
• Průmysl v červenci stahovaly celozávodní dovolené, i bez nich by ale jeho výkon byl matný. Škodí mu problémy Německa i nadále poměrně vysoké úrokové sazby
  Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší. V červenci se ve slabém výkonu průmyslu projevily přetrvávající potíže v dodavatelském řetězci autoprůmyslu, ale také časování dovolených v něm. Například ve všech třech českých závodech automobilky Škoda Auto probíhala letos dovolená mezi 8. a 22. červencem.
• Průmysl v červenci zaznamenal oživení
  „Průmyslová produkce v červenci znovu nabrala růstový směr. Podle dnes publikovaných dat ČSÚ meziročně stoupla o 1,8 % a meziměsíčně o 0,8 %. Průmysl tak po červnovém zpomalení opět zaznamenává výraznější oživení, ale o udržitelném trendu zatím nelze hovořit,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl v Česku: Kousek nahoru, ale cesta je ještě dlouhá
  Co nám dneska řekli z Českého statistického úřadu? Průmyslová produkce v říjnu 2023 vzrostla o 1,9 % oproti minulému roku. Na první pohled dobré zprávy, ale když se podíváme blíž, vidíme, že to není úplně na hurá. Většina tohoto růstu vychází z faktu, že loni to v automobilovém průmyslu vypadalo docela bledě, takže srovnávací základna je nízká.
• Průmysl v Česku stále padá, tak zlá čísla nečekali ani největší pesimisté. Průmysl během koronakrize sjel výtahem do suterénu, nahoru teď musí šlapat po schodech po svých
  Propad průmyslové výroby v Česku byl v květnu hlubší, než čekali i největší pesimisté mezi odborníky. Největší pesimisté mezi analytiky oslovenými agenturou Bloomberg předpokládali meziroční propad čítající 25,4 procenta. Ve skutečnosti je zřícení průmyslové výroby ještě citelně závažnější, neboť propad činí 29,4 procenta. Na neblahá čísla za průmysl dokonce svým oslabením vůči euru reagovala i koruna.
• Průmysl v druhém čtvrtletí solidně narostl, stavebnictví ale ztrácelo dech
  Silný růst průmyslové výroby v červnu a nadále solidní exportní výkon podle nás potvrzuje pokračování cyklického oživení domácího průmyslu. Předstihová data z průmyslu i přes vyšší ceny energií zatím stále indikují relativně příznivý výhled. Stavební výroba v průběhu druhého čtvrtletí meziměsíčně klesala, mezičtvrtletně ale oproti Q1 stále zaznamenala zlepšení. Rezidenční výstavba již vykazuje známky mírného oživení, což se odrazilo v růstu pozemního stavitelství v červnu. Bilance zahraničního obchodu se v červnu po sezónním očištění sice zúžila, exportní výkon české ekonomiky se ale dále zvyšoval.
• Průmysl v dubnu spadl na hluboké dno
  Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady. Meziměsíční propad průmyslové výroby dosáhl 23,4 %, což znamená meziroční propad o 33,7 %.
• Průmysl v dubnu spíše zklamal, stále zaostává za úrovní roku 2019. Škodí mu nedostatek dílů v autoprůmyslu, teplé počasí, drahé energie, vysoké úroky a zadrhnuté Německo
  Průmyslová výroba v Česku letos v dubnu meziročně klesla o 0,4 procenta, takže mírně zklamala. Čekal se spíše nepatrný růst, v pásmu „černé nuly“. V neočištěné podobě sice průmyslová výroba meziročně přidala solidních devět procent, nejvíce od srpna 2022, avšak tento výsledek je dán tím, že z důvodu letošních brzkých Velikonoc měl duben 2024 o tři pracovní více než ten loňský.
• Průmysl v dubnu šlape brzdu
  Průmysl v dubnu šlápl na brzdu a poklesl meziměsíčně o 0,8%, což vedlo k reálnému propadu o 3,8%. Největší problémy opět hlásí výrobci dopravních prostředků, a to jak automotive (více než -15% meziročně), tak i výrobci ostatních dopravních prostředků (-28,2% meziročně). Nadále sice platí, že mezi odvětvími zůstávají výrazné rozdíly a řada z nich přispívá k průmyslové produkci výrazně pozitivně (výroba oděvů meziročně roste o více než 18%).