Průmysl táhne silná poptávka

Čtěte více

• Průmysl silně trápí nedostatek komponent
  Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především ve výrobě automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
• Průmysl si v červenci připsal další dvě procenta
  Navzdory problémům, s nimiž se musí tuzemské průmyslové podniky potýkat, se výroba tohoto největšího tuzemského odvětví v červenci zvýšila meziměsíčně o 2,1 %. V meziročním srovnání byla vyšší o 7,3 %, částečně „díky“ nižšímu srovnávacímu základu.
• Průmysl si vedl dobře, deficit zahraničního obchodu se zvýšil
  Český průmysl si v březnu nakonec nevedl vůbec špatně. Obavy trhu (-2,6 % r/r) se nakonec nedostavily a průmyslová produkce oproti březnu 2021 víceméně stagnovala (+0,3 % r/r). Zahraniční obchod se naopak dostal do mírně vyššího deficitu (-13,8 mld. Kč) oproti mediánu odhadu (-5,5 mld. Kč). Pracovních dní měl letošní březen stejně jako ten loňský, takže očištění o kalendářní vlivy nehraje roli.
• Průmysl si v září udržel meziroční růst
  „Český průmysl si v září udržel meziroční růst. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Průmyslová produkce v září meziročně reálně vzrostla o 0,8 % a navázala tak na pozitivní obrat ve svém vývoji, ke kterému došlo v srpnu. Tehdy po několika měsících poklesu (v květnu poklesla o 3,2 %, v červnu o 3,4 %, v červenci pak „jen“ o 1,9 %) reálně vzrostla o 1,5 %, i když zde významnou roli sehrálo čerpání celozávodních dovolených největších firem v oblasti automobilového průmyslu. Očekávám nicméně, že se průmyslová produkce v černých číslech dlouho neudrží. Její dlouhodobý vývoj tomu nenasvědčuje a proti mluví i vývoj německé ekonomiky, která má na tu českou velký vliv,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl slábne a v druhé polovině roku ekonomice příliš nepomůže
  Průmysl v dubnu lehce přišlápl brzdový pedál. Meziroční dynamika zvolnila z 2,9 % na 1,2 %. Meziročně zůstává průmysl dál v plusu zejména díky sektoru automotive - i když meziměsíčně šla produkce dolů, meziročně je díky nižší srovnávací základně stále sektor automotive ve výrazném plusu (+30 %). Meziročně se stále v pozitivních vodách nachází i další páteřní část českého průmyslu strojírenství (0,7 %).
• Průmysl slibně roste, letos by to mohlo být až o deset procent. Nebýt "čipového hladomoru", zdražování materiálů a dalších potíží mohlo to být ale ještě výrazně lepší
  Průmyslová výroba v ČR v červnu překonala očekávání analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů meziroční růst průmyslové produkce o 8,3 procenta, ta místo toho poskočila o 11,4 procenta. Z velké části je razantní nárůst výsledkem ponížené základny loňského června. I tak však lze označit výsledek za příznivý. Český průmysl se totiž v červnu nad očekávání dobře dokázal vypořádat s potížemi, jimž čelí. Přesto, nebýt těchto potíží, byl by jeho růst ještě razantnější.
• Průmysl srazil americké delší úrokové sazby
  Nečekaný a výrazný propad amerického průmyslu způsobený výpadkem výroby automobilů, srazil americké delší úrokové sazby a pomohl eurodolaru dostat se výše. Dnešní kalendář makro-událostí je téměř prázdný, a tak pozornost bude věnována centrálním bankéřům a pokračující výsledkové sezóně.
• Průmysl stále v šedi
  Výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) za měsíc září podle očekávání přinesl mírnou korekci nečekaného srpnového nárůstu. Index ve zpracovatelském průmyslu poklesl z 46,7 na 46,0 bodů zcela v souladu s mediánem trhu. Naše prognóza předpokládala nepatrně lepší hodnotu (46,2 bodů).
• Průmysl šlape na plyn
  Po únorovém klopýtnutí se průmysl v březnu vrátil v plné síle, když si meziročně připsal závratných 18,2 %. Byť jsme v rámci trhu (tržní odhad činil 12,1 %) patřili mezi největší optimisty, konečný výsledek příjemně překvapil i nás. Na druhou stranu nelze nedodat, že do meziročního srovnání významně promlouvá efekt srovnávací základny, jelikož právě loňský březen byl prvním měsícem pandemických uzavírek, které tehdy průmyslu uštědřily tvrdý zásah. Letos měl březen navíc jeden pracovní den k dobru, nicméně i po očištění o tento efekt došlo k růstu o pěkných 14,9 %. Meziměsíčně si pak objem výroby připsal 3,2 %. Celý první kvartál letošního roku tak již překonal ten loňský, a to o 4,1 %. Na aktuálních datech zaujme raketový růst nových objednávek, kterých v březnu přibylo meziročně 23 %, přičemž ze zahraničí dokonce 30,4 %. V plusu je i hodnota zakázek za celé čtvrtletí (+7,9 %).
• Průmysl šlápl na brzdu. Stavebnictví jede na půl plynu
  „Český průmysl je závislý na evropském trhu. Vzhledem ke špatné kondici ekonomiky Evropské unie lze očekávat, že se z pandemie koronaviru bude vzpamatovávat dlouho. Některé průmyslové firmy úplně skončí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl trápí nedostatek komponent
  Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
• Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo
  Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.
• Průmyslu se konec roku nevydařil
  Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
• Průmyslu se v dubnu dařilo nad očekávání dobře
  Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu vzrostl na 48,9 bodů a pozitivně předčil odhad trhu (48,0) i náš odhad, který byl skutečnému výsledku o něco blíže (48,3 bodů). Výrobní index v dubnu zaznamenal nejpomalejší tempo poklesu zdraví zpracovatelského sektoru od června 2022 a zvýšil se již čtvrtý měsíc v řadě.
• Průmyslu se v říjnu překvapivě dařilo
  Kurz koruny setrval v pondělí těsně nad úrovní závazku ČNB. Hodnotu české měny podpořila překvapivě příznivá říjnová data o průmyslu
• Průmysl uvadal již před nástupem viru
  Český průmysl vstoupil do nového roku poklesem a navázal tak na nevalný výkon z předchozích měsíců. V lednu výroba meziročně poklesla o 1,4 %, což po sezónním očištění znamená oproti předchozímu měsíci -1,1 %. Výsledek je tak téměř přesně v souladu s tržním i naším očekáváním a ve srovnání s přechozím měsícem se dynamika dále zhoršila. Počet pracovních dnů byl letos v lednu stejný jako před rokem. Na pozorovaném snížení výroby se největší měrou podílel sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, který odepsal 5,8 % a do celkového výsledku tak přispěl -0,8 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, jež propadem o 5,5 % snížila celkový růst o 0,6 procentního bodu. Největší propad byl zaznamenán u oprav a instalace strojů a zařízení (-9,5 %) a výroby textilií (-8 %), nicméně jejich váha v rámci tuzemského průmyslu není tak významná. Tahounem českého průmyslu v lednu byla výroba motorových vozidel, která si připsala tři procenta a vzhledem k jejímu velkému významu pro českou ekonomiku tak přispěla 0,6 procentního bodu. Tuzemským průmyslníkům vzrostl objem nových zakázek celkem o 1,3 %, přičemž znatelně lépe se vyvíjely ty z Česka, zahraniční spíše ubývaly. Dále pokračoval i odliv pracovníků, kterých průmysl opustily 2,1 %. Ti, kteří zůstali, si ovšem meziročně přilepšili na mzdách o 6,4 %.
• Průmysl v Americe propadl
  Průmyslová výroba v září zpomalila na -1,3 % oproti revidovaným -0,1 %. Trhy očekávaly pokles na 0,2 %.
• Průmysl v Americe zpomalil
  Průmyslová výroba v červnu zpomalila o 0,5 % jako po revizi v květnu. Trhy očekávaly nula procent.
• Průmysl v Americe zpomaluje
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,3 % meziměsíčně oproti revidovanému poklesu o 0,5 % v září. Trhy očekávaly pokles o 0,4 % meziměsíčně.
• Průmysl v Americe zrychlil
  Průmyslová výroba v červenci zrychlila na +1 % meziměsíčně oproti revidovaným -0,8 % v červnu. Trhy očekávaly zrychlení na +0,3 % meziměsíčně.