EMU: Ifo, Draghi, USA: CPI, Yellenová

10.00 SEČ - Německo: Index IFO (05 2015)
Očekávání:  108,3
Předchozí:   108,6

Trhy čekají oslabení indexu (i podindexů současné situace a očekávání) z maxima od léta 2014. Za poslední půlrok předstihové ukazatele ek. aktivity soustavně rostly a předznamenali ek. oživení s podporou nižších ceny ropy, eura a další monetární pomoc ECB, na druhou stranu současné podražení eura a ropy zřejmě nyní ochladí optimismus evropských firem. Dlouhodobě pak aktivitu odvětví komplikují deflační hrozby eurozóny,  řecká krize,  vyhrocení krize na Ukrajině a nebezpečí spirály obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem.

V dubnu Ifo vzrostl na maximum od června 2014 když sílí hodnocení současné situace i očekávání, z pohledu sektorů zlepšení klimatu hlásí zpracovatelský průmysl, velkoobchod a maloobchod. Nálada stavebnictví sice od roku 2013 slábne, zůstává ale solidní. V jiném světě tak trochu žijí německé služby, jejichž klima trendově zpevňuje od roku 2012 na silné úrovně hlavně díky růstu hodnocení očekávání.

10.00 SEČ – Vstupní vystoupení prezidenta ECB Draghiho na fóru ECB  k tématu centrální banky: „Inflace a nezaměstnanost v Evropě“ v Sintře

ECB na lednovém zasedání monetární politiky představila program kvantitativního uvolňování 60 mld. EUR/měsíčně od března. Na březnovém zasedání pak vylepšila projekce růstu HDP eurozóny.
ECB dlouhodobě neplní svůj hlavní inflační cíl 2,0 %. Nemá situaci s deflací resp. příliš nízkou inflací pod kontrolou. Navyšováním monetární expanze, tedy posilování peněžní nabídky a mířeným tlakem na pokles tržních úrokových sazeb a zlevňováním peněz řeší situaci ex-post, aby dosáhla svůj hlavní inflační cíl. Růst monetární expanze tomu napomáhá také podporou ekonomiky a oslabováním eura. Proto jde o sekundární cíle ECB. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení. Tonoucí se stébla chytá a ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací. ECB také naznačila snahu přiblížení inflace resp. inflačních očekávání cíli co nejrychleji. Domnívá se totiž, že příliš dlouhé období nízké inflace se usazuje v inflačních očekáváních a že pevná fixace inflačních očekávání je rozhodující za jakékoliv situace. Podle ek. vývoje tak ECB hodlá nastavovat velikost, rychlost a kompozice nákupů cenných papírů/dluhopisů.

Dopad událostí na trhy: Celková slabost ek. aktivity působí dlouhodobě nepříznivě na euro a akcie, byť poslední příznivá tendence předstihových ukazatelů k nákupu eura a akcií stimulovala.Trend komentářů a expanzivní monetární politiky ECB je nepříznivý pro euro, ale podpůrný pro akcie a dluhopisy.

14.30 SEČ - USA: CPI (04 2015, m/m,%)   14.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (04 2015, m/m,%)
Očekávání: 0,1                                           Očekávání: 0,2
Předchozí:  0,2                                           Předchozí: 0,2

14.30 SEČ - USA: CPI (04 2015, y/y,%)      14.30 SEČ - USA: CPI bez  cen potravin a energií (04 2015, y/y,%)
Očekávání: -0,1                                           Očekávání: 1,7
Předchozí:  -0,1                                           Předchozí: 1,8

Dlouhodobě podprůměrné produkční i spotřebitelská inflace v posledních měsících slábly, značně se totiž projevil propad volatilních cen ropy a energií, respektive benzínu (na které má centrální banka minimální vliv). Meziroční stagnace cen samozřejmě neodpovídá cíli Fedu 2%. V tuto chvíli relevantnější meziroční spotřebitelská jádrová inflace (růst cen bez cen potravin a energií) taky zaostává  pod cílem centrální banky, ale jen mírně. Fed navíc dosud sníženou inflaci zatím považuje za neznámou a je pro něj zdroj nejistoty než-li jednoznačně nepříznivý jev. Taky předpokládá návrat inflace k 2,0%. Momentální slabost inflace tak v rozhodování monetární politiky v současnosti nemá největší váhu a zřejmě nezabrání zvyšování hlavní úr. sazby. Na druhou stranu nízká inflace oslabuje dlouhodobou strategii centrální banky zvyšovat úr. sazby. Zvyšování tak proto může být menší a/nebo odkládáno. 

19.00 SEČ – USA: Vystoupení šéfky Fedu Yellenové na téma Ekonomický výhled USA:

Vzhledem k tématu vystoupení a smíšeným ek. datům a těžkým dilematům rozhodování monetární politiky bude vystoupení důležité.

V komentáři k poslednímu dubnovému zasedání monetární politiky centrální banka učinila změny zřejmě podle očekávání, tj. uznala oslabení růstu ekonomiky, spotřeby domácností a trhu práce. Ze zápisu k rozhodnutí pak vyplývá, že řada bankéřů naznačovala, že dusící efekty dřívějšího posílení dolaru na čistý export nebo poklesu cen ropy na firemní investice mohou být větší a déle trvající, než se dříve čekalo. Na druhou stranu Fed připomněl, že důvody oslabení jsou zčásti dočasné. Nově též poznamenal i solidní spotřebitelský sentiment. Dle zápisu se mnoho bankéřů se domnívalo, že je nepravděpodobné, že data, jež budou v červnu k dispozici, nabídnou dostatečné potvrzení, že podmínky pro zvýšení hlavní úr. sazby byly naplněny.

Reflexe ek. oslabení nepřekvapuje. Vzhledem ke smíšeným komentářům Fedu ale zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky plánů zvyšování úr. sazeb. Komentáře stále celkově potvrzují spíše jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám.

Vedle momentální ek. slabosti je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním úroků taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Na druhou stranu stále platí, že Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed dlouhodobě hodlá úr. sazby zvyšovat zejména kvůli dlouhodobým nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i dlouhodobě příznivý vývoj resp. solidní růst ekonomiky a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích zrychluje zatím stále mírný růst mezd, navíc některé informace zůstávají přes současnou slabost solidní (např. růst aktivity služeb, spotřebitelský sentiment).

Ještě více než v minulosti tak platí, že další vývoj úr. sazeb rozhodnou aktuální ek. data.  Momentální slabost ek. aktivity by nicméně měla být dočasná vzhledem k odstávkám fungování v přístavech na západním pobřeží a s tím, jak se časem projeví vyšší výdaje firem a domácností kvůli poklesu cen ropy, trvajícímu optimismus firem, který se projevuje zvyšováním zaměstnanosti. V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy nízká inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. To naznačuje spíše dřívější zvyšování hlavní úr. sazby.

Fed dle většiny členů FOMC zamýšlí zvýšení hlavní úr. sazby letos, na konci roku by dle Fedu měla být ve výši 0-1,75 %. Při pravděpodobnějším scénáři normalizace inflace k 2,0 % a udržení solidního růstu ekonomiky a trhu práce lze předpokládat zahájení jejího zvyšování nejdříve od června, případně ve druhém pololetí.

Dopad na finanční trhy: Data snížené inflace jsou obecně pro akcie, dolar a zlato nepříznivá, jsou ale příznivá pro dluhopisy. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám je příznivá pro dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Čím pomalejší cesta k vyšším úrokům, tím lépe pro akciový trh.

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.