EMU: PMI průmyslu/služeb, USA: Fed, Stavby domů

10.00 SEČ - Eurozóna: Index nákupních manažerů průmyslu eurozóny (12 2015, předběžná data)
Očekávání:   52,8
Předchozí:    52,8

10.00 SEČ - Eurozóna: Index nákupních manažerů služeb eurozóny (12 2015, předběžná data)
Očekávání:    54,0
Předchozí:     54,2

Index a tím i růst aktivity zpracovatelského průmyslu (Itálie vykazuje solidní růst, Německo, Španělsko i Francie nízký růst) má stagnovat na nižší úrovni, index resp. růst aktivity služeb (Španělsko a Německo solidní a Itálie a Francie slabý růst) má klesnout, ale zůstat solidní. Z dosud známých dat vyplývá, že aktivita průmyslu Francie a Německa zpomalila růst víc než se čekalo resp. mírně zrychlila růst podle očekávání, aktivita služeb Francie a Německa nečekaně značně zrychlila růst resp. zpomalila růst o něco víc než se čekalo. Zprávy jsou pro trhy smíšené, euro k dolaru na zprávu příliš neodpovídá, index německé burzy DAX po zprávě klesá cca 0,3 %. 

Letní signály oslabení růstu čínské a světové ekonomiky stále jsou nebezpečím zvýšení nejistoty firem a domácností a tím i kulminace předstihových indikátorů a ochlazení ek. růstu, nicméně předstihové indikátory faktické ek. aktivity větší oslabení nevykazují. Dlouhodobě pak klima zhoršují a trvalejší slabost růstu HDP eurozóny vedle strukturálních těžkostí dlouhodobě sytí mimo jiné taky deflační hrozba eurozóny (spojená s redukcí ziskových marží a neschopností ECB stabilizovat velmi slabou inflaci což znamená logicky její pošramocený kredit), řecká a ukrajinská krize a s tím spojená depreciace rublu a nebezpečí spirály obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem. To vše udržuje mlhu nejistoty ek. výhledů pro tento rok, která redukuje ek. aktivitu firem a domácností. Výhled slabosti dynamiky růstu HDP trvá i pro rok 2016, byť příznivé efekty (zlevněná ropa, euro, monetární expanze ECB) rizika budou vyvažovat.

14.30 SEČ - USA: Zahájení staveb domů (11 2015)  14.30 SEČ - USA: Povolení staveb domů (11 2015)
Očekávání:  1 135 000                                              Očekávání:   1 150 000
Předchozí:   1 060 000                                              Předchozí:   1 161 000

Celkově trh domů pokračuje v decentním růstu, který příznivě působí na spotřebu domácností a produkci firem a tím i na růst ekonomiky.

20.00 SEČ – USA: Rozhodnutí Fedu monetární politiky 15.-16. prosinec:
Očekávání:   0,375 %
Předchozí:    0 – 0,25 %

20.00 SEČ - USA: Projekce Fedu ekonomiky a Federal Funds Rate
20.30 SEČ - USA: Tisková konference Fedu k rozhodnutí monetární politiky

Centrální banka na zasedání 27.-28. října podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí překvapil hned třikrát. 1) Uvedl příznivější hodnocení ek. vývoje USA, konkrétně spotřeby domácností a investic, 2) vynechal v komentáři obavu uvedenou k předchozímu zasedání monetární politiky 16.-17. září. Tehdy Fed uvedl, že současný globální ekonomický a finanční vývoj může poněkud omezit ek. aktivitu a pravděpodobně krátkodobě dále zatlačí na pokles inflace, 3) Pro specifikaci podmínek nastavení monetární politiky místo obratu „Pro rozhodování jak dlouho udržovat současnou hlavní úrokovou sazbu...“ použitého 16.-17. září  v říjnu uvedl: „Pro rozhodování zda bude vhodné zvýšit hlavní úrokovou sazbu na příštím zasedání...“ Očekávaná reflexe slabších dat trhu práce již tolik překvapivá není.

Zápis ze zasedání pak např. uvedl, že podle většiny výkonného výboru obavy a rizika globálního ekonomického a finančního vývoje klesly a že finanční systém zvládl bez systémového tlaku turbulence globálních finančních trhů. Ekonomická aktivita by měla expandovat tempem v souladu plné zaměstnanosti. Podle většiny FOMC by podmínky pro zvýšení hlavní úrokové sazby již v prosinci by mohly být naplněny a její zvýšení by tak mohlo být vhodné.

Při vystoupení v Kongresu začátkem listopadu pak Yellenová optimismus z vývoje ekonomiky a pravděpodobné zvýšení hlavní úrokové sazby v prosinci potvrdila, když i přes v tu dobu známá slabší data trhu práce posledních měsíců hodnotila dosavadní vývoj ekonomiky jako příznivý včetně „značně silné domácí ekonomiky“ (naopak přenosu slabosti ze světa přiřadila zjevně nižší váhu) a celkově konzistentní ve střednědobém horizontu s naplňováním svých cílů, tedy zlepšováním trhu práce a návratem inflace k 2,0 %. Podle Yellenové pokud data naplní toto očekávání, pak zvýšení hlavní úrokové sazby v prosinci by bylo možné.

Ve včerejším vystoupení v Ekonomickém klubu Washingtonu pak Yellenová např. uvedla poměrně příznivý ekonomický vývoj, tedy solidní hodnocení růstu domácí poptávky představující 85 % celkové poptávky, jež převyšuje 3,0%. Zejména jde o spotřebu domácností a rezidenční investice. Dle bankéřky se rizika slabosti světové ekonomiky se od léta zmenšila. Yellenová taky prezentovala příznivý ekonomický výhled: pokračování decentního tempa růstu HDP, který přinese další posilování trhu práce, když brzdy tlumící ekonomický růst (slabost světové ekonomiky, účinky nižších cen ropy) by se měly během příštích let počínaje příštím rokem zmenšovat (oslabení čínské ekonomiky by mělo být mírné a postupné, jiné vyspělé i rozvíjející se ekonomiky expanzivní monetární politikou dosahují vzestup ekonomického růstu). Yellenová také čeká návrat inflace k 2,0% se stabilizací cen ropy a posilující ekonomikou. Výhled monetární politiky: očekávání Yellenové naplňují podmínky zvýšení hlavní úrokové sazby. Pokud podle ní ekonomika příjemně překvapí, hlavní úroková sazba může růst rychleji, pokud zklame, pak pomaleji.

Zprávy zaměstnanosti hlavně silnou tvorbou pracovních míst potvrdily komentáře Fedu/Yellenové, což více než se zdálo zkracuje odklad zvyšování hlavní úrokové sazby a posiluje pravděpodobnost zvýšení hlavní úrokové sazby již v příštím prosincovém termínu zasedání monetární politiky. 

Po 7 letech se čeká první zvýšení hlavní úr. sazby, komentáře by měly vyznít v podobném smyslu, tj. měl by být prezentován příznivý vývoj ekonomiky a tendence pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby  monetární politiky.

Hlavním důvodem rozhodnutí Fedu zvyšování hlavní úrokové sazby v poslední době dosud odkládat je dopad slabosti ze zahraničí na americkou ekonomiku. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky. Export, regionální data ekonomické aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015  signalizují slabost. Export stagnuje, regionální ekonomická aktivita na podzim dokonce propadla do recese a růst aktivity průmyslu se ztenčil na minimum. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc vzrostla nejistota ekonomických subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Vedle momentální ekonomické nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úrokové sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úrokovým sazbám. Fed hodlá hlavní úrokovou sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úrokových sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky  (tj. solidní růst trhu práce, služeb, maloobchodních tržeb a trhu domů a spotřebitelský sentiment) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úrokové sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený. 

Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabosti aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, investice, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ekonomického vývoje a úrokových sazeb. Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka se startem zvyšování hlavní úrokové sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí, což bude nejdříve od 2016. Fed tak pravděpodobně zvýší hlavní úrokovou sazbu již v prosinci. Do dalšího roku Fed počítá s dalším zvýšením cca o 1,0 %.

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.