Roky nepřiznaných ztrát, nafukované zisky. Řeknou si Španělé o příliš málo a na prahu dluhové spirály i Francie?

Španělské banky po dlouhé roky podceňují a zakrývají skutečné ztráty a naopak nafukují zisková očekávání pro další kvartály recesí zužované ekonomiky. Ve výsledku mohou přivést samotné Španělsko do tísně a po příliš mělké ruce, natažené po finanční pomoci bankám, vyvolat potřebu záchrany jedné z největších ekonomik EU, naznačily mimo jiné zátěžové testy španělských bank.

Studie Oliver Wyman a Roland Berger, odhadující kapitálový nedostatek bank mezi 26 až 62 miliardami eur, budou hlavním podkladem pro to, o jaký rozsah finanční pomoci si země řekne. Zátěžové testy přitom na jedné straně ukázaly, že ztráty ve španělském bankovním sektoru mohou dosáhnout 274 miliard eur, na druhé očekávají zisk španělských bank letos kolem 23 miliard eur, což je zhruba jako loni, ale v situaci podstatně horší ekonomiky. Toto očekávání vyslovují přitom ve scénáři propadu ekonomiky o 6,5 %.

Zatímco dvě největší španělské banky, Santander a BBVA, většinu ziskovosti generují na mezinárodních trzích, menší banky závisí na domácím byznysu. A ten je v posledních měsících zejména jeden: proti penězům půjčeným od Evropské centrální banky za 1 % nakupovat nyní již rizikové španělské vládní dluhopisy za 6 a více procent. Na jedné straně vládě opticky pomáhají, na druhé takto již nyní probíhá pomoc bankovnímu sektoru a ve faktické rovině se tak závazky posouvají na bedra vlády, ve třetí rovině jde o 'mejdan za peníze ECB'. „S padající ekonomikou banky ve druhé linii nebudou schopny generovat normální tržní cestou zisk a značně posílí očekávání celkových ztrát. Úspěšné zalátání děr ve španělském bankovním sektoru je tak v nedohlednu,“ varuje například šéf makroresearche RBS v Londýně Alberto Gallo.

(Ne)logika a větší hlad po kapitálu

Samotná zpráva Oliver Wyman obsahuje v této souvislosti nejméně jednu zvláštnost: základní scénář očekávající pokles ekonomiky o 1,7 % pracuje s nižšími očekávanými zisky bank, než zátěžový, počítající s propadem ekonomiky o 6,5 %... Logiku těchto propočtů firma na dotaz nezodpověděla. EK po loňských -1 % letos připisuje španělské ekonomice pokles o 1,8 %, nezaměstnanost dosáhla 24 %.

Podle zdrojů ze španělské vlády je v nejbližších týdnech nezbytně potřeba nejméně 40 miliard eur na odvrácení kolapsu Bankie, CatalunyaCaixa, NovaGalicia a Banco de Valencia. Španělsko si díky práci ECB a relativně únosným tržním podmínkám v prvním pololetí vytvořilo polštář právě kolem 40 miliard eur, toto by tedy mělo unést. Již v poslední říjnové dekádě ale musí uhradit splatné dluhopisy za 27,5 mld. eur. Při extrapolaci stavu Bankie, vzniklé spojením sedmi regionálních ústavů a znamenající desetinu bankovního sektoru v zemi, bychom se dostali k potřebě španělských bank doplnit kapitál o 210 miliard eur, po odečtení nadnárodních Santander a BBVA, které jsou v relativně dobré kondici, se dostaneme ke 168 miliardám eur. To je velmi blízko 160miliardového základního odhadu, který vyslovuje Gallo za RBS, když hovoří o skutečné potřebě španělských bank mezi 160 až 180 miliardami eur nového kapitálu. Na toto číslo je již příslib evropských sto miliard eur krátký.

Na jedné straně stojí varování části ekonomů i ministra hospodářství de Guindose před zobecňováním případu Bankia na celý sektor. Na druhé ale varování odborníků z trhu o tom, že zlehčovat španělskou realitní krizi proti americké (vůči rozsahu ekonomiky) je lehkomyslné a upozorněním například na fakt, že zatímco regulátoři se dosud zaměřili na komerční realitní úvěry, stranou zůstávají hypotéky a další firemní úvěry, kde je také ručeno nemovitostmi.

Tlak na vládu, která musí tlačit na další úspory

Ekonomové varují před irským scénářem. Na konci roku 2011 realitní úvěry po splatnosti či v restrukturalizaci dosáhly 18 % celkových, vláda změkčila bankrotovou úpravu kvůli možnosti sjednat nové podmínky hypoték, bankám rostou další ztráty. Podle španělské centrální banky špatné úvěry do letošního dubna proti konci roku 2010 narostly o polovinu. Zejména menší španělské banky již dnes vedle popsaného byznysu nákupu vládních dluhopisů za 1% zdroje od ECB platí více za depozita, než reálně dostávají na úvěrech se zohledněním míry delikvence. Od deklarovaných 26-62 mld.eur potřebného kapitálu se tak dostáváme ke zcela jiným číslům: až 274 mld. eur v podání Oliver Wyman, 287 mld. eur ve scénáři RBC, 380 miliard eur v modelu bruselského CEPS. Pro španělskou vládu by to znamenalo jediné: řekne si o příliš málo, situaci bank nezvládne a bude potřebovat další pomoc. Moody?s v červnu opakovaně srazila ratingy španělských bank s poukazem na rostoucí ztráty a neschopnost španělské vlády je svými zdroji podpořit.

Španělská vláda přitom v úterý oznámila, že musí přijmout další dodatečná opatření, aby v letošním roce dosáhla cíle rozpočtového schodku. „Vynaložíme dodatečné úsilí k zajištění našich cílů snížení deficitu," uvedl v úterý ministr De Guindos. Španělská vláda chce letos snížit deficit na úroveň 5,8 HDP z loňských 8,9 procenta. Ekonomické údaje za prvních pět měsíců letošního roku ale naznačují, že letošní cíl bude pro Madrid nedosažitelný bez dalších opatření. Podle vládního prohlášení uvažuje kabinet premiéra Mariana Rajoye o zvýšení spotřebních a majetkových daní a také energetických daní.

Francie na prahu dluhové spirály?

Mimo plnění rozpočtového cíle se dostává také Francie, která dnes oznámila plán získat z dodatečných daní 7,2 miliardy eur. Nový socialistický prezident Hollande dostává první vážnější varování od auditorů v podobě zprávy, podle které se zadlužení země začíná odchylovat zvládnutelné trajektorii a Francie se může ocitnout na prahu dluhové spirály.

V pondělí výbor varoval, že schodek rozpočtu pro letošní rok přestřeluje plán o 6 až 10 miliard eur, v příštím roce pak o očekávaných 33 miliard eur. Vláda v zádech s novým socialistickým prezidentem Francoisem Hollandem, který porazil Sarkozyho akcentem prorůstových opatření, tak dnes musela vynést na světlo plán vedle více než 7 miliard eur navíc z daní ještě letos zmrazit výdaje za 5,3 miliardy eur a vyčerpat rezervu 1,5 mld. eur. Cílem je 4,5% schodek rozpočtu vůči HDP z loňských 5,2 % HDP. Nové daně dopadnou na bohaté, firmy i dividendy. Vláda čeká letos růst ekonomiky o 0,3 %, příští rok o 1,2 %, v roce 2014 mezi 2 % a 2,5 %. Poměr dluhu k HDP má vrcholit letos na 56,2 % HDP, příští rok setrvat u 56,1 % HDP a do roku 2017 klesnout k 46,5 % HDP.

„Země se posouvá do nebezpečné zóny ve vztahu stavu ekonomiky a vývoje veřejných financí. Nemůžeme vyloučit pád do dluhové spirály,“ uvedl šéf auditorů Didier Migaud. „Rok 2013 bude klíčový a balancování rozpočtu zatím nejobtížnější, jaké jsme zažili,“ dodal.

Ekonom Barclays Fabrice Montagne čeká velmi tvrdé roky 2012 a 2013, které přinesou rozčarování pro akcent podpory růstu a pracovních míst, nad kterým zvítězí závazek snižování rozpočtového deficitu a nezbytných strukturálních reforem. Podle něj vláda bude spěchat, aby se jejich ovoce dostavilo tak, jak má, tedy dostatečně před koncem volebního období prezidenta Hollandeho tomu, aby mu pomohly v dalších volbách.

(Zdroj: Bloomberg, CNBC, DowJones, RBC, Barclays, EK)