Vyšší inflace zavírá polské NBP cestu k nižším sazbám

Klíčové body

• Inflace zrychlila na 3,4 % a přiblížila se horní hranici pásma NBP.
• Hlavním zdrojem zdražování byly pohonné hmoty, zatímco potraviny zlevňovaly.
• Prostor pro snížení sazeb se prakticky uzavřel a roste riziko jejich pozdějšího zvýšení.

Spotřebitelské ceny (CPI) v Polsku v srpnu finálně vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, po červencovém zvýšení o 0,8 %. Meziroční inflace zrychlila z 3,0 % na 3,4 %, což je nejvyšší hodnota od června 2025. Finální výsledek CPI tak potvrdil předběžný meziroční odhad, meziměsíční růst však statistický úřad mírně snížil z původních 0,4 %. Meziroční inflace se tím dostala pouhou desetinu procentního bodu pod horní hranici tolerančního pásma polské centrální banky (NBP). Překvapení přitom přišlo již při rychlém odhadu CPI na začátku září, protože finanční trh očekával zrychlení meziroční inflace pouze na 3,1 %. Srpnová inflační data proto vyznívají proinflačně, ale jejich struktura je však o něco příznivější než samotné celkové číslo. 

Hlavním zdrojem meziměsíčního růstu byla doprava, kde se ceny zvýšily o 3,5 % a k celkové inflaci přidaly 0,37 procentního bodu. Pohonné hmoty a maziva pro osobní dopravu byly meziročně dražší o 24,2 %. Jejich vývoj je však výrazně ovlivněn změnami vládních opatření. Od 17. do 31. srpna vláda znovu snížila DPH na paliva z 23 % na 8 % a obnovila cenové stropy, které na konci června původně zrušila. Srpnový výsledek je proto kombinací vysokých světových cen ropy, daňových změn a dočasných zásahů do maloobchodních cen. 

Proti zdražování dopravy působily především nižší ceny potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zlevnily o 0,7 % a celkovou inflaci snížily o 0,18 procentního bodu. O 0,7 % klesly také ceny oblečení a obuvi. Vybavení domácností a informační a komunikační služby zlevnily shodně o 0,3 %. Ceny zboží tak celkově vzrostly jen o 0,2 % meziměsíčně a o 2,5 % meziročně. Doprava sama přidala k inflaci více, než činil růst celého indexu, takže ostatní položky spotřebního koše působily v souhrnu protiinflačně. 

Úplný obrázek o cenových tlacích poskytne až srpnová jádrová inflace, kterou NBP zveřejní zítra, tj. 16. září. V červenci inflace bez cen potravin a energií dosahovala 3,1 %. NBP již ve svém zářijovém komuniké odhadla, že se v srpnu pravděpodobně zvýšila. Určité varování představují ceny služeb, které vzrostly o 0,7 % meziměsíčně a o 5,6 % meziročně. Rekreace, sport a kultura zdražily o 1,5 % a přidaly k celkové inflaci 0,10 procentního bodu. Část tohoto růstu může být sice sezonní, avšak vysoký rozdíl mezi inflací služeb a zboží ukazuje na stále odolné domácí cenové tlaky. 

Srpnová data zpětně podporují rozhodnutí NBP ponechat na zářijovém zasedání (8. a 9. září) hlavní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. NBP již tehdy upozornila na růst cen paliv i pravděpodobné zvýšení jádrové inflace. Polská ekonomika navíc ve 2. čtvrtletí vzrostla o 3,9 % meziročně, po růstu o 3,5 % v 1. čtvrtletí. Zrychlily především investice, zatímco spotřeba rostla mírněji. Protiinflačně působí pomalejší růst mezd a pokračující pokles zaměstnanosti v podnikovém sektoru. Inflace ve výši 3,4 % tak zatím nevyžaduje akutní zvýšení sazeb, prostor pro jejich brzké snížení se však prakticky uzavřel. 

Vývoj inflace bude v nejbližších měsících záviset hlavně na cenách ropy, kurzu zlotého a rozsahu druhotných dopadů energetického šoku. Ropa Brent je na dohled 110 USD za barel, což vytváří další tlak na ceny paliv, dopravy a následně také ostatního zboží. Zářijovou inflaci navíc může zvýšit ukončení dočasné slevy na paliva na konci srpna. Silnější zlotý a příznivý vývoj cen potravin mohou část těchto tlaků tlumit. Základním scénářem proto podle mě zůstává stabilita sazeb NBP nejméně do konce letošního roku. Pokud se však ceny energetických komodit udrží na vysokých hodnotách déle a jádrová inflace společně s cenami služeb dále poroste, může se diskuse polských centrálních bankéřů rychle přesunout k možnosti sazby zvýšit. 

FAQ

Proč polská inflace zrychlila?

Především kvůli výrazně dražším pohonným hmotám.

Jsou cenové tlaky plošné?

Zatím ne, ale inflace služeb zůstává vysoká.

Co to znamená pro sazby NBP?

Nejspíše stabilitu na 3,75 % do konce letošního roku.

Čtěte více

• Vyššie výnosy a nižšie akcie
  Slová o znižovaní mesačného objemu nákupov aktív z trhu zo strany Fedu poslali včera trhy výrazne nadol. Akciový index...
• Vyšší inflace donutí ČNB uspíšit utahování měnové politiky
  Meziroční růst spotřebitelských cen v posledních měsících výrazně zrychlil a v srpnu dosáhl 4,1 %. Jádrová inflace dokonce vystoupala až na historicky nejvyšších 4,8 %, když k plošnému zdražování dochází zejména v oblasti služeb. Ke konci roku očekáváme celkovou inflaci poblíž 5,4 % y/y, rizikem je však i vyšší hodnota. To podle našeho názoru centrální banku přiměje k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Na následujícím zasedání 30. září tak očekáváme jejich zvednutí o 50 bb. Zpřísňování měnové politiky by mělo pokračovat i ve zbytku roku, když na jeho konci podle nás dosáhne repo sazba hodnoty 2 %, ze současných 0,75 %. Vysoká inflace však bude dopad nominálních sazeb tlumit, reálné úrokové sazby totiž zůstanou hluboce záporné.
• Vyšší inflace drží kurz koruny silnější
  V uplynulém týdnu se vývoj měnového páru EUR/CZK stabilizoval nedaleko nejsilnějších korunových úrovní od zahájení režimu...
• Vyšší inflace jako další překážka pro březnové snížení sazeb Fedu
  Data o spotřebitelských cenách v USA skončila nad odhady. Rozdíl je sice drobný, ale to je v případě těchto statistik pravidlem a neznamená to, že tržní reakce nemůže být významná. Sentiment se však před daty zlepšil a mohl by tak být přece jen odolnější než třeba hned zkraje roku. Růst cen za prosinec dosáhl 0,3 procenta meziměsíčně, zatímco se čekalo 0,2.
• Vyšší inflace je pouze přechodný jev, tvrdí Powell. Světová banka zamítla bitcoin jako měnu Salvadoru
  Japonská centrální banka (BoJ) se rozhodla na svém posledním zasedání ponechat základní úrokovou sazbu na -0,1 %, což nebylo žádným překvapením, jelikož Japonsko po delší dobu bojuje s deflací, i když se jádrové inflaci v květnu podařilo se dostat do kladných hodnot.
• Vyšší inflace na korunu nezabrala, eurodolar je po dalších clech v klidu
  Kurz koruny k euru za poslední zhruba den střídá směry a nyní se nachází na 25,90. Domácí inflační čísla se setkala pouze s drobnou odezvou, která nevydržela dlouho. Ačkoli se vzhledem k vývoji cen a protiinflačnímu riziku slabé měny dá předpokládat další zvyšování úrokových sazeb ještě letos, na korunu to nezabírá. Vnější rizika evidentně zůstávají dostatečným argumentem pro spekulanty, proč v koruně momentálně velký kurzový zisk nečekat. Nebezpečím tak zůstává další redukce stále velkých korunových pozic.
• Vyšší inflace = silnější koruna
  České koruně prospělo na počátku tohoto týdne zveřejnění prosincové inflace. Naplnily se naše obavy a meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,2 % y/y, inflace se tak vzdaluje od svého cíle i prognózy ČNB. Detailně jsme prosincová inflační data i listopadové maloobchodní tržby, které potvrdily robustnost spotřebitelské poptávky, komentovali ráno. Tržní sazby reagují na zvyšující se inflaci růstem a atraktivnější úrokový diferenciál zase podporuje korunu. Z ranních kotací 25,27 CZK/EUR si tak tuzemská měna vůči euru během dne polepšila o téměř pět haléřů.
• Vyšší inflace v eurozóně - co na to ECB?
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně dodá kuráž jestřábům v ECB
  Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií a slabšího efektu srovnávací základny. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, vývoj v sektoru služeb však nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.
• Vyšší inflace v eurozóně není hrozbou pro ECB
  Podle bleskového odhadu se v září zvýšila meziroční míra inflace v eurozóně o dvě desetiny procentního bodu na 2,2 %. Přestože se celková inflace dostala poprvé po čtyřech měsících nad inflační cíl ECB, nejde o žádné drama. Jednak je posun vzhůru mírný, ale hlavně způsobený efektem srovnávací základny z titulu dočasně dražších energií, který by měl v příštích měsících vyprchat. Z pohledu nastavení měnové politiky je pro centrální banku typicky důležitější vývoj jádrové inflace, která setrvala na meziročních 2,3 %.
• Vyšší inflaci v eurozóně táhnou energie, jádrové tlaky dále polevují
  Celková inflace zrychlila v srpnu podle předběžných odhadů z 2,9 % na 3,3 % meziročně, což bylo v souladu s tržním konsensem. Z pohledu ECB je však důležitější vývoj jádrové inflace, která naopak zpomalila z 2,5 % na 2,4 % meziročně, zatímco trh očekával její stabilitu.
• Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci…
  V poslední době se nám tu rozmáhá takový nešvar: konfrontováni s vysokou inflací, nám někteří čelní představitelé v některých zemích začínají tvrdit, že zvyšování úrokových sazeb růst spotřebitelských cen nejenže nebrzdí, ale dokonce jej ještě podporuje.
• Vyšší náklady na těžbu. Překvapí zisky Alcoa trh?
  Společnost Alcoa (AA.US), jeden z největších výrobců hliníku, oxidu hlinitého a bauxitu, oznámí finanční výsledky po dnešní seanci na Wall Street. Její hospodaření by mohl zasáhnout slabší makroekonomický výhled, globální recese a vyšší náklady. Analytici očekávají, že tržby a zisk na akcii ve 4Q 2022 poklesnou.
• Vyšší než očekávaný index spotřebitelských cen v eurozóně!
  V 11:00 SEČ se trhy dozvěděly balíček údajů o inflaci z eurozóny a Itálie. Údaj o CPI z eurozóny se ukázal jako stabilní a překvapil pozitivně, zatímco údaj o jádrovém CPI (bez cen potravin a energií) se ukázal být v souladu s prognózami. Zároveň přišel smíšený údaj z Itálie, kde také vidíme "problém" s pomalu se ochlazující inflací CPI. Zdá se, že čtení pravděpodobně legitimizuje zářijové zvýšení sazeb EBC, a to i přes slabší makrodata z eurozóny.
• Vyšší než očekávaný růst mezd v eurozóně ECB od redukce sazeb neodradí
  Po překvapivě svižném růstu HDP v prvním kvartále vyzněla pozitivně i květnová šetření mezi nákupními manažery v eurozóně. Souhrnný index PMI vzrostl z 51,7 na 52,3 bodů, nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Velmi silná zůstává dynamika ve službách (53,3 bodů), pozitivně ale v květnu překvapil také zpracovatelský průmyslu (z 45,7 na 47,4 bodů). Ten se postupně odráží ode dna a směrem do budoucna je povzbudivý zejména nárůst nových zakázek.
• Vyšší prodeje aut pomohly celkovým tržbám
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Prosincové útraty tak dopadly pod očekáváním trhů. Oproti loňsku měl letošní prosinec o jeden pracovní den více, což pomohlo k vyšší dynamice tržeb oproti listopadu i říjnu. Po očištění o tento vliv se tržby v maloobchodě reálně meziročně zvýšily o 3,9 %. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv.
• Vyšší rizika v eurozóně tlačí euro dolů, koruna úvodní zisky neuhájila
  Koruna sice v úvodu posilovala, ale dlouho to nevydržela. Nálada na hlavních trzích ve světě se během dne zhoršovala ...
• Vyšší růst cen průmyslových výrobců poslal Wall Street do červených čísel
  Americké trhy se nedokázaly vymanit z prodejního tlaku a navázaly na pondělní pokles. Hlavním důvodem horšího sentimentu byl nárůst indexu cen průmyslových výrobců. Strach z inflace se nejvíce projevil u technologických titulů, když technologicky zaměřený index Nasdaq propadl o více než 1 %, zatímco index S&P 500 ztratil 0,7 % a Dow Jones odepsal 0,3 %. Propad v technologickém sektoru vedly akcie Microsoft, které odepsaly přes 3 %.
• Vyšší sazby na dolaru jsou opět pravděpodobnější
  Dnešek bude v ostrém kontrastu se včerejší vlnou dat. Dnes se totiž budeme soustředit na průmyslové ceny v Rumunsku, přičemž koruna stále drží silnější úrovně, na které se dostala ve druhé polovině srpna. Dnes otevírá v blízkosti 4,595 RON/CZK. Evropský kalendář událostí je dnes prázdný, takže odpoledne se pozornost přesune na podnikové objednávky v USA a týdenní report ADP o změně zaměstnanosti. Na další domácí data si budeme muset počkat až na čtvrtek, kdy se dozvíme reálné mzdy. Dnes tedy počítáme s úzkým pásmem pohybu kolem 24,25 EUR/CZK a 20,95 USD/CZK.
• Vyšší sazby už v červnu a zpomalující Čína
  Čínský průmysl i maloobchod postupně ztrácí tempo. S tím se sice počítalo, tempo zůstává velmi slušné, ale zpomalení bylo v květnu výraznější, než se čekalo. Sama o sobě tato data náladu na západních finančních trzích příliš neovlivní, ovšem jde o další drobný příspěvek do diskuse o síle budoucího oživení. Čína je vzhledem k načasování epidemie do značné míry předstihovým ukazatelem pro západní ekonomiky a poskytuje tak další argument, proč očekávání o síle oživení zřejmě dosáhla vrcholu, na kterém se mohou stabilizovat, případně lehce poklesnout.